Babiš označil za hlavní úkol vlády změny u emisních povolenek

Babiš dnes systém povolenek označil za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Sestavit koalici států, kterou označil za přátele evropské konkurenceschopnosti, je podle něj úkolem, jemuž podřídí všechno. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Babiš v pondělí uvedl, že strategie navazuje na plán předešlé vlády, který však kabinet Petr Fialy (ODS) bohužel „zazdil“.

Dokument obsahuje plány na období čtyř let. Babiš podnikatelům, kteří se dnes přišli na představení strategie podívat do budovy ministerstva financí, řekl, že cítí tlak po co nejrychlejším řešení problémů, které průmysl tíží. Zdůraznil, že všechny body programu mají svůj harmonogram, jehož naplňování bude pečlivě sledovat tým jeho spolupracovníků. Zodpovědní lidé jsou už nyní na každém z příslušných ministerstev. Opravil v té souvislosti zavedenou formulaci o svém stylu práce, když uvedl, že stát není firma, i když on řídí vládu jako firmu.

Babiš za strategii ocenil vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), který její přípravě věnoval dva a půl roku. Všichni ministři podle něj budou vždy po půl roku vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své vlastní téma považuje premiér vedle povolenek hlavně zdravotnictví. „Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera,“ uvedl.

Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eura za tunu oxidu uhličitého (CO2). „Průměr přitom byl 87 eur,“ uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. „Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,“ uvedl ke změně systému povolenek.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.

Vláda udělá kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, potvrdil Havlíček

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, uvedl Havlíček při prezentaci hospodářské strategie kabinetu. Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření dnes ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem.

Konkrétní kroky ani jejich harmonogram dnes ministr nespecifikoval s odůvodněním, že tyto informace mají vliv na cenu akcií. V minulosti Havlíček připustil, že by zestátnění mohlo vyjít na přibližně 250 miliard korun.

„Hlavním důvodem nejsou ceny energií, ale to, že tím uvolníme ruce ČEZ k dalším investicím. Už nyní stát kontroluje všechny klíčové investice,“ uvedl dnes Havlíček. Celý proces chce stihnout během současného volebního období.

Současná opozice plán na zestátnění ČEZ dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Kriticky plán hodnotí také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Stát si přes nižší ceny silové elektřiny bude kupovat voličské skupiny, demotivovat ostatní výrobce elektřiny k investicím do nových zdrojů či dokonce obnovy starých zdrojů. Všechny spotřebitele to bude demotivovat od úspor, a tak nadále budeme v Evropě trpět nedostatkem fosilních paliv,“ uvedl Dohnal. Zmínil také negativní dopad na pražskou burzu, která se bez tak velké společnosti stane podle něj méně atraktivní pro nové emitenty.

Prioritou v energetice jsou teď kapacitní mechanismy pro nové zdroje

Prioritou v rozvoji tuzemské energetiky je podle Havlíčka v současné době nastavení kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. Systém kapacitních mechanismů by měl formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. V první fázi by se stát měl zaměřit na plynové zdroje, první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028, fungovat by mohly od roku 2031.

Tzv. kapacitní mechanismy se používají pro zajištění celoročního dostatku energie v sítích, a to i v dobách nejvyšší spotřeby. Stát by v těchto mechanismech, například formou aukcí, garantoval investorům podporu za zajištění zdroje elektřiny.

Vláda je blízko rozhodnutí o zapojení se do projektu AI Gigafactory

Havlíček dále sdělil, že vláda je před finálním rozhodnutím o zapojení do projektu AI Gigafactory. Podle ministra to vypadá, že kabinet najde s Českými Radiokomunikacemi jako investorem rozumnou cestu a k projektu se přihlásí. AI Gigafactory si vyžádá celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z toho zhruba 70 miliard by investovaly České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise.

„S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k tomu finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že i s tím privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu, kdy ČR se k tomu přihlásí,“ uvedl Havlíček.

ČR bude tlačit na změnu taxonomie EU k jádru, je to dlouhodobý zdroj

Česká republika bude prosazovat změnu taxonomie EU pro jaderné zdroje, do budoucna musí být považovány za dlouhodobý zdroj, uvedl Havlíček. V současnosti je jádro v unijní taxonomii zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. V souvislosti s jadernou energetikou Havlíček zopakoval, že jádro by v budoucnu mělo být hlavním energetickým zdrojem v ČR. Chce proto pokračovat v přípravě nových bloků v Dukovanech i Temelíně.

Havlíček: Do výzkumu nejde málo peněz, problém je, zda jdou do kvality

Do výzkumu nejde málo peněz, problém je v tom, kam jdou a jestli jdou skutečně do kvality, nebo do provozu, uvedl Havlíček. Pokud to vláda schválí, přesune se podle něj zázemí Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na ministerstvo průmyslu a obchodu.

