Aktualizace: 4.08.2024 12:15
Londýn – Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu.
Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. „Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo,“ popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout – chtěla ho varovat.
„Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon,“ uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané „šíření nepravdivých zpráv“ o ruské armádě.
Britská policie kontaktovala i další protikremelskou aktivistku. „Říkali, že potřebují projednat bezpečnost mojí a mé rodiny,“ řekla Xenija Maximovová, zakladatelka Ruské demokratické společnosti v Londýně. Policie jí doporučila, aby necestovala do některých zemí, kde ruští agenti operují volněji. „(Kreml) zesiluje kampaň proti ‚nepřátelům‘, to je naprostá pravda. Utahují šrouby,“ dodala. Ona a její kolegové zaznamenali nárůst kybernetických útoků a pokusů o infiltraci skupiny on-line.
Analytik Mark Galeotti, který se zabývá ruskými bezpečnostními službami, souhlasí s tím, že kampaň proti „nepřátelům“ Ruska v zahraničí zintenzivňuje. „Myslím, že to odráží rostoucí paranoiu Kremlu, že je zapojen do existenčního politického boje,“ řekl Galeotti.
Vzhledem k tomu, že veškerý odpor doma byl potlačen, Rusko obrací svou pozornost na oponenty, kteří hledají útočiště na Západě. Ruské velvyslanectví v Londýně na žádost o komentář nereagovalo. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady, tyto lidi označil za „zrádce, kteří přešli k nepříteli a chtějí, aby jejich vlast zanikla“.
„Už nějakou dobu otevřeně hovoříme o rostoucí zátěži v rámci naší práce na případech týkajících se boje proti hrozbám vůči státu… Aktivně navyšujeme zdroje věnované potírání aktivit nepřátelských států,“ řekl BBC mluvčí britské policejní protiteroristické jednotky. V prosinci v Británii vstoupily v platnost nové právní předpisy, které policii poskytují větší pravomoci k řešení hrozeb ze strany nepřátelských států, jako je Rusko.
„Paraziti nemohou v klidu spát…,“ byl jeden ze vzkazů, které loni dostala investigativní novinářka Alesja Marochovská. Výhrůžky doplňovalo jméno pražské ulice, kde žurnalistka žila. „Přestěhovala jsem se, abych jim to ztížila,“ vypráví Marochovská.
„Mysleli jsme si, že to může být jen nějaký bláznivý Čech, který je proputinovský a poznal mě na ulici,“ vzpomíná. Následně však vzkazy začaly být zlověstnější – nazývaly ji „šmejdem“ a autor jí hrozil, že si ji najde „kdekoliv venčí svého sípajícího psa“. Její pes skutečně při chůzi sípe. Informovala tedy českou policii.
Později měla letět na konferenci do Švédska. Odesílatel poslal ještě konkrétnější výhrůžky: podrobnosti o jejím letu, číslo sedadla a jméno hotelu, který si objednala. „Bylo jasné, že mají přístup k dokumentům na vysoké úrovni. Vypadá to jako chování ruského státu,“ řekla novinářka.
Ruské úřady Marochovskou před lety označily za takzvanou „zahraniční agentku“ kvůli její práci v nezávislém ruském zpravodajském webu Važnyje istorii. „Když jsem opustila Rusko a přijela do Prahy, měla jsem iluzi bezpečí,“ říká žurnalistka. „Teď si uvědomuji, že (ruské zpravodajské služby) se mohou dostat k lidem téměř kdekoli v Evropě. Nemůžu říct, že se nebojím, protože se bojím.“
Ale proč se to děje právě teď? Odborníci naznačují, že ruské tajné služby – po období chaosu – začínají aktivovat operace v zahraničí. Západní země totiž po ruské invazi na Ukrajinu vyhostily stovky ruských diplomatů, o nichž se předpokládá, že jsou agenty působícími pod diplomatickým krytím. „Po (dění v roce) 2022 nastalo období zmatku,“ říká Andrej Soldatov, ruský novinář píšící o zpravodajských službách. Ty se podle něj v roce 2023 přeskupily a našly nový smysl. „Získaly zdroje a začaly zvyšovat tlak,“ dodává.
Mark Galeotti uvádí, že úřady se stále častěji obracejí na prostředníky, kteří za ně dělají špinavou práci – zločinecké gangy. „Pokud chcete někoho zbít nebo dokonce zabít, je mnohem snazší je angažovat,“ uvedl Galeotti, který už roky píše o vazbách mezi ruským státem a organizovaným zločinem.
Polská vláda se domnívá, že se tak stalo v případě Leonida Volkova, prominentního aktivisty a spolupracovníka zesnulého Alexeje Navalného. Před čtyřmi měsíci Volkova v Litvě brutálně napadli kladivem, ale přežil. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že dvěma polským fotbalovým chuligánům zaplatil za provedení útoku Bělorus pracující pro ruskou rozvědku. Všichni tři byli zatčeni.
„Záměrem je zastrašování,“ naznačuje Galeotti. „Myšlenka, že je lepší držet se při zemi. Je to způsob, jak zabránit vzniku nějaké soudržné politické opozice (vůči Kremlu).“
Ruské úřady se také snaží co nejvíce ztížit běžný život oponentům žijícím v zahraničí. Jednadvacetiletá aktivistka Olesja Krivcovová utekla z Ruska poté, co ji zatkli a hrozilo jí vězení za protiválečné příspěvky na sociálních sítích. Nyní žije v Norsku, ale nedávno zjistila, že její ruské doklady byly zrušeny, což znamená, že nemůže žádat o cestovní dokumenty. „Myslím, že je to nová (metoda) represe. Pořád přemýšlejí, jak mohou udělat víc, jak mohou více zatlačit,“ uvedla.
Doklady byly zrušeny bez varování také několika dalším aktivistům žijícím v zahraničí. Proti mnohým z nich úřady v Rusku vedou trestní řízení – bez platného dokladu si nemohou najmout právníky ani tam provádět platby. Jedinou možností, jak problém vyřešit, je návrat do Ruska. Pro Krivcovovou by znamenal zatčení a vězení. Požádala tedy o dočasný norský průkaz totožnosti pro uprchlíky. „V Rusku mám teď jenom jedno právo – právo jít do vězení,“ řekla aktivistka. “Úplně už zničili můj život a život mé rodiny… Nikdy s tím nepřestanou.”
