Aktualizace: 6.03.2024 13:37
Washington – Osm měsíců před prezidentskými volbami ve Spojených státech je opět o něco jasnější, že v souboji o Bílý dům se v listopadu znovu utkají současný prezident Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. Oba muži v úterý zvítězili napříč USA v hlasováních, kterými demokraté a republikáni vybírají svého kandidáta. Biden opět označil Trumpa za hrozbu pro demokracii, zatímco Trump dál prezentoval temnou vizi země vedené Bidenem.
Demokratická strana měla během tzv. superúterý na programu rozuzlení nominačních soubojů v 15 státech a podle téměř kompletních výsledků ve všech zvítězil Biden. Nevyhrál pouze ve volebních shromážděních na Americké Samoi, což je nezačleněné území USA, které v prezidentských volbách nemá žádnou váhu a kde v úterý hlasovalo jen několik desítek lidí.
Trump zase podle projekcí amerických médií zvítězil ve 14 z 15 států, kde hlasovali republikáni. Pouze ve Vermontu jej porazila jeho poslední zbývající soupeřka, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, která se po předchozím angažmá v Trumpově administrativě v kampani změnila v hlasitou kritičku exprezidenta. Odpoledne Haleyová vzdala boj o Bílý dům, když dnes oznámila, že nastal čas, aby pozastavila svou prezidentskou kampaň. Svému dosavadnímu soupeři Trumpovi popřála hodně štěstí.
Nejrušnější den nominačních procesů jen potvrdil dosavadní dominanci Bidena a Trumpa, jejichž kampaně podle agentury AP může vykolejit už jen „osobní pohroma“ nebo v případě Trumpa odsouzení v některé z jeho kauz. USA tak dál směřují k listopadové volbě mezi dvěma poměrně nepopulárními kandidáty, jejichž kampaně mají očividné slabiny.
U 81letého Bidena jsou to především pochybnosti o jeho kondici, v případě jeho republikánského rivala jsou to bezprecedentní obžaloby, kterým 77letý Trump čelí, nebo jeho extrémní protiimigrační či ekonomické plány. Aktuální průzkumy veřejného mínění v očekávaném duelu favorizují spíše Trumpa, což je opačný vývoj oproti minulému volebnímu cyklu.
Před oběma muži je stále dlouhá kampaň, republikáni svého kandidáta do podzimních voleb oznámí až v červenci, demokraté o měsíc později. Na nominačních sjezdech kandidáty volí delegáti, které si uchazeči od ledna připisují v primárkách a volebních shromážděních v jednotlivých státech. Biden ani Trump si zatím nezajistili jejich nadpoloviční většinu, superúterý je však k této metě výrazně přiblížilo.
Na straně republikánů bylo napříč 15 státy ve hře bezmála 900 z celkových 2429 delegátů, přičemž Trump jich má nyní kolem 1000. Údaje amerických médií se dopoledne lišily, zatímco přidělování delegátů za úterní výsledky stále pokračovalo. Biden má celkem na kontě skoro 1600 delegátů, k matematické jistotě nominace jich potřebuje 1968.
Trump i Biden by mohli na většinu dosáhnout ve zbytku měsíce a oba už se soustředí na očekávaný listopadový duel. „Dnešní výsledky dávají americkému lidu jasnou volbu: Dovolíme Donaldu Trumpovi, aby nás zatáhl zpět do chaosu, rozdělení a temnoty, které definovaly jeho funkční období?“ uvedl prezident v prohlášení vydaném v noci na dnešek. Jeho republikánský soupeř vystoupil před kamery ve svém floridském resortu Mar-a-Lago na Floridě a opět prezentoval současné USA jako upadající zemi, která ztratila respekt na mezinárodním poli. Mimo jiné USA označil za „zemi třetího světa“, jakkoli si v návaznosti na koronavirovou krizi vedou ekonomicky lépe než mnohé jiné bohaté země.
„Vidíme, jak naše země poslední tři roky dostává pořádně naloženo,“ uvedl Trump. „Nikdo si nemyslel, že by něco takového bylo možné,“ pokračoval.
V projevu se přitom vůbec nevěnoval Haleyové, jejíž výsledky podle amerického tisku opět přinesly jistá varování pro republikánského lídra před listopadovými volbami. Kandidátku, která se v poslední době proti Trumpovi ostře vymezuje, v několika státech podpořilo více než 20 procent republikánů. Ti v Severní Karolíně přitom podle deníku The New York Times uváděli, že spíše hlasují proti jejímu soupeři než pro ni.
Protestním hlasům čelí také Biden, kterého progresivní křídlo demokratů kritizuje za podporu Izraele při jeho tažení v Pásmu Gazy. Nejvýraznější byl v úterý odpor vůči Bidenovi v Minnesotě, kde 20 procent hlasujících v demokratických primárkách uvedlo, že jsou nerozhodnutí. Jak se tito voliči zachovají na podzim, není jasné, při těsném souboji by však Trumpa nebo Bidena mohlo potopit i několik tisíc hlasů v tom či onom klíčovém státě.
