Aktualizace: 23.02.2024 23:29
Washington – Bílý dům dnes před sobotním druhým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které podle USA na několika kontinentech pomáhají obcházet již platné sankce. Ruský velvyslanec ve Washingtonu označil sankce za cynický útok na klíčové ruské zájmy, které bude Moskva chránit.
Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení.
„Před dvěma lety se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil smazat Ukrajinu z mapy světa. Pokud nezaplatí za smrt a zkázu, které šíří, bude pokračovat,“ prohlásil Biden. „Putin věřil, že může snadno zlomit vůli a odhodlání svobodného národa… o dva roky později ještě jasněji vidíme to, co jsme viděli už v první den (invaze): Putin se přepočítal,“ uvedl americký prezident.
Vývozní cla de facto znamenají, že americké firmy podle pravidel ministerstva obchodu sankcionovaným společnostem nebudou moci nic prodávat, uvádí agentura Reuters, podle níž se nové sankce týkají 93 subjektů, z toho 63 z Ruska, 16 z Turecka, osmi z Číny, čtyř ze Spojených arabských emirátů a dalších z Kyrgyzstánu, Indie a Jižní Koreje.
Mezi 500 sankcionovanými subjekty je podle prohlášení ministerstva financí rovněž platební systém Mir, ruský ekvivalent služeb Visa nebo MasterCard. Mir podle Washingtonu Rusku „pomáhá budovat finanční infrastrukturu, pomocí níž se vyhýbá sankcím a obnovuje zpřetrhané vazby s mezinárodním finančním systémem“.
Postihy se podle Reuters týkají také více než desítky ruských bank, investičních společností a kapitálových fondů. Je mezi nimi také banka SPB, kterou vlastní společnost SPB Exchange, druhý největší burzovní provozovatel v Rusku specializující se na obchodování se zahraničními aktivy. Washington míří také na ruskou energetiku, zejména na podmořskou těžbu plynu. Sankce zasáhnou společnost Zvezda, která se podle USA podílí na výrobě 15 vysoce specializovaných tankerů určených k přepravě LNG vytěženého v Arktidě.
Na sankční seznam se dostal také největší ruský lodní dopravce Sovkomflot, jehož zařazením chtějí USA dále omezit ruské příjmy z ropy, na jejíž ceny uvalil západ strop. Právě tento strop umožňují tankery ruské státní firmy Moskvě obcházet, uvedlo americké ministerstvo financí.
Terčem postihů je také síť, jejímž prostřednictvím Rusko za pomoci Íránu vyrábí a nakupuje drony. Sankce dopadnou také na činitele sibiřské věznice, v níž před týdnem zemřel Navalnyj.
„Nové nelegitimní restrikce jsou opět dalším bezostyšným a cynickým pokusem zasahovat do mezinárodních záležitostí Ruské federace,“ reagoval podle Reuters na dnešní sadu amerických sankcí ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov.
Biden se ve čtvrtek v Kalifornii setkal s vdovou po Navalném Julijí a jejich dcerou Darjou. Při setkání podle agentury Reuters ocenil „mimořádnou odvahu“ opozičního předáka v boji proti korupci a za svobodné a demokratické Rusko. V dnešním prohlášení o uvalení nových sankcích Biden označil Navalného za „nejzarytějšího“ vůdce opozice vůči Putinovi.
Dnes Biden prohlásil, že se USA nemohou obrátit k Ukrajině zády ve chvíli, kdy potřebuje jejich pomoc zablokovanou republikány v Kongresu.
„Už dva roky Ukrajinci pokračují v boji s nesmírnou odvahou. Ale dochází jim munice. Ukrajina potřebuje více dodávek ze Spojených států, aby nemusela ustupovat před neutichajícími ruskými útoky, které podporují zbraně a munice z Íránu a Severní Koreje,“ uvedl Biden. Přitom stejně jako mnohokrát v posledních několika měsících vyzval republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby urychleně podpořila zákon, který uvolní další peníze na vojenskou pomoc Ukrajině.
Zelenskyj v rozhovoru s Fox News žádal USA o schválení další pomoci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí Fox News důrazně vyzval americký Kongres ke schválení další pomoci pro Ukrajinu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč). Podotkl, že Ukrajina by za ni jen s obtížemi hledala náhradu a že na ní závisí životy a zdraví ukrajinských vojáků.
„Bez ní budeme mít víc a víc odvážných chlapů v nemocnicích. Protože když nemáte opravdový obranný štít a stejně silné dělostřelectvo s municí, tak budete samozřejmě přicházet o lidi,“ uvedl Zelenskyj v narážce na ruskou zbrojní převahu. „Je těžké najít něco analogického,“ řekl také Zelenskyj ohledně dalších možných zdrojů financí.
Vyčlenění 60 miliard dolarů pro Ukrajinu zatím v Kongresu blokují republikáni. Příznivci republikánů také tvoří hlavní část divácké základny Fox News, jíž Zelenskyj poskytl rozhovor jen několik kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny.
V odvysílaných záběrech většinu času seděl s americkým moderátorem Bretem Baierem na jednoduchých židlích před hromadou dříví u zdi polorozbořené budovy. Tyto kulisy ostře kontrastují s prostředím, v němž nedávno zpovídal Baierův bývalý kolega z Fox News Tucker Carlson ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco Zelenskyj dal americkým divákům nahlédnout do prostředí zpustošeného boji, Putin k nim promlouval z „běloskvoucího křesla v Kremlu“, podotkla ruskojazyčná redakce serveru BBC.
Zelenskyj v rozhovoru vyzdvihoval úspěchy, jichž ukrajinské síly za dobu války dosáhly, a naopak zlehčoval význam nedávného ovládnutí Avdijivky na východě Ukrajiny ruskou armádou. „Během těchto dvou let jsme získali zpět část Charkovské oblasti, teď se v ní nacházíme,“ sdělil ukrajinský lídr v narážce na místo konání rozhovoru. „Odblokovali jsme Černé moře. Fungují obilné koridory a zničili jsme mnoho lodí ruské flotily,“ pokračoval Zelenskyj. Připustil, že poslední rok byl pro ukrajinské síly složitým. „A co dokázali udělat oni (Rusové)? Jenom tohle jedno místo. Ale k čemu?“ řekl k dobytí Avdijivky Ruskem.
Avdijivka je prvním větším ruským územním ziskem od dobytí Bachmutu loni na jaře, za nějž ruské síly podle analytiků zaplatily stejně jako v případě Avdijivky vysokou cenu v podobě obrovských ztrát. Ani jednomu z měst však komentátoři nepřikládají velký strategický význam. V prvním roce války se ruským silám z větších ukrajinských měst povedlo ovládnout Severodoněck nebo Mariupol.
Ukrajinský prezident v rozhovoru rovněž prohlásil, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ty ukrajinské. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Na konfrontačně vyznívající poznámku amerického redaktora, že válka trvá už dva roky, a jeho dotaz, kdy boje skončí, Zelenskyj reagoval, že svět si musí zvyknout na představu uspořádání bez Putina. „Myslím, že není fér ptát se Ukrajinců, kdy válka skončí. Děláme všechno, co můžeme,“ uvedl Zelenskyj s náznakem podrážděnosti ve tváři. „Svět není úplně připravený na to, že Putin by mohl ztratit moc. Svět se bojí změn,“ prohlásil také ukrajinský lídr.
