Aktual.: 30.07.2025 10:32
Praha – Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) v předběžném odhadu hrubého domácího produktu (HDP). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta. Růst podpořila hlavně spotřeba domácností. Ve druhém kvartálu rostla meziročně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím podle statistiků také zaměstnanost. Podle analytiků rostla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí méně, než očekával trh.
„Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Za mezičtvrtletním růstem stály podle úřadu především výdaje na spotřebu domácností, které zaznamenaly růst už čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak negativní vliv mělo na mezičtvrtletní vývoj saldo zahraničního obchodu.
Mezičtvrtletně i meziročně se podle ČSÚ zvýšila i hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Meziroční růst HPH nejvíce podpořil průmysl a odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se naprosté většině odvětví národního hospodářství, uvedli statistici.
V letošním prvním čtvrtletí se růst českého hospodářství dostal na nejsilnější hodnoty za skoro tři roky. Zvýšení HDP bylo totiž v prvním kvartálu tohoto roku nejvýraznější od druhého čtvrtletí roku 2022. Analytici oslovení ČTK již dříve uvedli, že i za celý rok pravděpodobně dosáhne HDP v Česku růstu kolem dvou procent.
Analytici: Česká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí méně, než očekával trh
Česká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí méně, než očekával trh. Růst táhla spotřeba domácností, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Kvůli geopolitické situaci podle nich zaostává zahraniční obchod. Za celý letošní rok očekávají růst okolo dvou procent.
„Předběžný odhad růstu české ekonomiky za druhé čtvrtletí skončil pod očekáváním trhu. Konsensus očekával růst o 0,4 procenta, respektive o 2,5 procenta,“ řekl ČTK analytik Portu Jan Berka. Výsledek však mírně překonal květnovou prognózu ČNB, která předpokládala růst o 2,3 procenta meziročně, i dubnový výhled ministerstva financí 2,1 procenta. Obě prognózy jsou však již staršího data, připomněl.
Za mezikvartálním růstem stála spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, zatímco čistý export jej brzdil, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Mezikvartální zpomalení růstu z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí není podle něj překvapením. Ukazuje na mimořádnost prvního čtvrtletí, kdy ekonomika USA nasávala zboží z celého světa před zavedením cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento efekt ve druhém kvartále již ve stejné míře nepůsobil. Je ale pravděpodobné, že v české ekonomice dozníval v podobě doplňování zásob, což pozitivně ovlivnilo tvorbu hrubého kapitálu, dodal.
Růst ekonomiky už více než rok táhne především spotřeba domácností, jejichž důvěra v českou ekonomiku je i v důsledku zkrocené inflace a rostoucích mezd podle indexu ČSÚ nejvyšší od září 2021, upozornil analytik PwC Dominik Kohut. Naopak ve druhém kvartále podle něj zaostává zahraniční obchod v důsledku dlouhodobých nejistot spojených s geopolitickým napětím, problémy v globálních dodavatelských řetězcích a především opakovanými hrozbami obchodní válkou.
Zpomalení tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 procenta je výrazné a nepříjemné, nicméně ne zcela překvapivé, míní analytik Investiky Vít Hradil. Předchozí kvartál se totiž nesl ve znamení snahy evropských výrobců předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér. Šlo tedy o jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu, který od té doby z velké části vyprchal, a ve druhém kvartále tak zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč pro letošní rok očekává zrychlení růstu české ekonomiky mírně nad dvě procenta. Výrazným tahounem růstu by podle něj měly být spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Cla vyhlášená ze strany USA vůči Evropské unii představují riziko ve směru slabšího než očekávaného růstu české ekonomiky, vyšší evropské výdaje na obranu a infrastrukturu ale mohou naopak výkon české ekonomiky podpořit, poznamenal.