Aktual.: 31.08.2026 12:56
Praha – V případu dezinformací o polských územních nárocích vůči Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neobstála rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Chyboval také velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák, uvedl dnes po jednání vlády Babiš. Kabinet podle něj přijal opatření, aby se situace do budoucna zlepšila. Kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek ČTK sdělil, že úřad se nebude k celé záležitosti veřejně vyjadřovat. Reakci velvyslance v Polsku ČTK zjišťuje.
Babiš o víkendu kritizoval, že se o dezinformacích nedozvěděl od tajných služeb, ale od novinářů. Minulý čtvrtek kvůli tomu svolal jednání Bezpečnostní rady státu. „ÚZSI neobstála, tu informaci jsem měl mít mnohem dřív. V podstatě od ÚZSI jsem ji ani nedostal, dostali jsme ji až od BIS (Bezpečnostní informační služby) ve čtvrtek v deset hodin v den, kdy jsem svolal mimořádnou bezpečnostní radu,“ uvedl.
Odmítl, že by šlo o následek toho, že kabinet zrušil odbor strategické komunikace. „My žádný stratkom nepotřebujeme, máme tady služby, které mají pracovat pro stát, pro lidi, zájmy státu, bojovat proti korupci,“ uvedl.
Kabinet před týdnem oznámil změnu ve vedení ÚZSI, který má jako rozvědka za úkol získávat informace s původem v zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů ČR. Na začátku října nastoupí do čela tajné služby diplomat Miroslav Toman. Vystřídá Vladimíra Posoldu, který rezignoval.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) řekl, že kabinet s ohledem na bezpečnost nemůže sdělovat své požadavky na nového šéfa ÚZSI veřejně. „Není to něco, co chceme komunikovat širší veřejnosti,“ uvedl. Rozvědka je podle něj spojená s celou řadou skandálů a skandálků, což se musí změnit. Kabinet od ní očekává informace, které ministři nezískají jinde a dosud je neznají, v perfektním načasování, dodal.
Zdání, že Polsko zvýšilo tlak na převzetí části českého území, se snažil vzbudit mimo jiné podvržený profil českého velvyslance v Polsku nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu. Babiš dnes věc označil za pseudokauzu. Chyboval podle něj i velvyslanec, když o ničem neinformoval ministerstvo zahraničí. „Většina občanů ani vůbec neví, o co jde,“ podotkl premiér. Občané podle něj nejsou hloupí a vědí, že Česko má s Polskem dobré vztahy.
Otázka územního dluhu souvisí se smlouvou z roku 1958, kterou se napřímila hranice mezi Československem a Polskem, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí. Letos v únoru o věci jednal ve Varšavě český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl tehdy, že řešením má být projekt, který se bude týkat ochrany proti povodním.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}