Komerční prezentace Aktual.: 4.07.2026 10:52
Cork (Irsko) – Bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků států by se musel unijní rozpočet snížit o 40 procent, uvedla během své návštěvy Irska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po pátečním jednání s irským premiérem Micheálem Martinem zdůraznila, že dosažení kompromisu ohledně nových vlastních zdrojů je nezbytné. Irsko převzalo 1. července předsednictví EU a dosažení dohody ohledně nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 bude jedním z jeho hlavních úkolů.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale už navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Další tři nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament, jedná se o daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
„V průměru potřebujeme přibližně 66 miliard eur ročně z nových vlastních zdrojů,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Jestliže se nepodaří získat prostředky z nových vlastních zdrojů, je podle von der Leyenové jedinou možností navýšit národní příspěvky členských států. S tím ale mnohé země, které do rozpočtu už nyní přispívají nejvíce, nesouhlasí. Jde například o Německo či Nizozemsko. „Pokud nechcete zvýšit národní příspěvky členských států a zároveň nebudete mít nové vlastní zdroje, budete muset škrtat. Pokud bychom museli provést škrty, které by kompenzovaly těchto 66 miliard eur ročně, znamenalo by to snížení předloženého návrhu o 40 procent,“ dodala předsedkyně EK.
Evropská komise zveřejnila loni v červenci první návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč). Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví před pár týdny zveřejnilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh EK. Podle premiéra Andreje Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, stále s ním ale Praha není spokojena.
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je potřeba ho naopak zvýšit. O budoucím rozpočtu debatovali také unijní prezidenti a premiéři na červnovém summitu EU. Jejich slova plus následné konzultace s jednotlivými členskými státy by se měly promítnout do nového vyjednávacího rámce, který by Irové měli představit lídrům na říjnové Evropské radě.
Dohody o rozpočtu je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy potřeba dosáhnout do konce letošního roku. Neoficiálně se proto hovoří ještě o dalším summitu v Bruselu na konci listopadu, kde se bude téma řešit. Konečná shoda by pak měla v ideálním případě nastat na summitu v prosinci těsně před Vánocemi i koncem irského předsednictví.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
