Aktual.: 19.07.2025 07:48
Brno – Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová chytá další změny, mimo jiné chce více zapojit krajská zastupitelství do tvorby koncepčních věcí, tedy záležitostí, které mají vliv na směřování soustavy státního zastupitelství. Obnovuje také fungování poradních orgánů nejvyššího státního zástupce. Bradáčová to řekla v rozhovoru pro ČTK. Znepokojuje ji také zvyšování agrese a intenzity násilí mladistvých. Práci s dětmi by se podle nejvyšší žalobkyně měla věnovat větší pozornost.
Bradáčová je na postu nejvyšší žalobkyně bezmála čtyři měsíce, a to od 1. dubna, kdy na postu nahradila Igora Stříže. „Toto období hodnotím jako velmi intenzivní z pohledu změn a nastavení budoucích úkolů. Seznámila jsem se s chodem úřadu a provedla personální a některé organizační změny, další budou následovat. Navštívila jsem několik krajských státních zastupitelství, další se chystám navštívit v podzimních měsících,“ uvedla Bradáčová.
V závěru června předložila nejvyšší státní zástupkyně vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství. Z ní mimo jiné vyplynulo, že se trestná činnost mladistvých v uplynulém roce zvýšila zhruba o osm procent, což ale může být ovlivněno demografickým složením.
„Co je však znepokojivé, že se zvyšuje agrese a stupňuje intenzita násilí. To se projevilo vedle trestného činu loupeže i ve významném zastoupení trestného činu ublížení na zdraví a nárůstu provinění nebezpečného vyhrožování a trestného činu vraždy,“ uvedla žalobkyně.
Kriminalita dětí má obvykle souvislost s prostředím, v němž dítě žije. Vyšší pozornost by se podle nejvyšší žalobkyně měla věnovat práci s dětmi při využití institutů rodinného práva a sociálně-právní ochrany dětí.
„Při dohledu nad výchovou, případně v rámci ústavní výchovy by mělo být s dítětem individuálně pracováno, poskytnuta mu odpovídající psychologická i psychiatrická péče a sociální výcvik. A těchto služeb se nedostává. Tyto služby primárně spadají do oblasti zdravotnictví a sociální politiky. Státnímu zastupitelství tedy nezbývá než apelovat na přijetí nezbytných opatření v této oblasti,“ uvedla Bradáčová.
Předpokládá také větší zapojení krajských zastupitelství do tvorby koncepčních věcí. Nejvyšší státní zástupkyně také obnovuje fungování poradních orgánů nejvyššího státního zástupce, které v posledních letech podle ní nefungovaly.
„V tomto směru potom očekávám efektivnější předávání informací o praktických problémech mezi úřady, tak aby Nejvyšší státní zastupitelství mohlo plnit roli toho, kdo sjednocuje praxi. Bez poznatků rozdílné praxe není co sjednocovat,“ uvedla nejvyšší žalobkyně. Dodala, že také vede jednání s předsedy vrcholných soudních institucí a policie, kterým své budoucí záměry představuje.
V úřadu provedla několika personálních změn. Změny jak ve funkci prvního náměstka, tak ředitelů odborů podle ní souvisejí s novou strategií vedení, pohledem na efektivitu práce a také novým pojetím komunikace napříč soustavou státního zastupitelství. „Na personální změny naváže změna organizační struktury a vzájemných vztahů odborů, tak aby Nejvyšší státní zastupitelství nepůsobilo roztříštěně, ale jako kompaktní instituce, která předává podřízeným stupňům jasná, včasná a především jednotná stanoviska,“ uvedla Bradáčová.
Z dalších cílů by ráda „nastartovala“ správní úsek státního zastupitelství a přehodnotila koncepci jeho netrestní působnosti. „Tato oblast není veřejnosti příliš známa, ale státní zastupitelství disponuje významnými pravomocemi, které je třeba zacílit dle aktuálních priorit. Ať se to dotýká míst, kde se vykonává ústavní nebo ochranná výchova či rozhodování ve věcech, kdy se jednání naplňující znaky trestného činu dopustí dítě mladší 15 let,“ uvedla Bradáčová. Nově se státní zastupitelství podle ní například musí připravit na výkon dozoru v místech, kde se vykonává ochranné léčení v lůžkové péči.
