Komerční prezentace Aktual.: 24.02.2026 18:33
Praha – Bezpečnost je společnou odpovědností nás všech, řekl dnes v Senátu prezident Petr Pavel. Ve svém projevu na veřejném slyšení k bezpečnosti Ukrajiny a Evropy Pavel uvedl, že od počátku svého prezidentského mandátu usiluje o celospolečenskou shodu na základních otázkách zahraniční politiky a bezpečnostního směřování. Přes všechny problémy a těžkosti o to chce usilovat i nadále, dodal.
Česko podle hlavy státu potřebuje legislativu odpovídající bezpečnostní realitě 21. století. „Nejde jen o dílčí úpravy, ale ucelený právní rámec, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ uvedl. Nové předpisy by měly zajistit mobilizaci potřebných zdrojů a jasně definovat povinnosti veřejné správy a zapojení občanů, dodal. „Bez aktualizované legislativy nelze plně bránit kritickou infrastrukturu ani zajistit adekvátní úroveň kybernetické obrany,“ řekl Pavel.
Prezident označil zajištění bezpečnosti za primární funkci státu, bez které nelze rozvíjet ekonomiku ani společnost. Různé krize ve světě, desítky konfliktů a současné chování velmocí podle Pavla ukazují, že svět se změnil a není v něm stabilní prostředí. „Tuto realitu nám nezbude než přijmout a hledat, jak se na hrozby dobře připravit,“ uvedl.
Bezpečnost země je odpovědností všech a je důležité, aby se o ni jednotlivci naučili starat, míní. „V moderním konfliktu nerozhoduje pouze armáda, ale připravenost celé společnosti. Její odolnost, soudržnost, schopnost čelit informačním útokům, včas rozeznávat nebezpečí a ochota aktivně bránit naše hodnoty,“ uvedl. Na řadu věcí lze mít různý názor, nutná je ale shoda na optimální cestě pro zemi, dodal.
ČR potřebuje propojit schopnosti armády, průmyslu, vědy, civilní ochrany, zdravotnictví a energetiky do systému, který bude odolný a schopný reagovat na všechny výzvy, ať už jde o hybridní hrozby, epidemie nebo přírodní katastrofy, řekl Pavel. Za zásadní označil civilní obranu a psychickou odolnost. „Pokud to s vlastní bezpečností myslíme vážně, musí být posilování občanské odolnosti, spolupráce a sdílených hodnot celospolečenským tématem,“ uvedl.
Občanská solidarita a chuť pomáhat v Česku je velká a úctyhodná, ukázalo se podle Pavla třeba při migrační vlně, pandemii či povodních. „Na schopnost semknout se v těžkých chvílích můžeme být jako národ hrdí,“ uvedl svůj apel na novou legislativu. Věří, že si kabinet uvědomuje také nutnost zlepšovat podmínky pro bezpečnostní sbory a zpravodajské služby.
Kmoníček: Ukrajina dostala loni z české iniciativy 1,96 milionu kusů munice
Ukrajina dostala loni díky české muniční iniciativě 1,96 milionu kusů velkorážové munice, řekl při dnešním slyšení v Senátu poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Dosud se uvádělo zhruba 1,8 milionu kusů. Iniciativa podle Kmoníčka pokryla vloni asi 48 procent dodávek této munice na Ukrajinu. Na letošek je zatím zajištěné financování na asi 880.000 kusů munice. Náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský uvedl, že pro dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině je nutné pokračování sankčního a ekonomického tlaku na Rusko.
Česká muniční iniciativa se zaměřuje na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v únoru 2022 v zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Iniciativu nakonec převzala i současná vláda ANO, SPD a Motoristů, setrvala ale jen u koordinační role, peníze do ní nedává. České příspěvky do iniciativy tvořily podle Kmoníčka asi dvě až tři procenta celkové částky, konec českého financování ji podle něho neohrozí. „Nejdůležitější bylo naše know-how, bez něj by iniciativa zanikla,“ konstatoval.
Minulý rok iniciativa podle Kmoníčka zajistila 1,96 milionu kusů munice. „Je to téměř polovina celkových dodávek velkorážové munice na Ukrajinu. Tedy asi 48 procent veškeré dodávané munice na Ukrajinu je česká muniční iniciativa, v případě hlavního a ukrajinskou stranou nejvíc požadovaného kalibru 155 mm je to celých 52 procent,“ řekl.