Česko ve výdajích na výzkum a vývoj zaostává za průměrem Evropské unie a od roku 2014 se od něj vzdaluje. V unii za deset let vzrostly tyto výdaje o 0,1 procentního bodu na 2,24 procenta k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2024. V Česku byl ve stejném roce podíl výdajů na vědu a výzkum k HDP 1,82 procenta, zatímco v roce 2014 byl podíl k HDP 1,94 procenta. Koncem ledna o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vztahu k HDP v Evropě i Spojených státech podle ČSÚ v posledních letech stagnuje, přestože v USA vzrostl z 2,71 procenta v roce 2013 na 3,45 procenta v roce 2023. Celosvětově nejvíce peněz v roce 2023 vynaložil Izrael, a to 6,35 procenta, za ním následovala Jižní Korea s 4,96 procenta. Tempo růstu výdajů v Česku i v dalších unijních zemí se podle statistického úřadu v posledních letech po započtení inflace snižuje, či výdaje stagnují nebo i klesají.

Pokud to vláda schválí, oznámí v pondělí, že se zázemí a organizační schéma RVVI přesune na ministerstvo průmyslu a obchodu, uvedl Havlíček. „Vlastní rada, čili ti, kteří jsou těmi tahouny, ta zůstává na úřadu vlády, ale komplet celé zázemí zde vzniká v nové sekci, do níž ještě integrujeme dále odbor z ministerstva dopravy zaměřený na kosmické aktivity a kosmický výzkum,“ řekl.

Schillerová: MF se bude podílet na vládní strategii podporou vědy a výzkumu

Podle Aleny Schillerové (ANO) se ministerstvo financí bude podílet na uplatňování hospodářské koncepce Česko: Země pro budoucnost 2.0 podporou vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou, podporou start-upové infrastruktury a boje s šedou ekonomikou.

„Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi,“ řekla ministryně. Ti, kteří dělají skutečnou vědu a výzkum, se podle ní nebudou muset obávat toho, že jim tyto odpočty Finanční správa po letech neuzná.

Schillerová také chce, aby v Česku vznikalo více patentů. „Aby bylo atraktivním místem pro umístění duševního vlastnictví. Tento kapitál od nás zbytečně odchází. My tento trend chceme zvrátit. Pro příjmy z patentů, které jsou alokované na našem území, zatraktivníme zdanění,“ dodala. MF podle ní také zrychlí odpisy. „Ale ne všem a plošně. Budeme podporovat odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ podotkla.

Asociace malých a středních podniků podle své ředitelky Evy Svobodové vítá zájem vlády o řešení daňových odpočtů na vědu a výzkum, což je dlouhodobá bolest. „Vítáme návrhy vlády na snížení daně z příjmu z prodeje či licencování nehmotného majetku, což je například vzor z Nizozemska. Podpoře ochrany průmyslových práv se asociace věnuje dlouhodobě a uvažovaný krok jednoznačně podporuje,“ dodala.

MF letos zprovozní systém zaměstnaneckých akciových plánů ESOP

Ministerstvo financí zprovozní letos systém zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP), uvedla Schillerová. Systém ESOP má umožnit start-upům efektivněji odměňovat a motivovat své týmy.

Právě podpora start-upové infrastruktury společně s rozvojem vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou a boj s šedou ekonomikou jsou podle Schillerové hlavními cíle ministerstva financí.

Loni konstatovala nezisková organizace Czech Founders, která má přes 1000 členů, že jednou z věcí, které brání v České republice rozvoji start-upů je to, že neexistuje smysluplná možnost opce na nákup zaměstnaneckých akcií, tedy plán ESOP, který představuje rozdělení určitého podílu zisku společnosti mezi zaměstnance.

Ten byl podle průzkumu Czech Founders klíčovou prioritou pro 88 procent zakladatelů start-upů. Na prosazení změny legislativy ohledně zaměstnaneckých akcií, tedy ESOP, také organizace spolupracovala s Českou startupovou asociací.

Do 5 let by se mělo v ČR ročně stavět o 20.000 víc nových bytů, řekla Mrázová

V Česku by se do pěti let mělo podle hospodářské strategie vlády ANO, SPD a a Motoristů stavět 50.000 nových bytů ročně. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. Z celkového počtu by zhruba 10.000 nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu tzv. dostupného bydlení. Na prezentaci vládní hospodářské strategie to řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Větší výstavbě bydlení by podle ní mělo přispět zjednodušení a zrychlení výstavby.

Zvýšení výstavby bytů by přineslo podle Mrázové při průměrných stavebních nákladech 4,5 milionu korun na jeden byt zhruba 90 miliard přímých investic ročně. Do české ekonomiky by to pak znamenalo přínos 270 miliard korun, tedy zhruba tři procenta HDP. Výstavbu bytů ale není možné podle Mrázové pouze podporovat dotacemi, je třeba, aby se na ní podílel i soukromý sektor.

