Aktual.: 22.04.2026 14:27
Praha – Cenové stropy na naftu a benzin se ve čtvrtek téměř vyrovnají. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o 18 haléřů na 41,16 Kč za litr, naopak cena litru benzinu vzroste o pět haléřů na 41,12 Kč. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
Vláda na začátku dubna rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marži obchodníků s palivy stanovila na maximálně 2,50 Kč za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty dočasně klesla z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. U benzinu zůstala na 12,84 koruny za litr. Spolu s tím navíc ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny benzinu a nafty.
Úřad ceny počítá z kombinace průměru velkoobchodních denních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace burzovní organizace Platts, maximální marže obchodníků a daní. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují.
Podle úterních údajů Eurostatu vzrostly ceny nafty v Česku v březnu ve srovnání s únorem o 27,6 procenta, což spolu se Švédskem představuje největší meziměsíční nárůst ze všech zemí Evropské unie. Ceny benzinu v Česku minulý měsíc stouply o 14,6 procenta, což značí čtvrtý nejvyšší meziměsíční nárůst mezi zeměmi EU.
Podle analytiků jde o důsledek struktury tuzemského trhu s palivy, který nyní patří k nejzranitelnějším v Evropě. K rychlejšímu růstu cen než v dalších zemích podle nich přispěla i pozdější reakce české vlády, většina evropských zemí přijala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot dříve.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou ale ceny paliv po zavedení vládních opatření v současné době už pod kontrolou. „Nyní máme ceny jednoznačně pod úrovní cen ve středu Evropy. Opatření zabrala. Neudělali jsme je zbrkle a předčasně, což by nás jinak stálo spoustu peněz,“ komentoval výsledky ministr. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak na sociální síti X uvedla, že Česko před konfliktem na Blízkém východě patřilo k zemím s nejlevnějšími palivy, následný prudký růst cen na burze se tak podle ní v tuzemsku kvůli tomu projevil více než v dalších zemích.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Opatření proti vysokým cenám paliv zavedly i okolní země. Německá vláda minulé pondělí schválila dočasné snížení daně na pohonné hmoty. Rakousko v minulých týdnech snížilo spotřební daň a omezilo marže distributorů, Polsko reagovalo na růst cen snížením spotřební daně i DPH u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Slovensko pak spustilo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu. Evropská komise už dříve uvedla, že rozhodnutí Bratislavy o dvojích cenách nafty je v rozporu s unijním právem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