Ukrajina nyní hlavně žádá velkorážovou munici s prodlouženým dostřelem nad 30 kilometrů, dodal Kmoníček. Ukrajinská strana za jeden den spotřebuje 3000 až 8000 těchto nábojů. ČR zatím pro letošek zajistila od partnerů financování na 880.000 kusů munice. „Jsme v aktivním hledání dalších sponzorů a dárců, abychom dosáhli celkové částky mezi 2,5 miliardy až pěti miliardami korun,“ řekl Kmoníček.
Brodský řekl, že eskalace konfliktu na Ukrajině je největším bezprostředním bezpečnostním ohrožením Česka, přičemž v zájmu ČR je zachování nezávislého ukrajinského státu. Náměstek také ocenil roli americké administrativy a prezidenta Donalda Trumpa v mírových jednáních. „Jsme si vědomi toho, že bez aktivní účasti USA nemůže být mírové řešení konfliktu dojednáno. Vítáme vstřícnost a ochotu Ukrajiny udělat bolestivé ústupky. Nyní je řada na Rusku,“ řekl Brodský, podle kterého ale Rusko setrvává na maximalistických požadavcích.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se pozastavil nad tím, že na rozdíl od prezidenta Petra Pavla se ze slyšení omluvili všichni pozvaní členové vlády. Zdá se mu z toho, jako by nevnímali bezpečnost a obranyschopnost ČR jako svou prioritu. Podle Vystrčila je to nevyužitá příležitost k tomu, aby probrali své záměry s veřejností, a přispěli tak k důvěře.
Lidovecký senátor David Šimek označil za projev arogance, že na slyšení nedorazil žádný z členů vlády. Pozastavil se nad tím, že kabinet chce snižovat nárůst výdajů na obranu. Kmoníček oponoval, že na obranu má jít letos o 400 milionů korun více v porovnání s loňským rozpočtem. Redukce obranného rozpočtu o 21 miliard korun proti návrhu bývalé vlády na 154,79 miliardy korun podle Kmoníčka letos nezasáhne klíčové součásti ministerstva obrany. „Aktuální úprava rozpočtu je pouze dočasnou a stabilizační fází, nikoliv změnou strategického kurzu,“ uvedl.
„Vláda si je rostoucích nároků na obranu vědoma a po konsolidaci státních financí s růstem obranných výdajů počítá,“ řekl Brodský s ohledem na závazek členských států NATO dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
Předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) na závěr slyšení ocenil, že Česko chce i za vlády Andreje Babiše (ANO) pokračovat v podpoře unijních sankcí vůči Rusku. Pozastavil se naopak nad plánem kabinetu nejprve konsolidovat veřejné finance a až poté navyšovat výdaje na obranu.
Pokud Ukrajina padne, Rusko se podle Pavla nestane partnerem
Pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane partnerem, ale státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí, řekl Pavel v Senátu. Pokud Česko nechce skončit znovu ve sféře vlivu a moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz, vybídl. Vzorem je podle něj Polsko, které má v této otázce jasno bez ohledu na hluboké politické rozdíly v mnoha jiných věcech.
Čtyři roky trvající ruská agrese na Ukrajině je podle Pavla testem evropské bezpečnosti, odolnosti a schopnosti společně reagovat na krizové situace. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že ve světě vše zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání, právě naopak,“ uvedl. Na místě je prokázat odvahu a připravenost nepodlehnout agresorovi, dodal Pavel. „Pak bude v našich silách odradit agresora od jeho dalšího snažení,“ konstatoval. Evropa by podle něj měla dospět, postavit se na vlastní nohy, soustředit se na to, jak být sama sobě sférou vlivu bez ohledu na tlak Ruska a USA.
Rusko podle Pavla vede konflikt proto, aby obnovilo svou zašlou imperiální slávu. „Na rozdíl od řady jiných států nevsadilo na pokrok a spolupráci, ale na zkázu a zabíjení,“ uvedl prezident. Cílem hybridního působení Ruska je podle Pavla znejistit a rozdělit společnost. „Nesmíme dopustit, aby se mu to povedlo,“ dodal.
