Komerční prezentace Aktualizace: 5.08.2024 11:43
Praha – Čeští vědci se podílejí na vývoji vakcín proti parazitárnímu onemocnění leishmanióze. V mezinárodním projektu pracují na nejvhodnějším systému pro jejich testování. Leishmaniózu na člověka přenáší drobný bodavý hmyz nazývaný flebotomové. Ročně ve světě onemocní více než milion lidí, zhruba 30.000 v důsledku nemoci zemře. Informovala o tom Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v tiskové zprávě. Výsledky dosavadního výzkumu publikoval vědecký časopis Nature Medicine.
V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie. Léčba onemocnění je obtížná, proto vědci pracují na vakcínách, které by připravily imunitní systém na nákazu a zabránily tak vzniku onemocnění. V přirozených podmínkách je ale zkoumání úspěšnosti podobných vakcín náročné. „Nově nakažení pacienti bývají rozptýleni po vesnicích. Museli byste vakcinovat tisíce lidí v různých vesnicích a druhou polovinu obyvatel ponechat bez vakcíny. Takové testy jsou složité z etického, finančního i časového hlediska,“ přiblížil Petr Volf z laboratoře Biologie hmyzích vektorů na fakultě.
Ze zmíněných důvodů vědci zavedli testy na lidských dobrovolnicích. Podobným způsobem byly testovány vakcíny například proti malárii nebo horečce Dengue. „Testování na lidských dobrovolnících se uskutečnilo v Anglii. Podobnou studii lze jen stěží dělat v Africe či na Blízkém východě, a to zejména kvůli etickým a logistickým komplikacím, ale také proto, že v těchto oblastech se lidé s leishmanií již mohli setkat,“ uvedl Volf.
Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou choroby, k čemuž vědci využili infikovaný hmyz, nikoli injekční stříkačku. Hmyzí přenašeč a jeho sliny vyvolávají u pobodaných lidi zcela specifickou imunitní odpověď.
Češi v projektu pracují na nejvhodnějším postupu, jak donutit flebotomy sát na lidech a zároveň jak zařídit, aby to dobrovolníky co nejméně obtěžovalo. Jako ideální řešení se ukázal náramek obsahující dutou komůrku, do které byl hmyz vypuštěn a mohl půl hodiny sát na předloktí. K tomu využili nejprve nenakažené flebotomy.
Vědci poté hmyz nakazili přes membránu a po deseti dnech jím nechali dobrovolníky opět poštípat. Následně odborníci sledovali nákazu. „Kritickou součástí pokusu bylo udržet flebotomy naživu dostatečně dlouho, správně je experimentálně nakazit a pak je donutit sát podruhé na dobrovolnících,“ řekl Petr Volf. V další části studie pak jejich kolegové z Anglie a Izraele sledovali vývoj kožní léze, odebírali mikrobiopsie pro histologické účely v místě kožní léze.
Leishmanióza je podle odborníků druhým nejdůležitějším parazitárním onemocněním světa po malárii. Zatímco nejlehčí varianta nemoci způsobuje vředy na kůži, po kterých lidem zůstávají jizvy, takzvaná viscerální leishmanióza zasahuje i vnitřní orgány a pacienty ohrožuje na životě. Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30.000 zemře.
