Aktual.: 7.08.2025 16:19
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu sazby očekával. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021. ČNB byla při rozhodnutí o úrocích jednomyslná, vidí proinflační rizika, řekl novinářům guvernér ČNB Aleš Michl. Dnešní rozhodnutí bankovní rady o úrokové sazbě je v souladu s očekáváním na finančním trhu, uvedli analytici.
Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
ČNB byla při rozhodnutí o úrocích jednomyslná, vidí proinflační rizika
Bankovní rada České národní banky (ČNB) byla v rozhodnutí o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta jednomyslná. V ekonomice podle ní převažují rizika ve směru vyšší inflace. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Situace v ekonomice podle něj vyžaduje, aby centrální banka nadále uplatňovala přísnou měnovou politiku.
Makroekonomická prognóza ČNB předpokládá do budoucna mírné snížení úrokových sazeb a v příštím roce jejich opětovné zvýšení. Michl neřekl, zda bude bankovní rada na dalších jednáních tento scénář následovat. Vedení ČNB si podle něj nechává všechny možnosti otevřené a bude se při svém rozhodování řídit podle nových ekonomických dat. Zdůraznil, že současný stav ekonomiky neumožňuje v této chvíli snížení sazeb.
Ve směru vyšší inflace podle bankovní rady působí setrvačnost zdražování služeb, včetně nákladů vlastnického bydlení, a rychlejší růst cen potravin. Další rizika představují výraznější oživení úvěrové aktivity na realitním trhu či dodatečné zvyšování výdajů veřejného sektoru. Za proinflační riziko bankovní rada označila i spuštění evropského systému emisních povolenek ETS 2, který se bude od roku 2027 vztahovat na emise v dopravě a ve vytápění pro domácnosti.
Ve směru nižší inflace naopak bude podle Michla působit silnější směr koruny. Dlouhodobý inflační dopad cel, která Spojené státy uvalily na Evropskou unii i jiné země, není podle guvernéra ČNB jednoznačný.
Michl zdůraznil, že ČNB bude postupovat s cílem udržet cenovou stabilitu a je připravena adekvátně reagovat na naplnění rizik. Podle něj je třeba, aby úvěrová dynamika zůstala umírněná a nezrychloval se růst množství peněz v ekonomice.
ČNB zlepšila výhled letošního růstu HDP na 2,6 pct
Česká národní banka (ČNB) zlepšila výhled hospodářského růstu Česka. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos i příští rok zvýší o 2,6 procenta, uvádí prognóza, kterou dnes centrální banka představila. Květnová predikce očekávala letos hospodářský růst dvě procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,6 procenta, v květnu ji čekala 2,5 procenta.
Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že ekonomika postupně ožívá. Hospodářský růst táhne spotřeba domácností, kterou podporuje nízká nezaměstnanost a z historického pohledu rychlejší růst mezd. Zvyšování mezd se nicméně projevuje i setrvačností zdražování služeb.
V příštím roce centrální banka předpokládá zvolnění inflace na průměrných 2,3 procenta, v roce 2027 její opětovné zrychlení na 2,5 procenta. Hospodářský růst by měl podle ČNB v roce 2027 dál zrychlit a dosáhnout 2,9 procenta. „To je vzhledem k nově uvalenému clu na dovoz zboží z EU do USA poměrně optimistický odhad, nicméně nikoli zcela nereálný,“ reagoval analytik Deloitte David Marek.
Aktuální prognóza také předpokládá silnější kurz koruny než květnová predikce. V letošním roce podle prognózy bude průměrný kurz 24,90 CZK/EUR, na stejné úrovni zůstane i v příštím roce. V květnu ČNB čekala pro letošek průměrný kurz 25,20 CZK/EUR a v příštím roce 25,30 CZK/EUR.
Nová makroekonomická prognóza ČNB mění pohled nejen na vývoj českého hospodářství, ale i na budoucí vývoj úrokových sazeb, řekl ČTK analytik Moneta Money Bank Petr Gapko. Pohled na vývoj tříměsíční úrokové sazby PRIBOR podle něj naznačuje, že úrokové sazby už v tomto úrokovém cyklu neklesnou. Prognóza spíše předpokládá jejich stabilitu a v roce 2027 mírný růst. „Nová předpověď ekonomického vývoje z dílny ČNB vyznívá velmi optimisticky, ale předpokládá, že inflace bude vystrkovat růžky i v následujícím období,“ dodal.
