Babiš na summitu EU kritizoval spekulace na burze s emisními povolenkami

Podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). „A průměr letos v lednu je 85 eur. Takže to se nepovedlo,“ poznamenal Babiš. Unijním lídrům rovněž ukázal analýzu, jak se obchodují emisní povolenky na burze, ze které podle něj jednoznačně vyplývá, že ve velkém obchodují banky a spekulanti, zatímco evropský průmysl bankrotuje.

Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

„Můžeme hovořit o konkurenceschopnosti a vnitřním trhu, ale toto (revize systému emisních povolenek, pozn. ČTK) je to jediné, co dokáže zachránit a pomoci průmyslu okamžitě,“ uvedl Babiš již před zahájením summitu s tím, že prezidenti a premiéři zemí EU samozřejmě mohou diskutovat o odstraňování byrokratických překážek a lepších investičních strategiích, ale budoucí vývoj evropského průmyslu je závislý na ceně energií.

„Že je třeba něco udělat, aby Evropa zůstala konkurenceschopná, už nepochybuje téměř nikdo. Liší se ale názory na to, jakým způsobem to udělat. Dneškem to ale nekončí, budu na tom dál pracovat a přesvědčovat další evropské kolegy o našem návrhu na koalici přátel konkurenceschopnosti, stejně jako o tom, že cestou je právě zásadní změna ETS 1,“ napsal Babiš po skončení summitu na sociální síti X.

Unijním lídrům chce podle svých slov poslat další dopis, ve kterém popíše český plán. „10. března na summitu ve Francii budu zase za konkurenceschopnost Evropy bojovat,“ dodal s odkazem na mezinárodní jaderný summit, který se koná 10. března v Paříži.

Problém je podle českého premiéra rovněž v tom, že Evropa nemá jednotný energetický trh. V Portugalsku, kde mají moře a slunce, je elektřina levnější než ve Francii. Ještě mnohem dražší je pak v Německu, v Česku či v Estonsku. „Potřebujeme energetické dálnice, to znamená propojení jednotlivých trhů. U nás hlavně s Německem a Polskem, ale to jsou obrovské investice,“ uvedl Babiš.

Na summitu se podle svých slov snažil vysvětlit ostatním lídrům, že Česko má úplně jinou pozici, než například Dánsko, která má 70 procent obnovitelných zdrojů, či Španělsko, která má nejen vítr, ale i slunce. „Musí pochopit, že každý máme nějaký energetický mix a náš region je o jádru,“ dodal s tím, že Česko potřebuje stabilní příkon elektřiny.

Na březnovém summitu předloží von der Leynová plán prohloubení unijního trhu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v březnu na summitu Evropské unie předloží akční plán prohloubení jednotného unijního trhu. Oznámila to na tiskové konferenci po skončení dnešní neformální vrcholné schůzky představitelů členských zemí na zámku Alden Biesen v Belgii, kde byla hlavním tématem konkurenceschopnost. Rovněž řekla, že do března chce představit možnosti úpravy trhu s elektrickou energií. Naznačila i možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

„V březnu předložím jízdní mapu, akční plán s podrobným postupem,“ řekla von der Leyenová o plánech na prohloubení jednotného trhu. „Jedna Evropa, jeden trh,“ poznamenala s tím, že prohloubení unijního trhu se 450 miliony obyvatel usnadní společnostem působení napříč EU.

Součástí plánu je i pokrok v unii úspor a investic. Investiční unií a mobilizací evropských úspor, které jsou nyní na neefektivních bankovních účtech, chce EK dosáhnout nových investic. Tím by se vytvořily lepší podmínky pro financování evropských podniků. V případě úspor se podle Reuters hovoří o deseti bilionech eur (204 bilionů Kč), které nyní bez užitku leží na účtech. První fáze této spořitelní a investiční unie, by podle von der Leynové, měla být do června.

Šéfka komise rovněž řekla, že pokud nebude možné dosáhnout shody na rychlém postupu se všemi 27 členskými státy, mohla by EU v těchto projektech pokračovat s menší skupinou zemí. To by v praxi znamenalo dvourychlostní Evropu. O takové možnosti na konci ledna své protějšky informoval německý ministr financí Lars Klingbeil.

Neformální summit se věnoval i cenám energií, které jsou pro konkurenceschopnost klíčové. Von der Leynová řekla, že představitelé unijních zemí vedli intenzivní debaty o podobě společného energetického trhu, konkrétní závěry ale diskuze nepřinesla.

Lídři unijních zemí dnes hovořili o systému emisních povolenek ETS. Revize tohoto systému byla pro českého premiéra Andreje Babiše hlavní téma jednání. Podle von der Leynové má ale stávající systém jasné výhody i pojistky pro případ, kdy by cena povolenek za emise uhlíku vystoupala příliš vysoko.

Reuters poznamenal, že o nezbytnosti rychlého prohlubování jednotného trhu hovořili i ostatní představitelé unijních zemí. „Sdílíme stejný pocit naléhavosti,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Evropská unie musí jednat rychle a rozhodně. A tento závazek dnes všichni účastníci jednomyslně zdůrazňovali,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Předseda Evropské rady António Costa na závěrečné tiskové konferenci řekl, že všichni souhlasili s pokračováním přípravy takzvaného 28. režimu, což má být nový právní rámec, který startupům a rychle rostoucím firmám umožní podnikat napříč EU podle jednotných pravidel. Každý podle Costy souhlasil i s tím, aby se velké společnosti mohly slučovat v sektorech, jako jsou například telekomunikace. Stejný souhlas pak byl pokud jde o potřebu zjednodušit regulace, dodal předseda Evropské rady.

Neformální summit EU, který se věnoval konkurenceschopnosti, skončil

Neformální summit Evropské unie na belgickém zámku Alden Biesen, který se zabýval posílením konkurenceschopnosti unie, skončil, oznámila Beatriz Navarrová, mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Unijní lídři se radili o tom, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.

Dopolední blok debat se podle šéfa unijních summitů věnoval mimo jiné energetice, kapitálovým trhům a průmyslu. V odpoledním bloku pak lídři diskutovali s italským expremiérem Enricem Lettou.

Součástí ranního bloku byla debata s italským expremiérem Mariem Draghim, který je autorem zprávy o konkurenceschopnosti.

„Děkuji vám, vážený Mario Draghi, za vaše postřehy ohledně toho, co musí Evropa udělat, aby posílila svou konkurenceschopnost – v oblasti energetiky, kapitálových trhů, strategických odvětví a dalších klíčových oblastech,“ uvedl Costa na X. Dodal, že Draghi do debaty vnesl nový úhel pohledu.

Ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi podle nejmenovaného unijního zdroje ČTK hovořil o zhoršení evropského hospodářského prostředí od roku 2024, kdy publikoval zprávu o konkurenceschopnosti. „Zaměřil se na několik klíčových témat: nutnost snížit překážky na jednotném trhu, fragmentaci akciových trhů a úsilí o mobilizaci evropských úspor, ceny energií, možnost cílené evropské preference v některých odvětvích a konečně na rozhodovací proces, možnost posílené spolupráce s cílem urychlit řešení některých z těchto témat,“ uvedl zdroj.

Po obědě lídři jednali s expremiérem Lettou, podle zdroje ČTK hovořili mimo jiné o energetice, digitálním propojení či vzájemném uznávání univerzitních diplomů.

Letta předloni na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií. Navrhl rovněž zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby pro občany, kteří v nich žijí, bylo snazší nalézt práci v sousední zemi.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}