Češi v čtvrtletí zvýšili spotřebu energií, klesla výroba elektřiny i zásoby plynu

V prvních měsících roku pokračoval loňský trend zvyšující se spotřeby energií. „Největší meziroční nárůst jsme v případě elektřiny zaznamenali u domácností, spotřeba plynu se zvedla hlavně u velkoodběratelů. Ke zvýšení spotřeby přispěl velmi chladný leden, který byl zároveň jednou z příčin vyšší těžby ze zásobníků plynu, což vedlo, společně s vývojem globálních cen, k jejich nižší naplněnosti na konci zimní sezony,“ popsal ředitel Odboru analytického a datové podpory ERÚ Martin Šik.

Čistá spotřeba elektřiny tak podle dat ERÚ v prvním čtvrtletí činila 16,9 terawatthodiny (TWh), což znamená meziroční nárůst o 3,2 procenta. Spotřeba plynu stoupla meziročně o 4,4 procenta na 2,9 miliardy metrů krychlových. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak vzrostla o 2,3 procenta.

Klesla naopak produkce elektřiny, meziročně o dvě procenta na 20,3 TWh. Výrobu snížily zejména jaderné elektrárny, a to o 8,1 procenta. Roli u nich hrály plánované odstávky v Temelíně i Dukovanech. Klesla také výroba u parních, vodních, větrných a fotovoltaických elektráren. Paroplynové elektrárny naopak zaznamenaly nárůst o více než 51 procent, stoupla také produkce u přečerpávacích, plynových nebo spalovacích zdrojů.

I přes disproporci mezi spotřebou a výrobou Česko v letošním prvním čtvrtletí zůstalo čistým exportérem. Rozdíl mezi vývozem a dovozem se ovšem snížil o 33 procent, přeshraniční saldo tak bylo dvě TWh.

Nižší byla ve čtvrtletí také naplněnost zásobníků plynu. Ze zásob odteklo 1,8 miliardy metrů krychlových plynu, v meziročním srovnání o 40 procent více. K poslednímu březnu v nich bylo uskladněno 461 milionů metrů krychlových plynu, což bylo téměř stejné množství jako v roce 2022, kdy stav provozních zásob na konci zimní sezony ještě nebyl ovlivněn válkou na Ukrajině. Meziročně se ale zásoby snížily o 45,2 procenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}