Baxa na tryzně v Terezíně varoval před projevy autoritářství

„Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ uvedl Baxa. Řekl také, že si některé státy a jejich představitelé „uzurpují právo přepisovat historii, zneužívat nebo ignorovat mezinárodní právo a vydávat agresi za dobrodiní.“ Podle něj „nikdy nebylo ve veřejném prostoru tolik vědomých lží vydávaných za pravdu.“ Někteří lidé proto už nevěří nikomu a ničemu, míní Baxa. „Znovu tak může být nástup zla, autoritářství a totality usnadňován. Není to zprvu tak viditelné a nápadné,“ varoval ústavní činitel.

Veřejnost vyzval, aby pozorně naslouchala výrokům lhářů. Dnes podle něj působí nezřetelněji než v minulosti a sice slibují zavedení pořádku, který ochrání společnost, přitom se mezi řádky jejich výroků skrývá útok na základní hodnoty a instituce, které je chrání. „To je rolí každého z nás, stejně jako nebýt lhostejní a být připraveni k jejich obraně,“ dodal Baxa.

Baxa se ve svém projevu zaměřil také na roli práva v době nacismu. „Jak snadno zradili všechno, co je smyslem a podstatou práva,“ řekl o tehdejších soudcích, prokurátorech či zákonodárcích, kteří dali svou erudici do služeb nacistického režimu. Norimberské rasové zákony označil za normativní systém vytvořený k legalizaci zla. „Paragraf za paragrafem odebíral lidským bytostem občanství, majetek, svobodu i důstojnost. A na samém konci i život,“ řekl Baxa.

Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli. Projevu předsedy Ústavního soudu předcházelo kladení věnců na Národním hřbitově. Program zahrnující křesťanskou a židovskou modlitbu či vystoupení pěveckého sboru Puellae cantantes odpoledne uzavírá hudební matiné, které začne ve 12:30 v předsálí kina Malé pevnosti. Na pietní shromáždění dohlížejí policisté. Mluvčí památníku Stanislav Lada odhadl, že se piety účastní kolem 3000 lidí. ČTK a Českému rozhlasu řekl, že letošní návštěvnost odpovídá dobrému počasí.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}