Aktual.: 8.08.2026 06:18
Praha – Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly. S časovými přechody nesouhlasí ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristi). Podle něj má posun dopad na zdraví. Požaduje, aby odpovědný resort v EU vyjednával o zrušení letního a ponechání jen zimního času.
Nařízení připravilo ministerstvo práce. V podkladech píše, že se v EU negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal a experti popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Resort uvádí, že dopady naznačuje výzkum vnitřních biologických hodin. Podotýká ale také, že za letního času je díky světlu do pozdějších hodin možný delší pobyt a pohyb venku. Výsledky unijní studie se očekávají do konce letoška.
Příští rok by se měl čas měnit 28. března a 31. října, v roce 2028 pak 26. března a 29. října, v roce 2029 by to bylo 25. března a 28. října, v roce 2030 pak 31. března a 27. října a v roce 2031 zas 29. března a 26. října. Na jaře se ručičky či číslice na hodinách posunou ze 2:00 na 3:00, na podzim ze 3:00 na 2:00. Jarní noční směna bude o hodinu kratší, podzimní o hodinu delší.
Čas v EU slaďuje kvůli fungování dopravy i trhu směrnice. Letní čas zavádějí všechny evropské státy kromě Ruska, Běloruska, Islandu a Grónska a dvou norských ostrovů.
Evropská komise po sílící kritice střídání času uspořádala v létě 2018 veřejné konzultace. Podle ministerstva dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení časových posunů se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Podle návrhu se měl čas měnit naposledy v březnu 2019. Unijní státy se ale neshodly na tom, zda trvale zvolí zimní, nebo letní dobu.
Letní čas měl snižovat spotřebu energie. Podle zjišťování z roku 2007 většina dotázaných členských zemí uváděla, že vliv na zemědělství, dopravu či cestovní ruch je minimální. Někteří experti poukazují na dopady na zdraví a vnitřní hodiny. Za přirozený označují zimní čas s dřívějším rozedněním. Zastánci letního času naopak argumentují tím, že se život proměnil, už se nezačíná pracovat s kuropěním a delší denní světlo je možné využít k relaxaci a sportu.
Ministr pro sport požaduje, aby odpovědný resort prosazoval v EU trvalé zavedení zimního času. V připomínkách uvedl, že současné poznatky potvrzují, že se vnitřní hodiny organismu synchronizují se slunečním svitem a posun na letní čas části lidí narušuje spánek, snižuje výkonnost a zvyšuje zdravotní rizika.
Průzkum agentury STEM/MARK z roku 2023 ukázal, že 40 procent dotázaných by chtělo letní čas a 31 procent zimní. Zbytku to bylo jedno. Střídání času by zrušily dvě třetiny lidí v Česku.
K vydání nařízení s termíny střídání zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Přechod na letní čas se trvale zavedl už v někdejším Československu v roce 1979.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}