Česká rétorika vůči podpoře Ukrajiny nemusí znamenat změnu, míní odborníci

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na tiskové konferenci před týdnem označil Rusko za agresora a řekl, že Česko je na straně Ukrajiny. SPD, která nominovala Zůnu do kabinetu, přitom prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy. Zůna nicméně poznamenal, že iniciativu v zásadě nikdo nezpochybňuje, o jejím osudu rozhodne vláda jako celek.

Z řad příznivců SPD poté zaznívala kritika na sociálních sítích. Místopředseda SPD Radim Fiala po pondělním jednání koaliční rady uvedl, že se Zůna bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně těch k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO).

Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že klíčové zůstávají zejména tři oblasti. Mezi ně patří pokračování muniční iniciativy, zapojení do evropských finančních půjček, které pomáhají udržet Ukrajinu ekonomicky nad vodou, a plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO) navyšováním obranných výdajů.

Právě v těchto bodech podle Smetany dochází ke střetu mezi vyhrocenou předvolební rétorikou stran nové koalice a potřebou zachovat kontinuitu v širším evropském kontextu. Babiš se podle Smetany zatím nechce profilovat jako další problémový aktér po vzoru Maďarska či Slovenska a konečné slovo v bezpečnostní a zahraniční politice si ponechává.

„Osobně se domnívám, že bez ohledu na změnu politické rétoriky přistoupí premiér k této oblasti pragmaticky a bude se snažit o hledání rovnováhy mezi signalizací změny směrem k domácímu publiku a signalizací kontinuity směrem k evropským partnerům,“ řekl Smetana.

S podobným názorem souhlasí také Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V této otázce považuje za charakteristický zejména postoj Česka k evropské půjčce Ukrajině, která byla ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) minulý týden schválena. Přestože premiér oznámil, že Česko nebude garantovat její splácení, samotné schválení půjčky neblokovalo.

Bříza zároveň míní, že případná změna českého postoje nebude mít na Ukrajinu znatelný dopad. Česká republika je podle něj relativně malým státem a většinu vojenského materiálu, který mohla poskytnout, již Ukrajině předala.

„Byl bych opatrný v těch závěrech, že se dostáváme na úroveň Maďarska a Slovenska. Očekávám, že budeme spíš někde mezi jejich postoji a zbytkem Evropské unie,“ dodal Bříza.

Český přístup podle odborníků spíše odpovídá snaze vybalancovat domácí politické tlaky s faktickým chováním na mezinárodní scéně, kde se rozhodující postoje budou nadále formovat především na úrovni premiéra a vlády jako celku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}