Rusko přitom není v pozici, aby si mohlo klást podmínky, i když disponuje velkým jaderným arzenálem, uvedl Pavel. „Je to ekonomicky slabá země se spoustou vnitřních problémů,“ řekl. S Ruskem je třeba jednat z pozice efektivního odstrašování. „Měli bychom dát Rusku jasně najevo, že neusilujeme o porážku Ruska, ale o to, aby se vrátilo do svých hranic,“ prohlásil.
Česko by se mělo po příkladu Finska chovat vůči Rusku sebevědoměji a nepodléhat tlaku těch, kteří mají tendenci šikanovat. „Evropa má veškerý potenciál k tomu, aby Rusku dala najevo, kde jsou ty hranice,“ řekl Pavel. Není v českém zájmu, aby se Rusko rozpínalo přes své uznané hranice a postupně se přibližovalo k českým. „I proto Ukrajinci chrání nejen sebe, ale i nás,“ řekl Pavel.
Podle prezidenta není možné podléhat iluzi, že by se ČR nedotkl případný konflikt v Evropě. Nelze také sedět se založenýma rukama a spoléhat na to, že se v NATO o českou bezpečnost postarají všichni kolem. „Společné výhody členství znamenají i společnou odpovědnost,“ dodal. ČR podle něj nesmí plnit své závazky v NATO jen formálně, ale reálně naplňováním konkrétních schopností, k nimž se sama zavázala. „Naše budoucnost je jednoznačně po boku našich spojenců v NATO a EU,“ řekl. Evropa by měla dospět, postavit se na vlastní nohy, soustředit se na to, jak být sama sobě sférou vlivu bez ohledu na tlak Ruska a USA, dodal.
„Já myslím, že tato otázka je uzavřená,“ řekl prezident k možnosti přece jen dodat Ukrajině vojenské letouny L-159 pro boj s drony, i když to vláda odmítla. Ukrajina stroje chtěla pro boj proti ruským dronům, podle Pavla by k tomu byl vhodný nový letoun firmy Aero Vodochody, která už dřív zmiňovala L-39 Skyfox. Navíc se podle prezidenta nabízí spolupráce mezi Aerem Vodochody a ukrajinským výrobcem leteckých motorů Motor Sič. „Myslím, že tady je ještě prostor, který bychom mohli využít, a nakonec by přinesl benefit na mnoha stranách,“ řekl.
K posílení bojeschopnosti někdejší náčelník generálního štábu Pavel uvedl, že reálné je jako přechodný krok připravit větší škálu kurzů pro veřejnost. „Lidí ochotných pomáhat je hodně,“ podotkl. Prezident tak reagoval na vyjádření předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09), podle kterého by bylo třeba obnovení nějaké formy branné výchovy a vojenské přípravy mladých mužů a žen. David Smoljak (STAN) uvedl, že pokračování podpory Ukrajiny nemá jinou reálnou alternativu. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) podotkla, že prezident na rozdíl od členů vlády na slyšení přišel.
Nynější zákony nevytváří podmínky pro zajištění obrany, řekl v Senátu Řehka
Současné české zákony nevytváří podmínky pro plnění úkolů k zajištění obrany a bezpečnosti, a to zejména v době míru, řekl v Senátu náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jde podle něho například o vyslání českých vojáků do operací Severoatlantické aliance sloužících k odstrašení nebo k přípravě obrany. Řehka zmínil také situace, kdy Česko bude sloužit jako zázemí aliančních sil či k jejich tranzitu.
„Naše pojetí krizových stavů počítá s vojenskou krizovou situací až za stavu ohrožení státu s dostatečnou varovací dobou, což z pohledu řešení současných požadavků a úkolů je již překonané a nebezpečné. V rámci hybridního působení nepřítele navíc nelze jasně stanovit hranice mezi civilní a vojenskou krizí,“ uvedl Řehka.
Řehka na veřejném slyšení nazvaném Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu sdělil, že NATO reagovalo na bezpečnostní situaci zpracováním plánů odstrašení a obrany. Pokud by se stupňovalo napětí například s Ruskem, aliance by podle náčelníka generálního štábu posílila své východní křídlo ve snaze předejít konfliktu. Pokud by konflikt vypukl, NATO by podle něho bránilo každý centimetr svých členských států.
