Komerční prezentace Aktualizace: 6.03.2024 10:10
Berlín – V Česku je poměrně vysoká nespokojenost s Evropskou unií a mnoho Čechů si myslí, že nemají dostatečný vliv na evropskou politiku, přitom je jejich účast při volbách do Evropského parlamentu velmi nízká. V rozhovoru s ČTK to řekla Johanna Haseová z berlínského Institutu pro evropskou politiku (IEP). Uplynulých dvacet let od vstupu deseti převážně středo- a východoevropských států včetně Česka do EU přineslo podle Haseové hospodářské i kulturní výhody nejen těmto zemím, ale celému evropskému bloku.
„Dvacet let po vstupu jsou tyto státy ekonomicky integrované, i když na různé úrovni. Například jen některé vstoupily do eurozóny. Získaly také politickou váhu. To se ukazuje jak v případech, kdy jednotlivé země či více zemí odmítají nějaká evropská opatření, a jednání se tak protahují, třeba v migrační politice, tak tehdy, když státy zase nějaké opatření požadují, a vytvářejí tak politický tlak. Příkladem jsou sankce proti Rusku a podpora Ukrajiny,“ řekla Haseová.
Hospodářský vývoj v zemích, které do EU vstoupily v roce 2004, nechce zobecňovat, přesto hovoří o pokroku. „Existují studie, které ukazují, že většina zemí střední a východní Evropy je na tom ekonomicky lépe, než by tomu bylo bez přistoupení,“ řekla. Poznamenala, že současná hospodářská situace je velmi složitá a nerovnosti mezi členskými státy stále přetrvávají.
Složitý je podle ní i politický obraz v těchto zemích. „V mnoha členských státech čelí demokratická kultura zkouškám, nebo je přímo vystavena útokům. Populistické a často euroskeptické strany jsou ve velké oblibě. To ale platí i pro starší a také pro ještě mladší členské státy,“ uvedla.
V případě Česka o dobré integraci a zapojení do unijních struktur svědčí podle Haseové úspěšné předsednictví v roce 2022.
„Je pravda, že ne všichni Češi jsou rádi, že jsou v EU. Loňské průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukazují, že nespokojenost se členstvím je docela vysoká, kolem 36 procent,“ řekla Haseová. Členství v EU ale podle CVVM podporují téměř dvě třetiny Čechů, které v něm vidí i výhody. „A já s tím souhlasím. Máme štěstí, že zatím žijeme v relativně prosperujících, bezpečných a také demokratických zemích. A EU k tomu přispívá. Také je velká výhoda, že jako občané EU máme právo žít a pracovat ve všech státech Evropské unie,“ řekla.
„Ale samozřejmě EU není dokonalá. Hodně Čechů má pocit, že nemají dostatečný vliv na evropskou politiku, proto si myslím, že je důležité, aby občané využívali možnost, jak vliv mít, což znamená jít volit v červnu poslance do Evropského parlamentu,“ řekla. Volební účast v eurovolbách v roce 2019, která v Česku činila necelých 29 procent, označila za velmi nízkou. „Doufám, že letos to bude více,“ uvedla.
Haseová v rozhovoru s ČTK hovořila také o slabosti, kterou pro Česko má, neboť zde studovala. Pochlubit se může plynnou češtinou, což ji od jiných německých politologů odlišuje. I díky životu v Česku, do kterého se ráda vrací, z osobní zkušenosti hodnotí přínosy členství v Evropské unii.
„Také EU a další členské státy těží z toho, že je Česko v unii. Jsou to ekonomické výhody díky většímu vnitřnímu trhu a mobilitě pracovních sil, geostrategická síla v porovnání s Ruskem a v případě proevropských vlád také politické výhody díky konstruktivnímu přístupu,“ řekla.
Odchodu dalších států z Evropské unii po vzoru Británie se Haseová příliš neobává, protože problémy, které s vystoupením souvisely, takovou myšlenku učinily neatraktivní. „Dokonce i euroskeptické strany nyní méně volají po vystoupení své země z EU,“ řekla. Pravděpodobnější podle ní je, že tyto strany budou zkoušet přeměnit EU na Evropu složenou z jakýchsi národních vlastí, a zvrátit tak už dosažené integrační kroky. „To není jen pouhá fantazie. Uskutečnění závisí mimo jiné na tom, jak úspěšné budou tyto strany v evropských a národních volbách,“ uvedla.
Další rozšiřování EU považuje za důležité, kontroverzní je ale pod ní otázka, jak by se to mělo dít. Podmínky pro vstup navíc musí splnit nejen kandidátské země, ale také samotná unie. „EU musí být schopná členy přijímat, k tomu ale potřebuje reformovat některé oblasti politiky jako strukturální a agrární politiku a také instituce, aby mohla s více než 30 členy ještě lépe fungovat,“ dodala Haseová.
