Aktual.: 28.04.2025 18:01
Praha – Česká republika žádnou mimořádnou situaci v energetické síti dnes nezaznamenala, tuzemská přenosová soustava funguje ve standardním režimu. Případné riziko masivního výpadku proudu, jaký dnes postihl Pyrenejský poloostrov, není pro ČR vzhledem k nevyjasněným příčinám zatím jasné. Provozovatel soustavy ČEPS má pro takové situace soubor technických a organizačních opatření. Na dotaz ČTK to uvedl Lukáš Hrabal z ČEPS. V Česku je riziko podobných problémů zatím nízké, tuzemská energetická síť totiž patří k nejsilnějším v Evropě. Vyplývá to z komentářů energetických odborníků a analytiků pro ČTK.
Celé pevninské Španělsko i Portugalsko dnes postihl výpadek proudu. který způsobil problémy zejména v dopravě. Podle portugalské společnosti REN, která spravuje portugalskou distribuční síť, jej zavinil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí.
„Vzhledem k tomu, že neznáme příčinu, nemůžeme v tuto chvíli odpovědět na dotaz, zda něco podobného hrozí i v Česku. Obecně se ale dá říci, že k obřímu výpadku elektřiny může dojít v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností. Rizikovým faktorem mohou být také extrémy počasí a jejich vliv na bezpečnost provozu, konkrétně například povodně či extrémní povětrnostní podmínky,“ uvedl Hrabal.
Zdůraznil, že ČEPS podobným situacím předchází souborem rozsáhlých technických a organizačních opatření a striktním dodržováním kritéria N-1, tedy hlavního kritéria spolehlivosti provozu. „To stanoví, že i po výpadku libovolného prvku, jako je například vedení, transformátor nebo elektrárenský blok, si musí soustava udržet normální parametry chodu,“ vysvětlil Hrabal.
ČEPS kromě toho podle Hrabala dále průběžně kontroluje dodržování limitů provozní bezpečnosti. Společnost má také připraven plán obnovy, který obsahuje postup pro dispečery v případě poruchy typu blackoutu. „To znamená postupné kroky obnovy napájení,“ řekl Hrabal. Upozornil, že plánu obnovy předchází ještě plán obrany, který se snaží zabránit blackoutu a nebo minimalizovat důsledky. „Obsahuje například povinnost elektráren zůstat po omezenou dobu v režimu vlastní spotřeby, kdy elektrárna zůstane v provozu, vyrábí jenom elektřinu pro vlastní spotřebu, ale je okamžitě schopna zvýšit výkon a začít dodávat elektřinu pro další spotřebitele. Tím se proces obnovy napětí může výrazně urychlit,“ popsal Hrabal.
Připomněl, že ČEPS své kroky koordinuje s ostatními provozovateli přenosových soustav.
Experti: Riziko blackoutu je v Česku nízké, tuzemská síť je silná
Masivní výpadek proudu ve Španělsku a Portugalsku je podle expertů výjimečná událost v evropské energetice. V Česku je riziko podobných problémů zatím nízké, tuzemská energetická síť totiž patří k nejsilnějším v Evropě. Vyplývá to z komentářů energetických odborníků a analytiků pro ČTK.
Celé pevninské Španělsko i Portugalsko dnes postihl výpadek proudu. který způsobil problémy zejména v dopravě. Podle portugalské společnosti REN, která spravuje portugalskou distribuční síť, jej zavinil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí.
Podobná havárie je podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenuera výjimečná. Vzhledem ke stále ne úplně zřejmým důvodem přitom není podle něj možné hodnotit míru rizika podobného problému v Česku. „Faktem je, že ČR má nyní zatížení více pokrývané tradičními zdroji a že je soustava tradičně velmi dobře a bezpečně dimenzovaná,“ uvedl Macenauer.
Podle Jana Palaščáka, majitele energetické skupiny Amper, je poloostrovní přenosová síť obecně zranitelnější. Česko je podle něj energeticky velmi dobře zabezpečené a riziko rozsáhlého blackoutu je výrazně nižší. „Nebál bych se říct, že česká přenosová a distribuční síť patří k nejbezpečnějším na světě a patří mezi deset nejkvalitnějších,“ řekl Palaščák. Zmínil, že je to ve srovnání s některými i vyspělými státy viditelné na první pohled a plyne to i z dat. Podle něj se o tom, že v Česku nastane blackout, nebo že nebude dost elektřiny nejpozději do deseti let, mluví už 20 až 30 let a zatím se nic takového nestalo. „Je to spíš lobbistický tlak,“ míní Palaščák.
To, že by masivní výpadek na Pyrenejském poloostrově souvisel s počasím, které mohlo kabelům uškodit, je podle něj novinka, o které se dosud nemluvilo. „Větší teplotní výkyvy se stávají častěji a nejspíš to souvisí s klimatickou změnou,“ předpokládá Palaščák, který za pravděpodobnější původně považoval kybernetický útok. Ten je také podle něj zdaleka největším rizikem pro Česko, kdyby směřoval na přenosové a bezpečnostní prvky i na obnovitelné zdroje.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka byly v Česku zaznamenány určité změny frekvencí v síti. „Výhoda Česka je nyní v tom, že mezi námi a postiženou oblastí existuje pouze malé propojení. Pokud by centrum blackoutu bylo v Německu či na Slovensku, tak by problémy byly daleko horší,“ popsal. Připomněl, že v otevřené evropské elektrické síti nelze řetězovou reakci blackoutu nikdy vyloučit. „Na druhou stranu považuji českou síť za stabilní a robustní,“ dodal.
Podobným problémům už Evropa v minulosti čelila, v lednu 2021 se centrem výpadků stalo Rumunsko. Dnešní problémy na jihu Evropy ovšem podle Tylečka už svým rozsahem tento případ zřejmě překonaly. „Pokud se situaci nepodaří rychle zvládnout, tak škody mohou stoupat do několika miliard eur. Bude hodně záviset na dalším vývoji, zda se výpadky podaří zastavit, nebo se budou dále šířit jako lavina,“ upozornil Tyleček.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal podotkl, že podobným problémům lze předejít zejména větší decentralizací a investicemi do zabezpečení zdrojů i rozvoden a IT.
