Blažek a Titz neuspěli u ÚS se stížnostmi v bitcoinové kauze

Blažek a Titz poukazovali na spěch policistů a státního zastupitelství před podáním obžaloby, na úniky ze spisu či medializaci případu. ÚS ale neviděl důvod k zásahu. Uvedl, že o vině se rozhoduje až u trestního soudu, kde také obhajoba může uplatnit všechny své argumenty, včetně výhrad k přípravnému řízení.

Blažek tvrdil, že orgány činné v trestním řízení mu nedávaly dostatek času na přípravu obhajoby a že řízení záměrně urychlovaly, aby stačily podat obžalobu před polovinou srpna. Jinak by se totiž Jiřikovský, který je ve vazbě rok, mohl dostat na svobodu. Na „lavinu procesních úkonů“ upozornil také Titz. Zmínil 37 rozhodnutí, opatření a vyrozumění v necelých dvou měsících. Obhajoba prý dostávala příliš krátké lhůty k reakci.

„I kdyby stěžovatel v důsledku časové tísně vytvořené orgány činnými v trestním řízení skutečně neměl dostatečný prostor pro vznesení některých námitek, bude je moci uplatnit v následující fázi řízení, čímž je jeho ústavní právo na obhajobu zachováno,“ uvedl soud v usnesení, jímž odmítl Titzovu stížnost. Soud také konstatoval, že pokud orgány činné v trestím řízení postupovaly v mezích zákona, „nemůže být kumulace úkonů protiústavní, i kdyby jejím jediným důvodem skutečně byla blížící se potřeba podání obžaloby.“

V reakci na Blažkovu stížnost soud uvedl, že úniky ze spisů jsou nežádoucí jev, samy o sobě ale neodůvodňují zásah ÚS, stejně jako medializace případu. Soud poukázal na to, že Blažek je veřejně činný člověk, někdejší ministr spravedlnosti. „Existuje tak silný veřejný zájem na informovanosti veřejnosti o celé tzv. bitcoinové kauze, neboť ta je specifická jak povahou skutků, které jsou obviněným kladeny za vinu, tak právě osobami obviněných, mj. osobou stěžovatele,“ stojí v usnesení.

Titz si neúspěšně stěžoval také na zajištění necelých devíti bitcoinů, které podle obhajoby přijal v dobré víře jako zálohu za právní služby. Než jej policie také obvinila, působil jako advokát Jiřikovského.

Zajištění části bitcoinů a hotovosti v korunách a eurech zpochybňoval i Jiřikovský, soud však stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V bitcoinové kauze mají ústavní soudci na stole ještě tři Jiřikovského podněty. Už dříve vyhlásili dva nálezy, kde konstatovali porušení Jiřikovského práv při prodlužování vazby. Důvody však byly spíše procesní a nevedly k propuštění na svobodu.

Jiřikovský v minulosti provozoval darknetové tržiště, kde se obchodovalo s drogami a platilo kryptoměnou. Když se dostal z výkonu trestu na svobodu a také k části své zabavené elektroniky, daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Dar byl podle policistů a žalobců součástí plánu na „vyprání“ špinavých peněz. Aktéři, mezi kterými je také exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), vinu popírají.

Čtvrtým obžalovaným je bývalý Blažkův náměstek Radomír Daňhel. Všem hrozí nepodmíněné tresty vězení. Pro Jiřikovského navrhuje obžaloba téměř 30 let vězení. Případ bude projednávat Krajský soud v Brně.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}