Aktual.: 14.03.2026 13:21
Cáchy (Německo) – Běloruská opoziční aktivistka Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Na ceremonii v květnu 2022, kdy cenu dostaly také běloruské opoziční političky Svjatlana Cichanouská a Veronika Capkalová, zastoupila Kalesnikavovou její sestra. Někdejší německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v tehdejším projevu k disidentkám ocenila jejich odvahu a označila je za vzor pro miliony žen.
Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který v Bělorusku hodlal kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020. Když úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice Cichanouskou. Úřady Kalesnikavovou zadržely v září 2020 a pak se pokusily ji vyvézt ze země, na hranicích ale roztrhala pas.
V roce 2021 si Kalesnikavová vyslechla trest 11 let odnětí svobody mimo jiné za výzvy k ohrožení národní bezpečnosti. Na konci loňského roku udělil režim autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka Kalesnikavové milost, na svobodu se dostal i Babaryka. Oběma pak Německo poskytlo azyl.
Kalesnikavová ve vězení nakonec strávila pět let, na což dnes v Cáchách podle agentury DPA vzpomínala. Uvedla, že za mřížemi za tu dobu přečetla přes 700 knih. „S knihami se člověk nikdy necítí opuštěný,“ řekla. Poznamenala také, že za svého věznění strávila celkem asi dva a půl roku na samotce a že zhruba tři roky nemohla dostávat od rodiny dopisy a balíčky a nemohla si s rodinou telefonovat.
„Prostě jsem o své rodině a přátelích tři roky nic neslyšela a ani oni o mně neměli žádné informace,“ řekla. Cestu ze samoty nalezla v knihách. „V myšlenkách a v duši jsem proto nebyla ani minutu ve vězení, v cele bylo jen mé tělo. Já se vždy cítila svobodná, což mi pomohlo všechny ty roky vydržet,“ dodala.
Cena Karla Velikého se uděluje v Cáchách od roku 1950 osobnostem nebo organizacím za zásluhy na sjednocení Evropy. V minulosti ji obdrželi někdejší francouzský prezident François Mitterrand, německý kancléř Helmut Kohl, americký prezident Bill Clinton či německá kancléřka Angela Merkelová. V nedávných letech pak ocenění přijali například francouzský prezident Emmanuel Macron či papež František. Mezi držitele ceny patří i bývalý československý a český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
