Británie uspořádá schůzku zhruba 30 zemí kvůli Hormuzskému průlivu, řekl Starmer

Americký prezident Donald Trump v úterý vyzval země, které kvůli válce na Blízkém východě nemají přístup k leteckému palivu, aby sebraly odvahu a ropu si zajistily vlastními silami. Zároveň prohlásil, že USA už nepřijdou na pomoc spojencům, kteří nepomohli Američanům s útoky na Írán ani s ochranou Hormuzského průlivu, a vyzval je, aby se naučili „bojovat sami za sebe“. V příspěvcích na sociální síti vytkl nedostatečnou spolupráci jmenovitě Británii a Francii. Britskému tisku pak Trump řekl, že silně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance, kterou označil za nefunkční.

„Spojené království již sjednotilo 35 zemí kolem našeho prohlášení o záměru vytvořit společnou frontu pro námořní bezpečnost v Perském zálivu. Ministryně zahraničí (Yvette Cooperová) později tento týden poprvé uspořádá setkání těchto zemí,“ uvedl Starmer na tiskové konferenci. Na tomto setkání „posoudíme všechna proveditelná diplomatická a politická opatření, která můžeme přijmout, abychom obnovili volnou plavbu, zajistili bezpečnost uvázlých lodí a jejich posádek a obnovili přepravu životně důležitého zboží“, dodal premiér.

Nynější blízkovýchodní konflikt rozpoutaly 28. února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, který začal v odvetě napadat americké a izraelské cíle v regionu, včetně průmyslové infrastruktury v arabských státech Perského zálivu. Íránské revoluční gardy navíc blokují Hormuzský průliv, kudy za normální situace převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).

Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko vydaly 19. března společné prohlášení, v němž vyjádřily ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby průlivem. K prohlášení, které však má politický, nikoli vojenský charakter, se od té doby postupně připojila zhruba třicítka dalších zemí včetně Česka. Český ministr zahraničí Petr Macinka dnes před novináři bez bližších podrobností řekl, že situací v Hormuzském průlivu se má ve čtvrtek zabývat mezinárodní koordinační skupina, ČR bude podle něho účastníkem. „My také zvažujeme, čím bychom mohli přispět a co bychom v této věci mohli udělat,“ uvedl.

Starmer dnes také v reakci na opakovanou kritiku ze strany amerického prezidenta hájil NATO jako „nejúčinnější vojenskou alianci, jakou kdy svět poznal“. NATO zajišťuje bezpečnost Británie už řadu desetiletí a Britové jsou alianci plně zavázáni, prohlásil.

„Ať je tlak na mne a na ostatní jakýkoli, ať je kolem toho jakýkoli rozruch, při svých rozhodnutích budu jednat v britském národním zájmu,“ řekl premiér na dotaz ohledně úvah amerického prezidenta o vystoupení USA z NATO. „Je však čím dál jasnější, že vzhledem k tomu, jak nestabilní cestou se svět nadále ubírá, vyžadují naše dlouhodobé národní zájmy užší partnerství s našimi spojenci v Evropě a s Evropskou unií,“ dodal Starmer.

Po Trumpově znovuzvolení prezidentem USA v roce 2024 se Starmer snažil vystupovat jako prostředník mezi Evropou a Spojenými státy, poznamenala agentura Reuters. Vztahy obou politiků se však otevřeně zhoršily, když Starmer odmítl aktivně zapojit Británii do americko-izraelské války proti Íránu.

Na dnešní tiskové konferenci, svolané podle Reuters s cílem uklidnit britskou veřejnost ohledně rostoucích cen v důsledku situace v Perském zálivu, Starmer také uvedl, že dopady této války „nás budou formovat po celou jednu generaci“ a mohly by se podobat ropným šokům ze 70. let. Premiér rovněž nastínil plán na uspořádání dalšího summitu s Evropskou unií v nadcházejících týdnech, od něhož si podle svých slov slibuje, že napraví část „hlubokých škod“, které způsobil odchod Británie z EU.

O budoucnosti Hormuzského průlivu budou podle Teheránu rozhodovat Írán s Ománem

Hormuzský průliv leží v teritoriálních vodách Íránu a Ománu, a proto o jeho budoucnosti budou po válce rozhodovat obě tyto země. V rozhovoru se stanicí Al-Džazíra to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Írán je podle něj připraven na pozemní invazi Spojených států. Ministr také potvrdil, že je v kontaktu se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem, nicméně se podle něj nejedná o vyjednávání.

Z íránské perspektivy je průliv otevřen pro plavidla většiny zemí světa a uzavřen je pouze pro plavidla států, které jsou s Íránem ve válce, uvedl Arakčí. Teherán podle něj nemůže nechat nepřátele využívat íránské teritoriální vody pro jejich obchodní účely.

Podle ministra některé země s íránskou vládou o proplutí svých lodí jednaly. Průlivem propluly indická, pákistánská, turecká a čínská plavidla, dodal. Přestože má podle Arakčího o budoucnosti průlivu rozhodovat pouze Írán s Ománem, ostatní země Perského zálivu trvají na tom, že i ony musí být součástí jednání.

Írán podle Arakčího nevěří, že by vyjednávání s USA mohlo přinést jakékoliv výsledky. „Důvěra je na bodu nula. Nevidíme žádnou upřímnost,“ dodal. Podle ministra nemá Írán s vyjednáváním se Spojenými státy dobrou zkušenost. Obě země loni jednaly o íránském jaderném programu, v červnu však Izrael a USA provedly vzdušné údery na jaderná zařízení a další cíle v Íránu. Letošní obnovené rozhovory ukončil izraelsko-americký útok 28. února, který rozpoutal nynější regionální válku. Teherán poté mimo jiné ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což způsobilo značný nárůst cen ropy a zemního plynu.

Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzýval k znovuotevření průlivu. V pondělí Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení. V rozhovoru s listem Financial Times také prohlásil, že USA by mohly ostrov Charg obsadit. Ostrov slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu íránské ropy.

„Čekáme na ně,“ uvedl Arakčí. „Moc dobře víme, jak se bránit. Jsme zcela připraveni čelit jakémukoliv pozemnímu útoku,“ dodal s tím, že doufá, že se Spojené státy takové chyby nedopustí.

Válečné cíle Spojených států jsou od počátku konfliktu nejasné. Kromě zničení íránského jaderného a balistického programu či oslabení íránského námořnictva Trump zmiňoval i změnu vládnoucího režimu v Teheránu. Opakovaně uvedl, že změna režimu fakticky nastala, protože při úderech byla zabita řada jeho představitelů.

Na Trumpovo tvrzení dnes na X ironicky reagoval předseda výboru pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebráhím Azízí. „Trumpovi se konečně splnil sen o změně režimu, ale námořním režimu v oblasti,“ napsal. Hormuzský průliv se podle něj zcela jistě znovuotevře, nicméně ne pro Trumpa, ale pro ty, kdo budou dodržovat nové íránské zákony. „47 let pohostinnosti navždy skončilo,“ dodal.

Íránský parlament začal na konci března připravovat návrh zákona, na jehož základě by Teherán formálně zpoplatnil cestu Hormuzským průlivem.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}