Aktual.: 1.02.2026 10:50
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek na svém prvním letošním zasedání úrokové sazby nezmění. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. V den jednání rady sice Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní lednovou inflaci, u níž se očekává pokles pod dvouprocentní cíl ČNB, podle analytiků ale za jejím zvolněním budou stát položky, které centrální banka nevnímá jako zásadní. Později v letošním roce ale podle analytiků není vyloučeno, že ČNB úrokové sazby sníží. ČNB od loňského května udržuje základní úrokovou sazbu 3,5 procenta.
„Na první pohled by se mohlo zdát, že inflace citelně pod dvouprocentním inflačním cílem bude argumentem pro snížení sazeb. Klíčové však budou detaily její struktury,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Zejména ve službách a v nákladech spojených s bydlením zůstávají cenové tlaky zvýšené. Právě tyto složky budou pro ČNB klíčové při posuzování, zda je aktuální úroveň sazeb konzistentní s návratem inflace k cíli,“ dodal.
Podobný názor má i hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. „Česká ekonomika zůstává v relativně dobré kondici. Solidní výkon podporuje růst reálných mezd a spotřebu domácností, která je hlavním tahounem ekonomiky. Tento vývoj se promítá do stále silného růstu cen služeb. Pokud by centrální banka chtěla v budoucnu sazby skutečně snižovat, potřebovala by vidět buď rychlejší růst produktivity, nebo zpomalení mzdové dynamiky,“ uvedl.
Provozní ředitel společnosti Fingood Ondřej Kozel upozornil, že do rozhodování bankovní rady může zasáhnout i představení návrhu rozpočtu na letošní rok, který by měl mít schodek 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy. „Poslední týdny ukazují, že nová vláda bude uplatňovat směr expanzivní fiskální politiky. Pro ČNB je to další signál k tomu být ještě opatrnější ve směru k potenciálním inflačním rizikům,“ uvedl Kozel.
Stejného rizika si všímá i místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim. „Aktuální diskuse okolo vysokého schodku státního rozpočtu nahrává spíše opatrnosti, protože vysoké výdaje státního rozpočtu jsou proinflačním parametrem,“ uvedl. Podle něj tak příští změna úrokových sazeb nemusí automaticky znamenat jejich snížení.
Podle portfolio manažera Cyrrusu Tomáše Pfeilera na nadcházejícím jednání ČNB sazby nezmění, později by ale postoj rady mohla ovlivnit politika Evropské centrální banky (ECB). „Někteří představitelé ECB v reakci na prudké posílení kurzu eura proti dolaru začínají opatrně připouštět možnost vydat se sazbami dolů. Pokud by se euro proti dolaru drželo delší dobu nad úrovní 1,2, mohlo by to stlačit dolů tempo růstu cen v eurozóně. Pokud by sazby v eurozóně skutečně poklesly, může to tuzemské centrální bankéře přimět k dalšímu snižování sazeb,“ uvedl. Takový krok by ale čekal spíš až ve druhé polovině roku.
ČNB už delší dobu udržuje základní úrokovou sazbu 3,5 procenta. Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová předpokládá, že se úroky nezmění. „Hypoteční trh je tím stabilizovaný a nečekáme žádné velké otřesy. Velké komerční banky ponechávají také sazby na stávající úrovni, když průměrná sazba 4,91 procenta v prosinci mírně narostla v lednu na 4,94 procenta,“ uzavřela.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