Výhled ČNB pro HDP a inflaci dává prostor k finálnímu snížení úrokových sazeb o 25 či 50 bazických bodů ve druhé polovině letošního roku, míní Marek. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj ukončení cyklu uvolňování měnové politiky s repo sazbou 3,25 procenta.
Celkově dnešní zasedání potvrdilo jen velmi malou ochotu bankovní rady jít s úrokovými sazbami dále směrem dolů, shrnul analytik ČSOB Dominik Rusinko. Ke konci letošního roku ale nevylučuje možnost ještě jednoho finálního ladění sazeb. „Hlavním předpokladem takového scénáře je ale viditelné zvolnění zvýšeného momenta jádrové inflace, které zůstává i podle slov guvernéra Michla trnem v oku centrální banky,“ podotkl.
Ministerstvo financí zatím novou ekonomickou prognózu nezveřejnilo, mělo by tak učinit později v srpnu. Jeho dubnová predikce počítala s letošním růstem HDP o dvě procenta a s průměrnou inflací 2,4 procenta.
Analytici: Rozhodnutí ČNB zachovat základní sazbu trh čekal
Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zachovat základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta je v souladu s očekáváním na finančním trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna posilovala dopoledne, na rozhodnutí bezprostředně nereagovala.
„Bankovní rada ČNB potvrdila, že nastal čas stability sazeb,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Mezi experty podle ní panovala naprostá shoda ohledně pravděpodobnosti tohoto kroku a nikdo podle ní nepředpokládal, že by tomu bylo jinak. Koruna posilovala již od rána až k 24,50 Kč za euro, po poledni se ustálila na 24,51 Kč/EUR.
Dnešní rozhodnutí ČNB dopadlo přesně podle očekávání, což mělo za následek utlumenou reakci na korunových měnových párech. Koruna se podle analytika XTB Tomáše Cverny i po zveřejnění rozhodnutí obchoduje na 24,51 Kč za euro. Tato úroveň odpovídá hodnotám ze začátku června loňského roku. Koruna k dolaru zareagovala na rozhodnutí bankovní rady ČNB výrazněji ve směru posílení a krátce po zveřejnění šlo pořídit dolar za 21,02 koruny.
„Repo sazba ČNB se nachází aktuálně již v oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež se odhaduje v pásmu 2,75 až 3,50 procenta,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Bankovní rada je podle něj v procesu dolaďování úrovně úroků v rámci končícího cyklu jejich snižování. „Je otázkou, zda ČNB letos úroky ještě mírně sníží, nebo zda se sazby na delší dobu stabilizují na stávajících úrovních,“ dodal.
Ponechat sazby beze změny nejspíš centrální bankéře přiměla přetrvávající vysoká inflace ve službách a permanentně zvýšená jádrová inflace, míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. Do inflačního vývoje se každý měsíc navíc stále více propisují rychle rostoucí ceny bytů, které do inflace vstupují v rámci tzv. imputovaného nájemného. Ve prospěch nižších sazeb hovořila pouze koruna, dodal.
Sazby 3,5 procenta jsou nejníže od roku 2021, připomněl analytik PwC Dominik Kohut. Očekává, že se stanou novým normálem pro delší období, minimálně do konce letošního roku. Pokud ale situace ve světě i doma zůstane nezměněná, mohou podle něj sazby zůstat i mnohem déle. Domácnosti i firmy by se tak pravděpodobně měly připravit, že sazby kolem jednoho až dvou procent nejsou v nejbližší době realistické, podotkl.
Nezměněné sazby ČNB umožňují bankám udržet úročení spořicích účtů na stávající úrovni, řekl ČTK analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Klienti by si však podle něj měli uvědomit, že i atraktivní sazba 3,50 procent na spořicím účtu představuje po zdanění reálně pouze 2,97 procenta. Při meziroční inflaci je pak skutečné zhodnocení prakticky nulové, poznamenal.
Na mezibankovním trhu také od dubna rostou ceny zdrojů, což naznačuje, že prostor pro další zlevňování hypoték aktuálně není, míní konzultant 4fin David Krůta. Některé banky na to již v předchozím měsíci reagovaly drobnou úpravou hypotečních sazeb směrem nahoru, dodal.
