Česko bude usilovat o zrušení emisních pravidel pro auta po roce 2035

Komise v prosinci zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise CO2 (oxidu uhličitého) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Zbývajících deset procent mají výrobci kompenzovat prostřednictvím kreditního systému založeného na využití CO2 neutrálních paliv a zelené oceli.

Babiš krok komise považuje za nedostatečný a žádá o úplné zastavení plánů na další snižování emisí v automobilové dopravě. „Nějaký krok stranou nebo zvolnění pro nás není dostatečné, trváme na tom, aby to bylo zrušeno,“ řekl. „Považujeme za nepřijatelné, aby někdo zakazoval klasická auta, která tolik investovala do snížení emisí a spotřeby,“ uvedl premiér.

Kritizoval také současnou situaci na evropském automobilovém trhu. „Vidíme, jak elektroauta čínské provenience válcují evropská auta,“ řekl Babiš. V takové situaci podle něj není namístě tlačit na další posilování elektromobility na úkor vozidel se spalovacím motorem.

Česko podle Babiše bude také usilovat o to, aby se na nadcházejícím řádném summitu EU řešily systémy emisních povolenek ETS 1 i ETS 2. Vláda usiluje o to, aby systém ETS 2, který zavádí povolenky na emise z dopravy a z vytápění pro domácnosti, byl zrušen.

Kabinet přerušil kvůli rozporům jednání o svém legislativním plánu

Vláda dnes přerušila projednávání svého legislativního plánu na zbytek letošního roku a výhledu na další roky, řekl novinářům po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Předsedovi vlády vadilo, že kabinet dostal plán k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Než ho bude vláda projednávat znovu, očekává další diskuse mezi ministerstvy, ale třeba i s hejtmany.

„Ten návrh jsem odmítl. Když mi někdo dá na stůl materiál, kde jsou nějaké rozpory v rámci resortů a krajům se něco nelíbí, tak takto to řešit nebudeme,“ uvedl Babiš. Ministři podle něj musí v návaznosti na programové prohlášení vlády věc řešit tak, že vypíšou své prioritní věci. „A řeknou mi, jak to budou plnit. Například rozhlasové a televizní poplatky určitě chceme vyřešit k 1. lednu 2027,“ řekl. Kabinet proto projednávání dokumentu přerušil.

Vláda dostala plán například s rozporem mezi ministry zemědělství a zdravotnictví či ombudsmana s ministry financí a práce a sociálních věcí. Některé kraje se také neshodovaly na obsahu dokumentu s ministerstvy školství, vnitra a dopravy.

Kabinet chce podle návrhu od příštího roku znovu zavést elektronickou evidenci tržeb, zastropovat důchodový věk na 65 letech či zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Od ledna 2027 mají být účinná také třeba opatření zpřísňující pravidla v oblasti migrace, aplikovat by se měl i nový zákon o sportu.

Dokument, jehož projednávání kabinet přerušil, počítá pro letošek se 118 legislativními úkoly. Ústavní novela je mezi nimi jen jedna, do konce roku by měl vzniknout předpis o celostátním referendu, s jehož účinností se počítá od ledna 2029. Vzniknout mají letos dva věcné záměry zákonů, 16 návrhů zákonů, 75 novel, 14 nařízení vlády a desítka jejich novel.

Kabinet zrušil své rady pro konkurenceschopnost či paměťovou agendu

Kabinet na svém dnešním zasedání zrušil své rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst či pro paměťovou agendu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) končí také například vládní výbor pro strategické investice. Jde o orgány, které současný kabinet nepotřebuje, řekl předseda vlády novinářům.

„Rozhodli jsme o zrušení vybraných pracovních a poradních orgánů vlády. Od rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, rady pro paměťovou agendu až po výbor pro strategické investice a další rady, které skutečně nepotřebujeme, protože my samozřejmě víme, s kým máme mluvit,“ řekl Babiš.

Rada pro konkurenceschopnost a hospodářský růst podle webu úřadu vlády poskytuje kabinetu znalostní základnu zejména pro její rozhodování v koncepčních otázkách konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. Měla zajišťovat efektivní provázanost a koordinaci resortních a národních postojů a strategií.

Vznik rady pro paměťovou agendu schválil kabinet Petra Fialy (ODS) v červenci 2024. Orgán dostal poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti, měl vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Dostal za úkol pracovat například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání dopadů totalitních režimů, ale zabývat se i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.

Fiala ČTK sdělil, že ho dnešní rozhodnutí vlády bohužel nepřekvapuje. „Spolupracovníci StB a členové KSČ v současné vládě nemají zájem na zkoumání minulosti. Tento krok je z jejich pohledu naprosto logický. Věřím, že až současná opozice vyhraje volby, dojde k nápravě tohoto stavu. Historii nelze přepsat, ani zapomenout, musíme se z ní poučit, aby se neopakovala,“ dodal.

Také výbor pro strategické investice vytvořila Fialova vláda, zřídila ho v červnu 2023. Jeho cílem bylo koordinovat přípravu klíčových investic, zaměřoval se projekty v dopravě, bydlení, energetice, ve vzdělávání nebo vědě. Se vznikem výboru naopak zanikly Uhelná komise, Rada pro zdraví a životní prostředí a Rada vlády pro veřejné investování.

Podle usnesení, které má ČTK k dispozici, zrušila vláda i funkce zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky, koordinátora strategické komunikace státu a zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb. Zánik postu koordinátora strategické komunikace navazuje na zrušení příslušného odboru, které oznámil Babiš začátkem ledna. Odbor měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací. O zřízení stratkomu rozhodla někdejší Babišova vláda v roce 2021.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}