Aktual.: 25.12.2024 10:19
Brusel – Do Bruselu přijela Magdaléna Van den Broeck Lišková v roce 2010 na stáž ještě jako studentka Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) a už tady zůstala. Nyní pracuje v jedné z nejvýznamnějších belgických kulturních institucí – v bruselském paláci umění Bozar. Je šéfkou oddělení institucionálních vztahů, které se stará o veřejné finance, evropské a mezinárodní projekty, politické a vnější vztahy a kulturní advokacii. Právě v sálech Bozaru se konají ty nejvýznamnější výstavy, koncerty či promítání filmů. Bozar také tradičně pořádá kulturní program doprovázející jednotlivá předsednictví v Radě EU. Za toho českého, v druhé polovině roku 2022, tady měli diváci možnost poznat významné české umělce a hudebníky a rovněž zhlédnout filmy Zátopek či Havel.
„Během magisterského studia na JAMU jsem dorazila na desetiměsíční stáž do organizace ENCATC, což je síť institucí vzdělávacích v art managementu,“ popsala Magdaléna. Po třech měsících s ní byli natolik spokojeni, že jí nabídli práci. „To se stává více lidem, že přijedou na omezenou dobu, a poté už tady zůstanou,“ dodala v rozhovoru s ČTK. Kontakt s Českem si ale stále udržuje, jak vysvětlila: „Dálkově přednáším na Divadelní fakultě JAMU předmět Mezinárodní kulturní politika. Také tam působím ve správní radě Nadačního fondu Josefů K., který pomáhá mladým umělcům po studiu v prvních krocích při jejich profesionalizaci.“
Pro bruselské centrum umění Bozar začala pracovat v roce 2018 a výběrové řízení nebylo vůbec jednoduché. „Bozar je federální instituce, takže by měl člověk ovládat francouzštinu i vlámštinu. Můj manžel je Vlám, ale vlámštinu stále doháním, francouzština a angličtina jsou pro mě přirozenější,“ uvedla. Na konci roku 2015 se ještě na krátkou chvíli do Česka vrátila, jak ale říká, Brusel jí chyběl, proto se vydala zpět a začala pracovat právě v Bozaru. Brzy se stala vedoucí oddělení, které nyní zaměstnává asi osm lidí.
„V doktorském výzkumu jsem se zabývala kulturní diplomacií a mezinárodními kulturními vztahy. Moje současná pozice mi umožňuje toto zaměření realizovat v praxi. Tím, že jsou v Bruselu instituce Evropské unie, dostává naše práce další rozměr,“ dodává. „Bozar má specifickou pozici, protože v Belgii neexistuje federální ministerstvo kultury a kultura je záležitostí regionální, respektive je rozdělená dle jazykových společenství. Každá vláda to může určit jinak, ale většinou spadáme pod ministerstvo zahraničí,“ vysvětlila Magdaléna. Umění a kultura jsou podle ní zásadní součástí naší společnosti.
„V práci se zaměřuji právě na mezinárodní kulturní vztahy a baví mě, že člověk vidí hmatatelné výsledky, kde má umělecká spolupráce dlouhodobý dopad,“ říká. Během belgického předsednictví v Radě EU v první polovině letošního roku byla v Bozaru hojně navštěvovaná výstava surrealismu, kde byla k vidění díla Reného Magritta i Salvadora Dallího.
„Tradičně pořádáme i koncert, který předsednictví otevírá. Je to často spíše protokolární záležitost, protože jsou zváni představitelé zemí, velvyslanci v Belgii, ale i velvyslanci ze stálých zastoupení v EU. Toho belgického se účastnili nejvyšší představitelé EU a belgické vlády i královský pár. S mým týmem u těchto akcí koordinujeme protokol a další specifické požadavky jednotlivých hostů. Zároveň ale musíme pohlídat, aby například proslovy nebo jiné oficiality nebyly na úkor umělců, jejich komfortu a výkonu. Umělecký zážitek by měl být vždy prioritou,“ uvedla Češka.
Kulturní akce během českého předsednictví byly podle ní velmi kvalitní. „Jsem ráda, že jsem tomu mohla nějakým způsobem pomoci, samozřejmě to pro mě bylo osobnější než ostatní země. Myslím, že to bylo skvěle připravené a mělo to opravdu vysokou úroveň.Ukázalo se, jak je česká umělecká scéna bohatá,“ dodala Magdaléna.
Podle mnohých se kulturní diplomacie i v souvislosti s válkou na Ukrajině v posledních měsících změnila a více propojila s politikou. Ve své práci to zaznamenala i Magdaléna. „V současné době musí člověk zhodnotit, jestli a jaké umělce si pustí na jeviště. Děláme spoustu projektů na podporu Ukrajiny a myslím, že je nutné být v tomto postoji konzistentní. Veškerá naše aktivita v podpoře ukrajinských umělců by byla podle mého názoru naprosto popřena, kdyby u nás vystoupil někdo spojený s Putinovým režimem,“ uvedla.
V posledních pár měsících sledovala dění ve svém oddělení jen na dálku, v květnu se jí totiž narodila dcera. Vzhledem k tomu, že rodičovská dovolená je v Belgii jen velmi krátká, již od října ale opět nastoupila do práce. „Někdy je to honička, ale dcera naštěstí jesle miluje. Účast na večerních akcích ale už trochu omezuji,“ říká s úsměvem. Čím si Brusel tak oblíbila, že se do něj vrátila a už zůstala? „Mám ráda to mezinárodní prostředí, člověk tady narazí každý den na spoustu zvláštních věcí. Brusel je velmi kosmopolitní, přitom ale celkem malý a kompaktní. Všude se dostanete na kole nebo veřejnou dopravou do půl hodinky,“ uzavřela.
Tereza Šupová nim
