Aktualizace: 31.05.2024 09:41
Praha – Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta.
„Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o jedno procento a meziročně o 2,1 procenta. „Růst nastal zejména u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby,“ podotkli statistici. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o procento a meziročně o 3,5 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,7 procenta. „Meziročně klesaly investice do obydlí, ostatních budov a staveb a zejména investice do ICT a ostatních strojů a zařízení,“ sdělil ČSÚ. Rostly naopak investice do dopravních prostředků. Mezičtvrtletně tvorba hrubého fixního kapitálu klesla o 7,9 procenta.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 miliardy Kč a bylo tak o 69 miliard vyšší než v prvních třech měsících loňského roku. Vývoz se zvýšil mezičtvrtletně o 2,2 procenta. V meziročním srovnání byl vyšší o 2,5 procenta, tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel. Dovoz se mezičtvrtletně zvýšil o 2,7 procenta, meziročně naopak o 1,1 procenta klesl.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, meziročně klesla o 0,7 procenta. Vývoj HPH negativně ovlivnil hlavně průmysl a stavebnictví. Dařilo se peněžnictví a pojišťovnictví. Mezičtvrtletně byla HPH nižší o 0,1 procenta.