Komerční prezentace Aktual.: 8.03.2025 23:55
Praha – Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta.
„Mám obrovskou radost, byli jsme připravení na jakoukoliv variantu tohoto večera, a tahle je moc dobrá,“ řekl novinářům Mádl.
Vlny získaly šest Českých lvů ze 14 nominací. Teoreticky mohly předstihnout absolutního rekordmana, kterým je film Masaryk režiséra Julia Ševčíka s rekordním počtem 12 cen. „Teoretická šance asi existovala, ale ta konkurence byla opravdu velká,“ podotkl Mádl.
Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová. V děkovné řeči vyzdvihla ve vztahu k roku 1968 roli rozhlasu a televize. „Vážím si toho, že v ČR stále máme veřejnoprávní média,“ řekla Kristlová.
Snímek Vlny za týden vstoupí do kin ve Francii, uveden bude i ve Španělsku, Řecku a dalších státech. V současnosti je na festivalech v USA a tvůrci mají nabídku na americkou distribuci.
„Ale jde o to, co s tím filmem tam chtějí udělat. Není to jen o tom podepsat americkou distribuci, ale my bychom rádi, aby se ten film dostal k lidem. A v Americe, jak jsme viděli, kina pro artové a pro mainstreamové filmy fungují více odděleně než u nás,“ řekla ČTK producentka Monika Kristl.
Nejlepším dokumentem loňského roku se stal snímek Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše Ještě nejsem, kým chci být. Pojednává o fotografce Libuši Jarcovjákové a sestává jen z jejích fotografií, komentáře a hudby.
Cenu za nejlepší herečkou v hlavní roli převzala Pavla Beretová za to, jak ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy ztvárnila postavu Petry. Ta náhle ovdoví a vedle toho čelí ještě dalším nástrahám života.
Oldřich Kaiser za roli nemluvného a neústupného pěstitele ve filmu Zahradníkův rok v režii Jiřího Havelky dostal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Pro Kaisera jde o čtvrtého lva, ale o prvního za roli hlavní. Křišťálové sošky v minulých letech obdržel za vedlejší role ve filmech Masaryk, Po strništi bos a Muž se zaječíma ušima 2022.
Kaiser dnes děkoval režisérovi Havelkovi za důvěru. „A za to, že věřil, že se mnou film dotočí. Také si pamatuji jeho režisérskou připomínku: Oldo, mlč, jinak lev nebude,“ řekl na pódiu Rudolfina Kaiser.
Druhý favorit letošních Českých lvů film Amerikánka Viktora Tauše v ceny proměnil tři ze 13 nominací, a to za nejlepší kameru, scénografii a kostýmy. V lednu film, inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, získal také Českého lva za nejlepší filmový plakát.
V kategorii nejlepší televizní seriál nebo minisérie cenu brala šestidílná série platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer. Nejlepším animovaným filmem se stal Život k sežrání v režii výtvarnice Kristiny Dufkové. Křišťálovou sošku za nejlepší studentský film převzala režisérka Pola Kazaková za film Plevel. Nejlepším krátkým filmem se stal Bzukot Země, který režírovala Greta Stocklassa.
O ceny, které uděluje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), se v závěrečném hlasování utkalo 29 titulů ve 22 kategoriích. Do hlasování se v letošním 32. ročníku zapojilo 228 ze 407 členů ČFTA. Ceremoniálem v Rudolfinu letos poprvé provázel moderátor a youtuber Karel Kovy Kovář.
ČFTA každoročně uděluje i cenu za mimořádný přínos české kinematografii, letos ji získali režisér scenárista a herec Karel Smyczek a dirigent Mario Klemens in memoriam.
Přehled vítězů 32. ročníku cen Český lev:
Nejlepší celovečerní hraný film:
Vlny – producentka Monika Kristl
Nejlepší dokumentární film:
Ještě nejsem, kým chci být – režie Klára Tasovská; producenti Lukáš Kokeš a Klára Tasovská
Nejlepší režie:
Jiří Mádl – Vlny
Nejlepší herečka v hlavní roli:
Pavla Beretová – Rok vdovy
Nejlepší herečka v hlavní roli v seriálovém díle:
Zuzana Zlatohlávková – Dobré ráno, Brno! II
Nejlepší herec v hlavní roli:
Oldřich Kaiser – Zahradníkův rok
Nejlepší herec v hlavní roli v seriálovém díle:
Petr Lněnička – Metoda Markovič: Hojer
Nejlepší herečka ve vedlejší roli:
Tatiana Pauhofová – Vlny
Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálovém díle:
Simona Lewandowska – Dobré ráno, Brno! II
Nejlepší herec ve vedlejší roli:
Stanislav Majer – Vlny
Nejlepší herec ve vedlejší roli v seriálovém díle:
Petr Uhlík – Metoda Markovič: Hojer
Nejlepší scénář:
Jiří Mádl – Vlny
Nejlepší kamera:
Martin Douba – Amerikánka
Nejlepší střih:
Aleksandr Kaščejev – Ještě nejsem, kým chci být
Nejlepší zvuk:
Viktor Ekrt – Vlny
Nejlepší hudba:
Michal Novinski – Život k sežrání
Nejlepší scénografie:
Jan Kadlec – Amerikánka
Nejlepší kostýmy:
Jan Kadlec – Amerikánka
Nejlepší masky:
Martin Valeš, Jana Bílková a Martin Větrovec – Smetana
Nejlepší minisérie nebo seriál:
Metoda Markovič: Hojer – Jaroslav Hruška, Tomáš Hruška, Lukáš Mráček a Pavel Soukup mladší
Nejlepší animovaný film:
Život k sežrání – režie a výtvarnice Kristina Dufková; producent Matěj Chlupáček
Nejlepší krátký film:
Bzukot Země – režie Greta Stocklassa; producenti Jakub Vacík a Marek Dusil
Mimořádný přínos české kinematografii:
Mario Klemens – dirigent (in memoriam)
Karel Smyczek – režisér, scenárista a herec
Cena Magnesia za nejlepší studentský film (nestatutární cena):
Plevel – režie Pola Kazaková
Ceny udělené 13. ledna 2025:
Nejlepší filmový plakát (nestatutární cena):
Amerikánka – Jan Kadlec a Jan Poukar
Cena filmových fanoušků (nestatutární cena):
Vlny – Jiří Mádl (režisér)