Podporovat by se zároveň měl vznik nejenom vlastnického, ale také nájemního či družstevního bydlení. Stavět by se pak mělo podle Mrázové hlavně tam, kde je poptávka a potřeba, tedy například v metropolitních oblastech.

Vláda bude chtít změnit podmínky podpory výstavby dostupného bydlení

Vláda bude chtít změnit podmínky pro čerpání podpory na výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení. Podmínky programu Dostupné bydlení, které zavedl bývalý kabinet koalice Spolu, STAN a Pirátů, Mrázové nepřipadají dobré. Novou podobu programu pro výstavbu dostupného bydlení bude chtít vláda představit co nejdříve.

Dříve vyčleněných sedm miliard korun, se kterými počítala bývalá vláda, ale bude podle Mrázové možné využít podle dříve představených podmínek. Na další projekty, které se připravují, by ale zájemci o podporu už žádali na základě nových podmínek.

Státní fond podpory investic, spravovaný ministerstvem pro místní rozvoj, pozastavil příjem žádostí o podporu na výstavbu dostupného nájemního bydlení loni v srpnu. Důvodem byla vyčerpaná vyčleněná částka a nutnost vyhodnotit vysoký počet žádostí. Podle posledních informací Státní fond podpory investic eviduje obecní projekty k bydlení se stavebním povolením za 48,5 miliardy korun.

Podpora výstavby dostupného bydlení má podle dosavadní podoby programu směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby.

Bednárik: Pro zvýšení konkurenceschopnosti Česka potřebujeme propojit regiony

Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) Česko potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu, která bude funkční, kvalitní a dostupná a propojí zemi tak, aby žádný region nezůstal stranou. To je cesta k větší konkurenceschopnosti Česka.

Mezi základní cíle v dopravě řadí strategie dokončení páteřní dálniční sítě, která by měla být podle vlády kompletní do roku 2035, a železniční sítě. Mezi konkrétními prioritními stavbami pro příští roky zmínil dálniční napojení s Rakouskem dálnicí D3 a Polskem po D11, Pražský okruh nebo dálnice D35 a D52.

Na železnici patří mezi cíle do roku 2029 prodloužení rozšíření nejvytíženějších úseků hlavních železničních koridorů o třetí kolej, vybudování nových překladišť nebo pokračování v elektrifikaci tratí. Jako cíl do roku 2040 zmiňuje také páteřní vysokorychlostní tratě. Bednárik dnes řekl, že u nich bude záležet na tom, zda se podaří sehnat zdroj financování.

Pro dopravní stavby by měly být více využívány PPP projekty, které vznikají ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Na ministerstvu dopravy má vzniknout tým pro podporu těchto projektů. Dále strategie zmiňuje nákladovou efektivitu při stavbách. Vznikne analýza cen dopravních staveb prováděných Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic. Výsledky mají být porovnány s dalšími zeměmi Evropy a přijaty kroky ke snížení nákladů.

Schillerová: Finance na strategii půjdou z šedé ekonomiky či z evropských peněz

K zajištění financování kroků v hospodářské strategii by měly pomoct peníze získané v boji s šedou ekonomiku, evropské peníze či nastartování hospodářského růstu, řekla Schillerová.

Strategie, kterou vláda schválila v pondělí, obsahuje opatření na zlepšení podnikatelského prostředí. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Kabinet v koncepci plánuje stavět především na rozvoji privátního sektoru.

„Mým úkolem bude hledat cesty, jak to ufinancovat. Co mě bude nejvíce zajímat, jak zajistit ty zdroje, to spočítáno máme, ale pak se vejít do rámců. To jsou věci, o kterých budeme jednat. Musíme nastavit nejdříve nástroje pro boj s šedou ekonomikou, hledat cesty na půdě EU,“ uvedla ministryně.

Odhad výnosu 30 miliard korun ročně z boje proti šedé ekonomice po naběhnutí přijatých nástrojů podle ní platí. Sem patří například zavedení modernější verze elektronické evidence tržeb od roku 2027. Velkým problémem je podle ní zneužívání transferových cen či dividendové politiky.

„Největší problém je zaměstnávání ‚načerno‘. Odhaduje se, že až půl milionu lidí pracuje (v ČR) ‚načerno‘. Agentury práce, které obcházejí pracovně-právní poměr, rostou jako houby po dešti. Utíkají nám tam desítky miliard korun, zejména na sociálním pojištění,“ dodala.

Ve vládní hospodářské strategii je střednědobá konsolidace veřejných financí. „Zodpovědnou rozpočtovou politikou, úsporami, důsledným výběrem daní a podporou hospodářského růstu chceme vytvořit prostředí, které v delším horizontu zajistí vyrovnané hospodaření, podobně jako v letech 2016 až 2019 bezpečně pod hranicí tří procent deficitu požadované Paktem stability a růstu,“ píše se ve strategii.

Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do předloňska přechodně pozastavena.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}