Komerční prezentace Aktual.: 26.02.2025 17:40
České Budějovice – V Česku vznikla první stavba s izolací z podhoubí. Projekt Samorost je experimentální domek ze dřeva, složený ze dvou místností, které spojuje chodba. Desky z mycelia, tedy podhoubí, uvnitř slouží jako izolant a dekorativní obložení. Izolační vlastnosti jsou podobné jako u polystyrenu, navíc jsou téměř nehořlavé, jen doutnají. Novinářům to na dnešní prezentaci objektu v Českých Budějovicích řekli architekti projektu ze spolku Mymo. Přesnou investici nesdělili, pohybuje se v řádu milionů korun.
Projekt Samorost by se měl využívat hlavně pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Podobné objekty také mohou sloužit jako komunitní centra v parcích městské zástavby či jako útulny v přírodě, v nichž najdou turisté útočiště.
Spojením podhoubí a odpadu, který obsahuje celulózu jako piliny, papír nebo pelety, vznikne mykokompozit. „Používáme houbu lesklokorku, kterou necháme růst v něčem s celulózou. A jak tam roste, materiál spojí, houba nám funguje jako přírodní lepidlo. Při výrobě je tedy houba živá. Když máme hotový výrobek, houbu deaktivujeme tím, že výrobek projde teplotou 65 stupňů Celsia, aby došlo k takové buněčné změně, že houba nedokáže ožít. Jako kdybyste z těsta upekli chleba,“ řekl předseda spolku Mymo Jakub Seifert.
Spolek Mymo sdružuje osobnosti z výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v Česku. Jde o odborníky například z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio.
Po ročním výzkumu došli k závěru, že mykokompozit lze používat v interiérech pro tepelnou i akustickou izolaci, pro výrobu obkladů a interiérových doplňků. Pevný je jako například korek. „Polystyren o tloušťce pět centimetrů nahradíme necelými šesti centimetry mykokompozitu. A na rozdíl od polystyrenu domu snižuje uhlíkovou stopu. Navíc jakýkoli výrobek z mykokompozitu je plně recyklovatelný, můžeme ho semlít a znovu z něj udělat mykokompozit nebo dát na kompost,“ dodal Seifert.
Tento materiál podle něj není vhodný pro exteriér, protože se na něm může usadit jiná houba. Běžná vlhkost v interiéru nevadí, materiál vyschne. Problém by způsobila dlouhodobá vlhkost, třeba kdyby na něj kapala voda.
Samorost tvoří dvě kulaté buňky pokryté dřevěnými došky, vzhledem připomínají dvě bedly rostoucí v lese. V jedné je ložnice, ve druhé kuchyně s jídelnou. Obě spojuje chodba, třeba na odkládání věcí. Objekt má rozměry 3,5 krát 7,14 metru, vysoký je tři metry. Střechy obou místností jsou prosklené, nad chodbou jsou fotovoltaické panely, které dodávají energii do baterií. Autorem architektonického návrhu stavby je Tomasz Kloza, člen spolku MYMO.
Samorost postavil v českobudějovickém sochařsko architektonickém ateliéru Scoolpt jihočeský sochař Michal Trpák. Při výrobě domku použil 1800 kilogramů mykokompozitu. Substrát se pěstoval 21 dní a pak se tři měsíce zpracovával. Nosný dřevěný skelet je vyplněn izolací z mykokompozitu, desky jsou tlusté pět centimetrů a na nich jsou ještě dvoucentimetrové desky jako dekorativní obklady.
Rozměry i konstrukce domu byly upraveny tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet pro putovní prezentace. K objektu lze přidat třeba sociální zařízení.
Na projektu se podílela Stavební spořitelna České spořitelny Buřinka. „Na začátku roku 2020 jsme přemýšleli o tom, jak podpořit udržitelný rozvoj stavebnictví. Vymysleli jsme platformu Inovace od Buřinky a hledáme projekty, které si zaslouží finanční podporu. Prvním byl 3D tištěný dům Prvok z betonu,“ řekl Ondřej Zahořík, ředitel marketingu a komunikace Stavební spořitelny České spořitelny Buřinka. Prvoka vyrobil stejně jako Samorost sochař Trpák.
