Komerční prezentace Aktualizace: 23.07.2024 16:49
Praha – Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) by nehlasoval pro rozpočet na příští rok, který by podle něj nebyl férový vůči kapitole školství, a za riskantní by považoval to, zda by ho podpořili poslanci vládního hnutí STAN. Řekl to dnes novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Nechtěl prozradit, jaké navýšení rozpočtu by si na příští rok představoval, první ostré kolo debat na vládě začne ve druhé polovině srpna. S prezidentem dále hovořil o podpoře profesního vzdělávání a revizi vzdělávacího programu pro základní školy.
„První ostré kolo debaty nad rozpočtem se odehraje po vládních prázdninách někdy po 20. srpnu. Do té doby nechci komentovat přesné částky, ani je uvádět. Je potřeba, aby vláda měla určitý čas k vnitřnímu jednání a hledání konsensu o tom, co jsou priority rozpočtu na příští rok,“ podotkl Bek.
Ministerstvo mělo v rozpočtu loni na výdaje 265 miliard korun, letos 273 miliard. Bek v květnu v České televizi řekl, že návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o několik desítek miliard.
„Platí, co jsem řekl, že bych nechtěl být u rozpočtu, který by věrohodně nenaplňoval programové prohlášení vlády. Myslím, že od případné rezignace nás dělí celá řada vyjednávání a dalších kroků,“ poznamenal ministr. „Určitě bych nehlasoval pro rozpočet, který by z mého pohledu nebyl férový vůči kapitole školství, a také bych považoval za velmi riskantní to, zda by takový rozpočet získal podporu mého poslaneckého klubu,“ dodal Bek.
Prioritou resortu pro rok 2025 jsou podle ministra posílení rozpočtu vysokých škol, které podle něj v posledních deseti letech poměrně výrazně stagnovaly ve srovnání s nárůstem rozpočtu regionálního školství. Dalším cílem je podpora investic do školní infrastruktury.
„V příštím roce je otázkou, jak velkou část peněz se nám podaří alokovat na investice. Považoval bych za rozumné, abychom hledali cestu kombinace dotačního programu s posílením kapitálu v Národní rozvojové bance,“ řekl Bek. „Abychom mohli pro podporu projektů infrastruktury škol používat kombinaci dotací a finančních nástrojů, tedy dlouhodobých zvýhodněných úvěrů,“ přiblížil.
Tématem budou také mandatorní výdaje ve školství, které se týkají vyčlenění peněz na platy učitelů. Prezidentovi dnes Bek vysvětloval také ambici posílit financování nepedagogů, aby v příštím roce bylo možné zvyšovat jejich platy nebo mzdy adekvátně k ostatním sektorům ve veřejném prostředí.
Co se týče rozpočtu na letošní rok, hovořilo se dříve o snaze resortu o jeho navýšení o tři miliardy korun. „Jednání průběžně probíhají. Očekávám, že se i těmhle otázkám budeme věnovat těsně po vládních prázdninách znovu v dalším kole,“ řekl dnes Bek. „Údaje se upřesňují, protože čerpání některých složek rozpočtu běží rychleji, některých pomaleji. Myslím, že v resortu školství nemusí jít o celé tři miliardy,“ dodal pak k debatám o částce.
Bek chápe nervozitu odborů, ale akceptuje, že o růstu platů se rozhodne v srpnu
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chápe určitou nervozitu odborů, ale akceptuje to, že se o růstu platů ve veřejném sektoru rozhodne až po vládních prázdninách. Řekl to dnes novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Odborové svazy veřejného sektoru zvažují vyhlášení stávkové pohotovosti kvůli tomu, že zatím stále nemají s kabinetem dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Předáci a předačky budou o postupu rozhodovat ve středu.
Odbory požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na dotaz ČTK minulý týden řekl, že vládě chce předložit návrh s růstem výdělků v rozmezí sedm až deset procent od září pro část veřejné sféry a státní zaměstnance, ostatní by pak mohli dostat přidáno od ledna.
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Jurečka zmínil od září úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Navrhovat chce i přidání pro lidi ve státní službě. Ministr uvedl, že se pak povede debata o přidání ostatním pracovníkům, a to od ledna. Premiér Petr Fiala (ODS) už dřív řekl, že při přípravě rozpočtu na příští rok se bude jednat i o adekvátním navýšení platů.
Bek nepovažuje za chybu, že vláda o navýšení nerozhodne už tento týden, ale až v druhé polovině srpna po vládních prázdninách. Doufá ale, že se prvotní navýšení stihne skutečně od 1. září. „Chápu určitou nervozitu odborů, i já bych uvítal, kdyby rozhodnutí mohlo padnout už třeba v tomto týdnu. Ale akceptuji to, že to bude těsně po vládních prázdninách,“ poznamenal. „Rozhodně navýšení podporujeme, protože vzhledem k tempu inflace a růstu platů v soukromém sektoru považujeme takový krok za správný,“ dodal ministr školství.
Ve veřejné sféře pracuje 846.300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359.900 a zaměstnanců státu je 70.400. Odbory požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejném sektoru. Původně žádaly navýšení o 15 procent. To by podle ministerstva práce do konce roku stálo 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.
Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce navrhla i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Po jednání předsednictva tripartity na konci června zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
