Aktualizace: 22.01.2024 17:23
Moskva – O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100.000 podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.
Naděždinova kandidatura podle BBC vyvolala spory v ruské opozici, ale mnozí opozičníci nyní podporu kandidáta označují za legální formu protestu proti válce Ruska proti Ukrajině.
Kampaň šedesátiletého politika, bývalého poslance dolní komory ruského parlamentu, začala už loni na podzim, kdy ohlásil, že se zúčastní prezidentských voleb. Na konci prosince jej nominovala Občanská iniciativa a ústřední volební komise mu povolila zahájit sběr podpisů. Podle zákona by měl Naděždin do 25. ledna shromáždit 100.000 podpisů ruských voličů a komise by je měla obdržet 31. ledna.
V opozici na kandidaturu hleděli skepticky. Už na podzim média psala o tom, že Kreml uvažuje o „liberálním kandidátovi“ jako o jednom ze „sparring-partnerů“ Vladimira Putina, podobně jako v roce 2018, kdy tuto roli sehrála moderátorka Xenija Sobčaková. Naděždin tvrdil, že si svou účast nenechal schválit v Kremlu, ale jeho známý řekl serveru Meduza, že kandidovat navrhla Naděždinovi prezidentská kancelář.
Naděždin tvrdí, že jde do voleb jako „principiální odpůrce politiky současného prezidenta“. Svou roli hraje i politikova reputace. Na konci 90. let býval poradcem opozičního politika Borise Němcova, zavražděného v roce 2015, pak poradcem Sergeje Kirijenka, který má nyní v Kremlu na starosti domácí politiku.
Do sněmovny byl zvolen za Svaz pravicových sil, ale v Dumě vydržel jen jedno období. Po rozpadu strany pracoval ve straně Pravá věc, loajální k režimu. V posledních letech vystupoval jako expert v talk-show státních televizí, kde mu dávali roli „fackovacího panáka“ za opozici.
Naděždin ale jako jediný kandidát se přímo vyslovil proti pokračování války proti Ukrajině, jakkoli ji opatrně nazval „speciální vojenskou operací“. Rozhodnutí rozpoutat válku označil za „fatální chybu“. Také prohlásil, že Putin vede zemi „ke katastrofě“. V lednu se setkal s ženami mobilizovaných vojáků a v posledních měsících opakovaně protestoval proti tomu, že se jejich muži nevracejí domů z fronty.
Nicméně velkou pozornost Naděždinova kampaň sbírání podpisů neupoutala. Situace se změnila před pár dny, kdy ve městech po celé zemi přišly stovky lidí podpořit kandidáta svým podpisem. Snímky a videa lidí v dlouhých frontách přicházely z Jekatěrinburgu, Irkutsku, Kaliningradu, Chabarovska. V Jakutsku zájemci čekali v mrazu 45 stupňů pod nulou.
Nejvíce lidí přišlo v Moskvě a Petrohradu. V Naděždinově štábu říkají, že tam přípustný limit 2500 podpisů z jednoho subjektu federace už dávno překonali. Nadále tam však přijímají Rusy, kteří mají bydliště v jiných regionech. Podpisy se sbírají i v Tbilisi, Praze, Paříži, Amsterodamu, Berlíně, Tel Avivu, Jerevanu, Bělehradu, celkem ve 22 zemích. K nedělnímu večeru bylo podle šéfa kandidátova štábu Dmitrije Kisijeva více než 77.000 podpisů, během dneška štáb oznámil skoro 81.000 podpisů. Na zbývající má politik ještě tři dny.
„Chystáme se sbírat co nejdéle, abychom měli 105.000 vzorných exemplářů, které předáme komisi,“ řekl Kisijev. Se sběrem se začalo o novoročních svátcích a tempo nebylo uspokojivé. Ale nyní politikovy štáby pracují v 67 regionech. „Fronty vznikly jak v pracovních, tak volných dnech. Vysvětlujeme si to tím, že lidé se chtějí zapojit do politického dění způsobem, který by byl pro ně bezpečný. Několikahodinové čekání ve frontách je jasný důkaz politické poptávky ve společnosti,“ uvedl Kisijev.
Rozruch okolo sběru podpisů upoutal opozici, a to včetně emigrantů po invazi na Ukrajinu. Mnozí opozičníci vyzvali k podpoře podpisů pro Naděždina jako formě protestu proti válce v mezích zákona. „Podepište se za Naděždina. Máte méně než týden, abyste takto vyjádřili protiválečný postoj, a to i v případě, že Naděždin není váš kandidát,“ napsal z exilu Michail Chodorkovskij.
Mnozí připouštějí, že Naděždin je politik s rozporuplnou minulostí. Ale proč jej nepodpořit podpisem? „Aniž bych změnila názor na Naděždina, připojuji se k výzvám podpořit jej podpisem,“ uvedla Ljubov Sobolová, spolupracovnice uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Obdobně se vyjádřili i další Navalného spolupracovníci, feministky, pacifisté či novinářka Jekatěrina Duncovová, která sama chtěla kandidovat, ale úřady ji odmítly.
Videa a snímky zástupů lidí prahnoucích podepsat se měly podle novináře Dmitrije Kolezeva povzbuzující účinek. Jasně se ukázalo, že v Rusku jsou opozičně naladění lidé: „Tím, že Naděždin staví do role protiválečného kandidáta, lze říci, že to vyvolalo zdání legální protiválečné akce. Lidé pocítili radost z kolektivní akce, trochu pookřáli a přinejmenším získali pocit, že alespoň něco udělali.“
msk mka