Komerční prezentace Aktual.: 6.01.2025 13:40
Praha – Některá ministerstva nevyvinula dostatečné úsilí k elektronizaci svých služeb, důvodů pro odklad digitalizace některých systémů je ale více. Vyplývá to z odpovědi premiéra Petra Fialy (ODS) na písemnou interpelaci někdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) o naplňování zákona o právu na digitální služby. Dvouletý odklad povinnosti státu poskytovat služby elektronicky, který v prosinci schválila Sněmovna, poskytne podle ministerského předsedy čas na nápravu současné situace.
„Dvouletý odklad neznamená dva roky volna, ale naopak prostor pro intenzivní práci, aby v roce 2027 byly veřejné služby digitálně, dostupné v souladu se zákonem,“ napsal Fiala. K tomu by měl podle něj vzniknout zvláštní plán, jehož plnění bude vláda pravidelně vyhodnocovat.
Bartoš v interpelaci zdůraznil, že stav plnění zákona o právu na digitální služby není vyhovující a je zřejmé, že konkrétní ministerstva neplní dané úkoly. „Až na ministerstvo průmyslu a obchodu žádné jiné negarantuje naplnění zákona pro služby ve své odpovědnosti. Ministerstva kultury, spravedlnosti a školství výrazně zaostávají a digitalizace jejich služeb je pouze v jednotkách procent,“ napsal Bartoš, kterého nechal Fiala loni na podzim odvolat z vlády kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení.
Ministerský předseda potvrdil, že se digitalizace v případě některých systémů odkládá. K důvodům patří podle něj to, že některé agendy procházejí zákonnou změnou a jejich elektronizace na nynější stav by postrádala smysl. Vyskytují se podle premiéra také případy, kdy informační systém neodráží nynější nebo budoucí legislativu a není tedy možné jej uvést do ostrého provozu. Existují podle něj také agendy, jejichž digitalizace by se ekonomicky nevyplatila. „A je také pravdou, že některé resorty nevyvinuly dostatečné úsilí, aby zákon naplnily,“ napsal Fiala.
Návrh na dvouletý odklad takzvané digitální ústavy, která měla původně fungovat od letošního února, teď dostal k posouzení Senát. Opoziční poslanci především z hnutí ANO označovali odložení za projev neschopnosti vlády dokončit včas jeden z projektů, které označovala za klíčové. Opozici vadilo také to, že koalice vložila doplnění zákona o právu na digitální služby do novely o elektronických komunikacích, která měla řešit zejména pravidla telemarketingu.
Součástí odkladu takzvané digitální ústavy je i ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, tedy bylo by podle předkladatelů „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o zrušení některých úkonů v katalogu digitálních služeb. Některé agendy se totiž podle autorů úpravy využívají jen minimálně, některé ani jednou za rok.
