Aktual.: 28.07.2025 18:53
Praha – Obchodní dohoda EU s USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, vyvolá podle analytiků zpomalení růstu české ekonomiky o několik desetin procentního bodu. Z pohledu ekonomiky je ale podle nich důležitější to, že zažehnává riziko vysokých sektorových cel, jež zvyšovaly nejistotu a tlumily investiční aktivitu v páteřních evropských sektorech. Podle exportérů jsou oznámená cla na zboží z EU za současné situace maximem možného. Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk dnes ale ČTK řekl, že už má informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu. O částečném přesunu uvažuje například výrobce zdravotnických lůžek Linet.
Hlavní součástí ohlášené dohody je patnáctiprocentní clo na dovoz velké části zboží z EU do USA, v opačném směru má činit nula procent. Sedmadvacítka podle amerického prezidenta Donalda Trumpa také souhlasila s nákupem amerických energií za 750 miliard dolarů (15,7 bilionu korun) a s vyššími investicemi o 600 miliard dolarů (o 12,5 bilionu korun) do amerického vojenského vybavení. Trump v uplynulých týdnech hrozil nejprve 50procentním, posléze 30procentním clem.
Koaliční politici označují dohodu za maximum možného, oceňují především, že přináší stabilitu a předvídatelnost. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka nelze dohodu rozhodně považovat za úspěch unie, za přijatelnou by považoval desetiprocentní sazbu.
„Zavedení dovozního cla 15 procent na zboží vyvážené z EU do USA by mělo negativně ovlivnit HDP české ekonomiky v rozsahu 0,3 až 0,4 procenta,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Mezi nejvíce zasažená odvětví budou podle něj patřit strojírenství, výroba elektrotechniky a elektroniky a chemický a farmaceutický průmysl. Relativně pozitivní zprávu přináší nižší finální clo na automobily, což povede k méně negativním dopadům na největší obchodní partnery, tedy Německo a Slovensko, dodal ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Podle analytiků dohoda zažehnává riziko vysokých sektorových cel, jež zvyšovaly nejistotu a tlumily investiční aktivitu v páteřních evropských sektorech.
Díky obchodní dohodě se EU vyhnula celní válce, sjednané clo ale i tak může podle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáše Martina citelně ovlivnit některá odvětví. „Na druhou stranu dohoda přináší více předvídatelnosti v obchodních vztazích mezi USA a EU a minimalizuje dopady na podniky v porovnání s tím, co by nastalo v případě plnohodnotné obchodní války,“ řekl Martin ČTK. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka musí Česko hledat nové obchodní příležitosti mimo tradiční trhy. „Diverzifikace obchodních vazeb a hledání dalších odbytišť pro české zboží a služby je v době geopolitických nejistot a měnících se podmínek světového obchodu nezbytným krokem k dlouhodobé stabilitě a růstu české ekonomiky,“ míní Zajíček.
Ředitel Svazu strojírenské technologie Ivo Červenka dnes ČTK sdělil, že cla mohou nepřímo, ale citelně zasáhnout české výrobce obráběcích a tvářecích strojů. Negativně se dotknou hlavně těch, kteří vyváží zboží do Německa, jež se dále prodává do Spojených států. Němci mohou kvůli dražšímu vývozu snížit poptávku po českých výrobcích, což může vést i ke snížení tuzemské výroby, uvedl. Podniky zaměřené na výrobu obráběcích a tvářecích strojů podle něj momentálně kvůli clům aktivně hledají alternativní trhy mimo USA, a to zejména v Asii a Latinské Americe, kde poptávka po českých technologiích roste. Zároveň také optimalizují interní náklady, aby udržely konkurenceschopné ceny i přes zavedená cla.
Výrobce zdravotnických lůžek Linet nevylučuje, že by částečný přesun výroby do USA byl jednou z možností, jak zmírnit dopad amerických cel. Část zdanění bude muset společnost promítnout i do zvýšení cen, řekl dnes ČTK ředitel společnosti Tomáš Kolář. O pokračování dodávek jednají se zákazníky v zámoří Válcovny trub Chomutov. Vladimír Sako, ředitel hutních podniků skupiny Z-Group, pod kterou chomutovský podnik patří, dnes ČTK informoval, že rozhodnutí podniku zastavit dodávky do USA zatím ale nadále platí. „Partner chce, abychom o to ponížili kupní cenu. S ohledem na ceny energií v České republice by to bylo ztrátové,“ doplnil ředitel. Pokud chomutovský podnik skončí s dovozem do Spojených států, přijde odhadem o půl miliardy korun.
Zásadní změnu exportu nepředpokládá Plzeňský Prazdroj. „Rozhodnutí padlo včera (v neděli), situaci nyní vyhodnotíme a budeme ji řešit i s externími distributory, kteří jsou zodpovědní za dovoz do USA i cla. USA ale nepatří mezi naše největší odběratele, proto nepředpokládáme zásadní změnu exportu,“ řekl dnes ČTK Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje, největšího výrobce piva v ČR.
Pro český automobilový průmysl nejsou USA zásadním přímým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA 0,8 procenta tuzemského automobilového vývozu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem nejsou hotová vozidla. Dopady nové dohody tak podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla budou převážně zprostředkované, a to zejména skrz export komponent do Německa, kam směřuje 30 procent vývozu a které je hlavním odběratelem české produkce a zároveň významným vývozcem hotových vozidel do USA. V tomto kontextu je podle Petzla důležité, že EU a USA deklarují ochotu pokračovat v odstraňování překážek obchodu a posilování strategických partnerství.
Z pohledu českého zemědělství je dohoda přijatelným kompromisem a neměla by mít zásadní dopad na český agrární export. Obezřetnost ale mezi farmáři přetrvává, zatím totiž není jasné, na které komodity a v jaké konečné podobě budou cla platit. Vyplývá to z vyjádření zemědělských nevládních organizací, které také upozorňují na takzvaný dominový efekt, protože zemědělství závisí na řadě dalších oborů.
