Aktual.: 21.11.2024 04:02
Moskva – „Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!“ To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě „se mu nic nestane“, napsal zpravodajský server BBC News.
Útok na Irinu je jen jeden z mnoha hlášených případů násilí, kterého se dopustili vojáci navrátivší se z Ukrajiny. Nezávislý ruský zpravodajský web Vjorstka odhaduje, že tito navrátilci zabili nejméně 242 Rusů a dalších 227 vážně zranili.
Stejně jako muž, který zbil Irinu, bylo mnoho z útočníků v minulosti trestaných a z vězení se dostali speciálně kvůli tomu, aby se zapojili do ruské války na Ukrajině.
BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo.
Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. „Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby,“ řekl BBC. „Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny – vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové – nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové,“ dodal.
Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají „hrdinové“ a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou „elitou“. Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost.
Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství.
„Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let,“ řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. „A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: ‚Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace‘.“
Ruské soudy běžně využívají účast ve válce proti Ukrajině jako důvod k udělování mírnějších trestů. Mnoho případů se však k soudu ani nedostane. Moskva zavedla nový zákon proti „diskreditaci ruských ozbrojených sil“, což způsobilo, že se je některé oběti trestných činů spáchaných veterány bojí nahlásit.
Olga Romanovová, vedoucí nevládní organizace pro práva vězňů Rusko za mřížemi, říká, že pocit beztrestnosti zvyšuje míru kriminality. „Hlavním důsledkem je propast mezi zločinem a trestem v povědomí veřejnosti. Pokud spácháte trestný čin, není zdaleka jisté, že budete potrestáni,“ řekla Romanovová BBC.
V roce 2023 vzrostl počet závažných trestných činů registrovaných v Rusku téměř o deset procent a v první polovině letošního roku se počet vojáků odsouzených za trestné činy více než zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Socioložka Anna Kulešovová tvrdí, že násilí se v ruské společnosti stává přijatelnějším, zejména proto, že zločinci nyní mohou uniknout trestu odchodem na vojnu.
„Existuje tendence legalizovat násilí. Pravděpodobně se bude šířit myšlenka, že násilí je jakousi normou – násilí ve škole, domácí násilí, násilí ve vztazích a násilí jako způsob řešení konfliktů. Napomáhá tomu militarizace společnosti, příklon ke konzervatismu a romantizace války. Násilné zločiny spáchané uvnitř země jsou odčiňovány válečným násilím,“ řekla Kulešovová.
