Aktual.: 11.11.2024 15:53
Baku – Boj proti změnám klimatu bude ve Spojených státech pokračovat navzdory blížícímu se nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta. Podle agentury AFP to dnes na konferenci COP29 v Baku řekl poradce končícího amerického prezidenta Joea Bidena k otázkám klimatu John Podesta. Evropa nesmí být sama v naplňování klimatických cílů, řekl premiér Petr Fiala před odletem na konferenci OSN o změně klimatu.
Delegáti se do Baku sjíždějí nedlouho po vítězství republikána Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho tým se podle informací deníku The New York Times (NYT) už připravuje na opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Trump popírá závěry vědců o roli spalování fosilních paliv v oteplování klimatu a už během svého prvního funkčního období od pařížské dohody odstoupil. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Biden, se USA k dohodě opět připojily.
„I když federální vláda USA pod vedením Donalda Trumpa pozastaví činnost v oblasti klimatu, práce na omezení změny klimatu bude ve Spojených státech pokračovat s odhodláním, nadšením a vírou,“ řekl vyslanec USA na konferenci v Baku. Podle Podesty mohou klimatická opatření přijímat jednotlivé americké státy, jakož i „města, naši podnikatelé, naše podniky a naši občané“.
AFP v této souvislosti připomněla, že stále existuje velká pravděpodobnost, že na federální úrovni nadcházející Trumpova vláda zruší mnoho opatření týkajících se emisí skleníkových plynů, zejména ve vztahu k uhelným elektrárnám.
„V lednu budeme mít prezidenta, jehož vztah ke klimatickým změnám se bude jmenovat hoax a fosilní paliva. Slíbil, že zruší naši ochranu životního prostředí a opět vyřadí USA z pařížské dohody,“ řekl Podesta. „Jsme zde na COP29, abychom pokračovali ve spolupráci s našimi globálními partnery a dalšími stranami,“ dodal.
Trump se ujme vlády 20. ledna. Jakýkoliv závazek učiněný na konferenci v Baku ze strany demokratické administrativy bude proto mít omezenou platnost.
Konference COP29 se mají během následujících dvou týdnů zúčastnit představitelé zhruba 200 zemí včetně českého premiéra Petra Fialy. Delegáti budou diskutovat o způsobech, jak omezit klimatické změny a jak se na ně připravit. Jedním z hlavních témat konference je podle AFP zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv.
V Baku začala konference COP29
Jedním z hlavních témat konference je podle agentury AFP zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv. Rozvojové země žádají biliony dolarů a chtějí, aby peníze byly poskytovány převážně formou grantů, nikoli půjček, píše AFP.
Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům, podotkla agentura Reuters.
Švýcarsko předložilo dva návrhy na rozšíření základny přispívajících států. Jeden z návrhů zahrnuje země, jejichž kumulativní emise dosáhly od roku 1990 alespoň 250 tun na obyvatele a jejichž hrubý národní příjem na obyvatele přesahuje 40.000 dolarů (925.467 korun). Tento model by zahrnoval Českou republiku, Polsko, Izrael, Jižní Koreu, Singapur a prakticky všechny státy Perského zálivu – Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt a Bahrajn.
Současná klimatická konference se koná v době varování meteorologické služby Evropské unie Copernicus, že letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Signatáři pařížské klimatické dohody se přitom v roce 2015 zavázali přijmout opatření s cílem udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a společně postupovat proti změně klimatu.
Vědečtí pracovníci služby Copernicus v tiskové zprávě vyzvali orgány, vědce a občany, aby využívali její data, která podle nich mohou významně přispět k opatřením, o kterých se aktuálně jedná na konferenci COP29. Dostupná data umožňují „modelování budoucích podmínek klíčových klimatických ukazatelů podle různých scénářů změny klimatu“, což usnadní „efektivnější plánování a investice do strategií zaměřených na zmírnění dopadů“, stojí ve zprávě.
„Jsme na cestě do záhuby,“ prohlásil dnes na zahajovací ceremonii předseda letošní klimatické konference Muchtar Babajev, ázerbájdžánský ministr pro ekologii a přírodní zdroje, jenž podle BBC News téměř tři desítky let působil v ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti Socar. „COP29 je okamžikem pravdy pro pařížskou dohodu,“ poznamenal Babajev.
Fiala: Evropa nesmí být v naplňování klimatických cílů sama
Evropa nesmí být sama v naplňování klimatických cílů, řekl dnes v Praze novinářům premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Baku, která dnes začala. Český přístup je podle Fialy pragmatický v tom smyslu, že je nutné se zabývat dopady klimatických změn, zároveň ale je třeba mít na paměti hospodářský růst, konkurenceschopnost Evropy a životní úroveň občanů.
Klimatická jednání COP 29 potrvají ode dneška do 24. listopadu. Téměř 200 zemí bude jednat mimo jiné o podrobnostech nového globálního systému obchodování s emisemi a o balíku pomoci ve výši 100 miliard dolarů (2,34 bilionu korun) ročně, která má podpořit rozvojové země při plnění klimatických cílů. „Pozice ČR je taková, že požaduje, aby se rozšířil počet přispěvatelů, aby to nebyly jen dosavadní země, ale připojily se další vyspělé ekonomiky,“ řekl Fiala.
Premiér uvedl, že na klimatických konferencích je zajímavé slyšet názory jiných zemí a kontinentů. „Já chci znovu potvrdit a možná i zesílit pragmatický přístup, který k tomu ČR má. Musíme se zabývat dopady klimatických změn, ale současně mít na paměti hospodářský růst, konkurenceschopnost Evropy, životní úroveň občanů. Evropa v tom naplňování klimatických cílů nesmí zůstat sama, ať jde o to, co si stanovuje nebo financuje,“ řekl Fiala.
Evropa by měla podle Fialy vyhodnotit, jak se jí daří své cíle naplňovat, a nedávat si další, když ty původní není schopná plnit. „EU si svůj díl do světové klimatické politiky odvádí finančně i jinak. Je na ostatních, aby se k tomu připojili,“ uvedl. Zdůraznil důležitost jaderné energetiky jako jednoho z čistých zdrojů, ČR je připravená předat zkušenosti v této oblasti dalším zemím.
Možné opětovné odstoupení USA od pařížské dohody po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem podle Fialy neznamená, že klimatické cíle přestanou plnit všechny americké státy. „Ten dopad nebude až takový, ale symbolický dopad takového kroku je velký,“ řekl. Je důležité, aby Evropu v klimatických cílech podporovaly i další velké země jako USA či Čína a další, dodal. „Buď Evropa získá spojence, nebo sama musí přemýšlet, zda je ta politika správná,“ řekl.
Fiala uvedl, že Baku chystá také řadu bilaterálních jednání. Zdůraznil, že na všech svých cestách podporuje český obchod, ale také lidská práva. „Není to v rozporu a dělá to tak řada zemí,“ řekl.
