Aktual.: 4.06.2026 15:49
Praha – Za Evropskou unii (EU) by měl o ukončení ruské agrese na Ukrajině jednat německý kancléř Friedrich Merz a misi by měl vést na základě mandátu Evropské rady a komise. Novinářům to dnes při odjezdu na summit zemí EU a západního Balkánu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Pokračování konfliktu podle něj nebude dobré a současně je jasné, že ruský prezident Vladimir Putin je agresorem a americký prezident Donald Trump se soustředí na Blízký východ a řešení blokády Hormuzského průlivu.
„Za mne je to jednoznačně německý kancléř Merz, který by měl nějaký způsobem na základě mandátu rady a komise vést nějakou diplomatickou misi,“prohlásil Babiš.
Merz v dopise zaslaném do Bruselu v druhé polovině května navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem EU. Návrh podle pozorovatelů vyvolal diskusi mezi unijními lídry. Merz reagoval na žádost Ukrajiny o rychlé přijetí do evropského bloku. Plné členství a hlasovací práva v unii by Kyjev zatím podle Merzova návrhu dostat neměl. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
Zvláštní status by Ukrajina podle Merze měla dostat vzhledem k její současné situaci. V únoru 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Přidružené členství by měla Ukrajina podle kancléře dostat také proto, že učinila velké pokroky v přístupových jednáních. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po ruské invazi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě odmítá jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz v dopise ale podle DPA napsal, že by zvláštní status byl silným politickým signálem. Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.
Významná část Merzova návrhu se věnuje bezpečnostní politice. Ukrajina by měla svou zahraniční a bezpečnostní politiku plně navázat na unijní. Evropská sedmadvacítka by se pak na oplátku měla zavázat, že by pro Ukrajinu platil článek 42.7 smlouvy o Evropské unii o vzájemné obranné pomoci. To by byla podle kancléře „významná bezpečnostní garance“.
Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi vedle Ukrajiny také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo. Každá země je v jiné pozici. Například Černá Hora doufá, že by se mohla stát členem v roce 2028. Rozhovory s Tureckem, které požádalo o členství v roce 1987, dlouhodobě stagnují.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
