Komerční prezentace Aktualizace: 13.06.2024 12:05
Praha – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová obdržela na konferenci Prague European Summit v Černínském paláci cenu Vize pro Evropu. Náleží osobnostem věnujícím se rozvoji evropských ideálů a hodnot. Čaputové ji předal ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Loni ocenění získala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
„Neúnavnou prací, odvahou a nezpochybnitelnou morální integritou přispívá k tomu, aby naše společnosti byly spravedlivější a demokratičtější,“ ocenil Lipavský. „Vždy hojí rány, tlumí vášně a zklidňuje atmosféru. Přispívá tím i k dlouhodobé stabilizaci středoevropského regionu navzdory problémům, kterým zde všichni společně čelíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Jako zvláště důležité se to podle něj ukázalo po ruské agresi na Ukrajinu. Čaputová se podle něj kategoricky postavila za napadenou zemi, opakovaně projevila solidaritu, nebála se Ukrajinu osobně navštívit a svým pevným postojem pomáhala formovat širší unijní odpovědi na ruskou agresi.
„Jako Češi rovněž oceňujeme příspěvek ke kultivaci mimořádných česko-slovenských vztahů, nejen v politické a diplomatické, ale i v osobní rovině. Při letmém ohlédnutí lze konstatovat, že Zuzana Čaputová udělala v rámci prezidentských pravomocí maximum pro hlubší porozumění mezi Čechy a Slováky,“ poznamenal Lipavský. Čaputová se podle něj také opakovaně hlásí ke společné československé historii.
„Nebála se hovořit o důležitých společenských globálních tématech především v oblasti ochrany životního prostředí. Ani tady její slova nevyvolávala vždy a na všech stranách pochopení a souhlas,“ míní ministr. Během výkonu prezidentského mandátu se ale podle něj nikdy nezpronevěřila svému životnímu krédu slušnosti a konsensuálního vystupování.
„Cesta Zuzany Čaputové je inspirací pro nás všechny. Její důslednost v obraně demokracie, prohlubování evropské integrace, boji proti korupci a prosazování lidských je příkladem síly jednotlivce ovlivnit chod společnosti,“ podotkl lipavský. „Její odhodlání, odvaha a lidskost nás posilují v naději, že změny k lepšímu jsou možné,“ dodal.
Čaputová: Konsensus v EU byl oslabený mnoha krizemi, těží z toho extremisté
Konsensus v Evropské unii byl oslabený krizemi, ať už finanční, migrační, pandemií covidu-19 či bezpečnostní a energetickou krizí po ruské agresi na Ukrajině. V projevu na Pražském evropském summitu v Černínském paláci to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Z polarizace společností těží podle ní extremistické síly.
Na tom, že by měla být Evropa silná, bezpečná, demokratická, solidární a sociálně spravedlivé je podle končící hlavy státu poměrně shoda. Výzvou je však tuto vizi přetavit do reality zejména v čase krizí. Plány pro klimatickou neutralitu do roku 2050, strategie pro obranný průmysl či plány na posílení soběstačnosti v klíčových a kritických odvětvích existují, jsou však zbytečné, pokud je oslaben konsensus na tom, na jakých hodnotách evropské společenství stojí.
Shoda byla oslabena mnoha krizemi, řadu zkoušek Evropa zvládla díky spolupráci, míní Čaputová. Bylo by však podle ní nebezpečně naivní a krátkozraké nevidět, že krize posilnily i odstředivé síly ve společnostech i EU jako takové. Z fragmentarizace a polarizace těží extremistické síly.
Výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu jsou podle ní varováním. Čaputová je ráda, že demokratické strany si zachovaly po eurovolbách většinu, posílily ale podle ní i extremistické a populistické proudy. „Stačí jeden volební cyklus a v Evropě se demokratické síly mohou ocitnout v menšině. Potřebujeme proto začít o více aktivněji pracovat na tom, aby se scénář nenaplnil a zachovali jsme Evropu, která bude bezpečná, mírová, ale také demokratická,“ poznamenala.
Nedávný pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica i další útoky na evropské politiky jsou podle Čaputové potvrzením, že nenávist šířená na sociálních sítích už nezůstává jen virtuální. „Evropská unie nepřežije, pokud tento proud nenávisti nezastavíme. Zničí to nejen demokratické síly, ale i demokracii samotnou,“ dodala.
Cest k tomu, aby se černé scénáře nenaplnily, jsou podle Čaputové rozmanité. Nebudou však úspěšné bez konkrétních kroků. Zmínila větší demokratickou regulaci sociálních sítí, ocenila i místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou za kroky, které v této oblasti učinila. Dalším krokem je podle slovenské prezidentky změna přístup. Za kroky k oslabení polarizace a k posílení smíru mají podle ní největší odpovědnost veřejní činitelé. Zmínila například nutnost nesnažit se nositele jiného názoru porazit, nýbrž získat.
