Komerční prezentace Aktual.: 18.10.2024 17:04
Berlín – Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam. Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud bude třeba, řekl německý kancléř Olaf Scholz.
„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.
Biden, který v listopadových prezidentských volbách v USA už nebude obhajovat mandát, je dnes na rozlučkové návštěvě v Německu. Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi bude jedním z hlavním témat odpoledního jednání s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macron a britským premiérem Keirem Starmerem.
Před politickou částí programu šéfa Bílého domu čekala ceremoniální část. Když ho Steinmeier přijal s vojenskými poctami, udělil mu pak nejvyšší německé státní vyznamenání – Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Této pocty se z amerických prezidentů dostalo jen Georgi Bushovi staršímu, který byl v roce 1993 oceněn za zásluhy o znovusjednocení Německa.
Steinmeier, který oproti protokolárním zvyklostem hovořil anglicky, označil Bidena za „maják demokracie“ a poděkoval mu za „vůdčí roli“ v podpoře Ukrajiny. Válka, kterou vyvolala Moskva invazí z února 2022, podle něj ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ukázala, že se USA a Evropa nenechají rozdělit. Steinmeier vyzdvihl také zásluhy amerického prezidenta o rozvoj transatlantických vztahů a vztahů mezi USA a Německem. Přátelství obou zemí přitom označil za existenční. Spojené státy a Německo jsou dvěma největšími dárci vojenské pomoci Ukrajině.
Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud bude třeba, řekl Scholz
Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před dnešním jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.
Biden, který se v listopadových prezidentských volbách v USA nebude ucházet o znovuzvolení, je v Německu na rozlučkové návštěvě. Hlavním tématem jednání je Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi. Biden o tom hovořil nejprve mezi čtyřma očima se Scholzem, později se k nim přidali také Macron a Starmer. Jejich čtyři země jsou největšími dárci vojenské pomoci Kyjevu.
Scholz uvedl, že díky Bidenově vedení „Putinova válka ztroskotala“. Ruský prezident se podle kancléře přepočítal, když si myslel, že bude stačit jen dostatečně dlouho počkat a podpora západních spojenců Kyjevu ustane. Zároveň je podle německého kancléře zodpovědností Německa i Spojených států zajistit, aby se Severoatlantická aliance nestala jednou z válčících stran. NATO ale musí být připraveno. „Každý člen aliance se může spolehnout na to, že budeme bránit každý centimetr aliančního území,“ řekl kancléř.
Biden poděkoval Německu za podporu, kterou Ukrajině poskytuje. Zároveň varoval, že Ukrajince čeká těžká zima. Po Washingtonu je právě Berlín druhým největším přispěvatelem na pomoc zemi, která se ruské agresi brání už třetím rokem. Americký prezident rovněž vyzval, aby se Berlín dál snažil dodržet cíl NATO investovat dvě procenta HDP do obrany. „Pokračujte v tom,“ řekl.
Na přinejmenším dvou procentech výdajů na HDP se představitelé aliančních zemí shodli už na summitu v roce 2014. Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony Kč), což je o 28 miliard eur více než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).
Kromě Ukrajiny Biden, Scholz a později i Macron a Starmer jednali rovněž o situaci na Blízkém východě po zabití šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Podle Scholze je třeba zabránit eskalaci napětí, zároveň ale Sinvárova smrt „otevírá konkrétní vyhlídku na příměří v Gaze a na propuštění rukojmích“. Společným cílem Německa a USA je podle něj „důvěryhodný politický proces“, který by vedl ke vzniku palestinského státu vedle Izraele. Ve válce v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil loni v říjnu v reakci na teroristický útok Hamásu s 1200 mrtvými, zahynulo už více než 42.000 lidí.
