Aktual.: 26.11.2025 15:02
Praha – Biatlonistka Markéta Davidová se po operaci vyhřezlé ploténky cítí před novou sezonou fit, zatím ale neví, co od sebe může čekat. Po březnovém zákroku věřila v rychlejší návrat, novinářům ale dnes řekla, že v přípravě zvládla vše, co bylo v plánu. Po změnách v posilování či výměně pažby u zbraně si přála, aby výsledky v sezoně byly konzistentní a aby uspěla i na únorových olympijských hrách.
„Natěšení na novou sezonu zatím tak úplně nepociťuju, protože nevím, co od sebe čekat. Asi každý rok bývám nervózní, ale letos je to ještě trochu jiná nervozita. Takže vlastně ještě moc nevím,“ řekla Davidová.
Osmadvacetiletá reprezentantka zahájila minulou sezonu triumfem ve sprintu v Kontiolahti, od půlky prosince ale laborovala s vyhřezlou ploténkou. V březnu podstoupila operaci a postupně se vrátila k tréninku. Odtrénovala vše, co bylo třeba. Naposledy vyhrála testovací závody ve Vuokatti.
„Doufala jsem, že budu v ještě lepším stavu, ale musím to brát tak, jak to je,“ uvedla Davidová. „Spíše jsem čekala, že návrat bude rychlejší ve smyslu, že jsem sice mohla dělat všechno, ale dost dlouhou dobu to bylo ještě bolestivé a moc jsem nevěděla co. Nebylo to pořád stejné, hodně se to měnilo a bylo hrozně těžké číst, co mi vadí, co bych měla omezit, aby to bylo lepší. Takže v tomto jsem měla letos dost zaměstnanou hlavu, aby to bylo co možná nejlepší. Neomezovalo mě to tolik, že bych nemohla trénovat, jen to občas bylo otravné,“ líčila Davidová.
V přípravě udělala řadu změn, ty největší byly v posilovně. „Tu jsem letos šla diametrálně jinou, než na co jsem bývala zvyklá. V tom vidím jeden velký rozdíl. Ze začátku jsem i míň běhala, protože otřesy na to nebyly super. Zase jsem ale víc jezdila na kole. Některé prostředky se trošku proměnily, ale hlavní část byla podobná,“ uvedla mistryně světa z vytrvalostního závodu v roce 2021.
Během tréninků se snažila vnímat odezvu těla. „Myslím, že jsem docela rychle poznala, co už je opravdu ‚red flag‘, že musím přestat, a kdy je to tak, že je to sice blbé, ale můžu. V tomhle to bylo docela čitelné. Navíc já jsem typ, který se neumí moc šetřit nebo do toho nejít naplno. To mě spíš občas brzdili trenéři, než já sama,“ uvedla Davidová.
Spolu s Jessicou Jislovou změnila také pažbu u zbraně. „Ano, také mám už zásobníky kolem komory. Ale já jsem to měnila hlavně z toho důvodu, že svou pažbu jsem měla opravdu hodně starou a měla zásobníky úplně vzadu. Což samozřejmě je o kus pomalejší. Ale jinak třeba Terka Voborníková manipulaci s ‚obyčejnou zbraní‘ umí úplně skvěle, takže to není tak, že bych byla nějak rychlejší než ona. Také to má své limity a je to spíše o tom, jak je člověk schopný se s tím naučit,“ řekla Davidová.
Zdravotní potíže ji nicméně psychicky posílily. „Po životní stránce mě to posunulo. Vždycky říkám, že se mi nestalo nic tak hrozného, že jsou i mnohem horší věci. Ale i tohle mě dost posunulo ve smýšlení o sportu a o životě celkově,“ prozradila česká reprezentantka.
V sezoně, ve které budou hlavním vrcholem únorové olympijské hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo, chce předvádět konzistentní výkony. „Každý rok říkám, že se nikdy nesoustředím na jeden jediný závod. Samozřejmě, olympiáda je hlavní cíl, ale závodů okolo je spousta a chtěla bych závodit dobře i ty ostatní. Je to pro mě důležité, aby to bylo kontinuální. Aby to nebyl jen jeden výstřel a pak to bylo na prd,“ řekla Davidová.
Na Anterselvu, kde olympijské závody začnou 8. února, má dobré vzpomínky. V roce 2019 tam vyhrála sprint a skončila druhá v závodě s hromadným startem v rámci Světového poháru. O rok později ve smíšené štafetě s Evou Puskarčíkovou, Ondřejem Moravcem a Michalem Krčmářem získala bronz na mistrovství světa.
„To byly skvělé zážitky, doteď na to vzpomínám. Jsem ráda, že je olympiáda v Evropě a bude to blízko. Anterselva je skvělá. Docela mi to tam i sedí. Ale tím, jak je to olympiáda a všichni pojedou na přípravu do vysoké nadmořské výšky, tak se tím rozdíly trochu vyrovnají,“ doplnila Davidová.
