Aktual.: 3.06.2025 15:10
Příbram – Rodina československého letce Silvestra Müllera žijící v Británii dlouhá desetiletí netušila nic o osudu svého předka. Napomohla až náhoda – když se vnučka válečného hrdiny Louise rozhodla sestavit rodinný rodokmen, objevila při pátrání na internetu dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram. Muzeum věnovalo expozici obětem politických procesů a Müllerův příběh do ní zařadilo. Díky tomu Louise zjistila, že její předek byl politický vězeň a zemřel v uranových dolech. Dnes se spolu se svým jednaosmdesátiletým otcem a dalšími členy rodiny přijela podívat na místa, kde strávil poslední roky života.
Podle ředitele muzea Josefa Velfla, který návštěvu zorganizoval, se díky kontaktu s rodinou podařilo ozřejmit bílá místa historie a zároveň pomoci lidem v druhé části Evropy. „Protože rodina Silvestra Müllera doposud nevěděla, kde a jak skončil jejich předek. Takže naše bádání mělo význam nejen z hlediska historiografie jako takové, ale vlastně jsme pomohli udělat radost i někomu, kdo hledal své blízké,“ řekl Velfl. Od Müllerova syna Richarda a vnučky Louise navíc získal dokumenty, které jsou cenné z badatelského hlediska a doplní se díky nim muzejní expozice.
Richard novinářům řekl, že toho o osudu svého otce věděl velmi málo. Jeho podobu znal z fotografií ze svatby nebo z portrétů, na nichž byl ve vojenské uniformě. Když zjistil, co se s otcem stalo, byl v šoku. Měl do té doby jen informaci, že se vrátil do Československa. Že svůj život uzavřel ve vězení, ale netušil. Další šok přišel dnes, když se od Velfla dozvěděl, že jeho otec měl kromě něj i nemanželskou dceru, která žije v Německu. Případné setkání bude podle Velfla na nich. „Já jim samozřejmě přepošlu adresu,“ dodal Velfl.
Silvestr Müller se narodil v roce 1917 v Dolním Lopačově na Slovensku. Na začátku druhé světové války emigroval do Francie a stal se účastníkem zahraničního vojenského protinacistického odboje. V roce 1940 bojoval v řadách 1. československé pěší divize na francouzsko-německé frontě. Po kapitulaci Francie a evakuaci do Británie vstoupil do 312. československé stíhací perutě RAF, kde působil jako letecký mechanik. Byl hrdinou bitvy o Británii, obdržel československá, francouzská a britská válečná vyznamenání. V roce 1943 se v Británii oženil s vojenskou ošetřovatelkou Josephine O’Connorovou a o rok později se jim narodil syn Richard Leopold.
Po válce byli českoslovenští letci převeleni zpět do republiky a Müller sloužil v Českých Budějovicích. Se svou ženou řešili, zda odejde do Británie, nebo se oni přestěhují do Československa. V roce 1949 ho však armáda z politických důvodů propustila. V té době byl už členem tajné protikomunistické skupiny a plánoval ilegální odchod do zahraničí. Činnost skupiny ale byla odhalena a soud Müllera poslal za velezradu do vězení na doživotí.
Müller neměl možnost rodinu v Británii o svém uvěznění informovat. Až v roce 1953 se mu podařilo zřejmě přes některého z civilních horníků poslat dopis manželce. V něm se za vše omlouval, ale kvůli bezpečnosti nemohl být konkrétní. Josephine podle Velfla pochopila, že je ve vězení, ale synovi ani vnučce nikdy nic neřekla, zřejmě aby jim nezpůsobila trauma. Při amnestii v roce 1953 byl Müllerovi trest snížen na 20 let. V roce 1954 však při důlním neštěstí na dobývce uranové šachty číslo dvě Vojna přišel o život.