„Ještě v míru, hlubokém míru, aliance v případě potřeby musí začít rozjíždět různá opatření, tak aby se to stíhalo, včetně přesunu sil, vyslání našich sil, včetně podpory hostitelské země. K tomu my vůbec nemáme nastavenou legislativu,“ řekl Řehka. Některá opatření je podle něho nutné přesunout před stav ohrožení státu a válečný stav. Možností by bylo podle Řehky vymezit nový krizový stav nebo mimořádná opatření spojená s plněním spojeneckých závazků.
Náčelník generálního štábu navíc upozornil na to, že ani nynější vymezení stavu ohrožení státu neodpovídá kolektivní obraně. Očekával by navíc politický odpor k jeho vyhlášení, protože je spojený s omezením svobod lidí.
Obdobně jako Řehka se vyjádřil bývalý náměstek ministryně obrany Jan Jireš, podle kterého je potřebná zásadní revize branné a krizové legislativy. Legislativa svazuje ruce armádě a státu i na spojenecké úrovni, uvedl.
Bývalý vrchní ředitel ministerstva vnitra Jan Paďourek má za to, že je třeba s ohledem na nové hrozby včetně kybernetických útoků a šíření dezinformací provést nový audit národní bezpečnosti, který by nahradil původní podobu z roku 2016. Jako nekonzistentní kritizoval rozhodnutí vlády zmrazit růst výdajů na obranu.
NATO musí zůstat základem české bezpečnosti, řekl v Senátu analytik Bříza
Severoatlantická aliance je a musí zůstat základním stavebním kamenem české bezpečnosti. Na senátním veřejném slyšení k otázkám bezpečnosti Ukrajiny a Evropy to řekl analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Myšlenky na neutralitu označil za iluzorní a nesmyslné, odmítl také vytváření paralelních struktur, jako by byla třeba evropská armáda. Nikdy podle něj nefungují. Bezpečnost a obranyschopnost ČR, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení v Senátu.
Světový řád založený na mezinárodním právu a multilaterálních dohodách, díky kterému poslední desetiletí evropské státy zažívaly bezpečí, se podle Břízy rozpadá. „Malé a střední státy požívaly většího respektu, než tomu bylo kdy v dějinách. Fungování mezinárodních organizací nás posadilo do role, která pro nás byla dlouhá století bezprecedentní, měla komfortní a jasně daná pravidla,“ dodal. To se ale netýkalo afrických zemí a států celého globálního jihu, míní. „Ty žily v prostředí, kde dominovala mezinárodním vztahům síla,“ uvedl.
Evropa a Česko podle Břízy nyní musí najít svou roli ve světě, který bude výsledkem nynějšího „tektonického období“. Současnost se vyznačuje zneužíváním vzájemné závislosti v oblasti informací, energií a technologií, nejasnými hranicemi mezi mírem a válkou, ale i erozí vzájemné důvěry, shrnul. „Nacházíme se ale v dobré situaci v tom smyslu, že jsme součástí NATO, které musí zůstat základním stavebním kamenem české bezpečnosti,“ uvedl.
Varoval před vytvářením paralelních struktur, jako by byla třeba evropská armáda, nikdy totiž nefungují. Za iluzorní pak označil myšlenku neutrality. „Nový společenský řád, který se vytvoří, bude multipolární. My si musíme vybrat, kam budeme patřit,“ uvedl Bříza. Evropa podle něj nesmí o hodnotách jen mluvit, ale také je budovat a konat podle nich. Euroatlantické partnerství musí zůstat klíčové v oblasti jaderných zbraní, u konvenčních je nutné se osamostatnit.
Ředitel společnosti Strong Europe Martin Kroupa vyzýval k otevření debaty o znovuzavedení vojenské služby. Aby se stát ubránil, musí podle něho zapojit obyvatele. „Občanská společnost má jednu velkou výhodu vůči státu, je rychlejší a pružnější,“ řekl. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jan Vevera řekl, že za růstem psychických poruch stojí ty lehčí, jako jsou úzkosti a stres. Varoval v této souvislosti před tím, aby politici šířili chaos, polarizaci, pocit ohrožení nebo alarmismus.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
