Babiš: Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO

Na spolupráci s bývalým velvyslancem se předseda vlády domluvil v pátek. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ uvedl. „Slibuji si od toho, že my minimálně ta dvě procenta naplníme, cílem je naplnit víc,“ řekl Babiš. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude věc řešit napříč všemi resorty.

Premiér v tomto směru zmínil i plán zahrnout do výdajů na obranu i náklady na novou vojenskou nemocnici v Praze. „Pokud to někdo kritizuje, tak neví, o čem mluví. Já jsem mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na čtyři oči. Já vím, co on mi řekl. Oni ne,“ uvedl.

Babiš před týdnem uvedl, že závazek vůči alianci loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše obvinila ze lži.

Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) však zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.

Babiš v pořadu kritizoval samotné nastavení obranných závazků jako podíl na HDP. „Celá podstata je nesmyslná, máme se bavit o schopnosti armády bojovat,“ prohlásil. Podle něj se to ukazuje na příkladu Estonska, které vydává na obranu přes tři procenta HDP, ale nemá vlastní letectvo. Premiér zároveň odmítl názor, že si členové aliance rozdělují své vojenské kompetence.

Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu.

Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.

Obrannými výdaji se bude zabývat i letošní summit NATO v Ankaře. Zájem zúčastnit se ho projevil prezident Petr Pavel, Babiš ale v pořadu uvedl, že nechápe, proč chce hlava státu na vrcholnou schůzku jet. Připomněl dřívější kritická slova Pavla na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Potom, co deklaroval vůči Trumpovi, tak já bych tam nejel na jeho místě,“ řekl Babiš. Oba politici by o cestě na summit NATO měli spolu jednat 8. května.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}