Aktualizace: 30.01.2024 08:34

Praha – Česko dlouhodobě nepodniká dostatečné kroky v potírání korupce a podle české pobočky mezinárodní organizace Transparency International (TI ČR) ji chybí strategické a programové řešení tohoto problému ze strany vládních představitelů i současné opozice. Politici i přes opakované sliby v předvolebních kampaních nemají snahu ani vůli aktivně tuto problematiku řešit, reagovala dnes TI ČR na výsledky pravidelného Indexu vnímání korupce (CPI) za minulý rok. Česko v něm získalo 57 bodů ze 100 možných a obsadilo 41. příčku ze 180 hodnocených zemí. Oproti předchozímu roku si polepšilo o jeden bod, v žebříčku zůstalo na stejném místě.

„Stále tak zaostáváme o sedm bodů za průměrem Evropské unie. Příčinou, tak jako v předchozích letech, je dlouhodobá absence strategického a programového řešení omezování korupce, a to jak ze strany vládních představitelů, tak i současné opozice,“ uvedla česká pobočka TI.

Zástupci organizace míní, že protikorupční legislativu Česko přijímá se zpožděním a až po urgencích či žalobách Evropské komise. Důležité dílčí novelizace se buď nekonají, nebo jde jen o kosmetické úpravy bez komplexního a efektivního dopadu, uvedli.

„Pozice Česka v rámci nových výsledků Indexu vnímání korupce potvrzuje dlouhodobou stagnaci a neochotu politické reprezentace systémově řešit a důsledně potírat korupci. Jsme tak nadále hluboko pod průměrem EU (64 bodů) a začínají nám mimo jiné ‚utíkat‘ pobaltské státy, zejména pak Estonsko (76 bodů),“ sdělil předseda správní rady české kanceláře Transparency International Jan Spáčil.

Právník a člen správní rady TI ČR Petr Leyer dodal, že sice existují dílčí snahy a smysluplné aktivity na úrovni jednotlivých ministerstev, ale vláda jako celek podle něj nepovažuje korupci za zásadní problém.

Česká pobočka TI připomněla, že loni v srpnu začal platit zákon o ochraně oznamovatelů, který je podle ní zřejmě největším protikorupčním legislativním počinem současné koaliční vlády Petra Fialy (ODS). Pochvalu si ale za to podle ní nezaslouží, přijetí zákona provázela komplikovaná a roky trvající zdlouhavá debata, a navíc oznamovatele protiprávního jednání zákon chrání jen částečně. Nevztahuje se totiž na anonymní podání. I přes loňskou novelu zákona o střetu zájmu, která řeší ovládání médií ze strany politiků a přijímaní dotací členy vlády, Česko stále nemá uspokojivě vyřešený střet zájmů ve vztahu k veřejným zakázkám, míní česká kancelář Transparency International.

„Nadále platí, že protikorupční zákony v Česku jsou řešeny až po vnějším tlaku ze strany EU v souvislosti s evropskými dotacemi a nařízeními či směrnicemi. Jejich přijetí předchází dekáda ideologicky zabarvených debat, často bez zohlednění dat nebo zkušeností z terénu, následovaných politickým zdržováním. Co je v EU a západní Evropě často roky normou, v ČR stále zpochybňujeme,“ uvedla TI ČR. Čeští politici jsou podle ní obzvlášť neochotní řešit zákonné normy svého vlastního chování a zvyšování politické kultury.

Česko si v hodnocení korupce TI mírně polepšilo

Česká republika si mírně polepšila na dnes zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí vnímání korupce ve 180 zemích a oblastech. Z možných sta bodů jich v bilanci za loňský rok získala 57, o rok dříve obdrželo Česko 56 bodů. Před Českem se s lepším hodnocením umístilo 40 zemí. Kriticky se TI vyjádřila o vývoji na Slovensku a v Maďarsku, obě země mají podle organizace nedostatky v zásadách právního státu. Nejlepšího výsledku stejně jako loni dosáhlo Dánsko.

Ve férovosti si podle TI tradičně nejlépe vedou Dánsko (90 bodů), Finsko (87 bodů) a Nový Zéland (85 bodů), na opačném konci skončily Sýrie (13 bodů), Venezuela (13 bodů) a Somálsko (11 bodů). Organizace Transparency International poukázala na to, že tradiční premianti jako Švédsko (82 bodů), Nizozemsko (79 bodů), Island (72 bodů) a Británie (71 bodů) zaznamenaly doposud nejhorší výsledky. Nejvýraznější je propad u Británie, která za posledních pět let ztratila šest bodů.

Region západní Evropy a Evropské unie, jehož součástí je i Česko, je nadále nejlépe hodnocenou oblastí světa. TI mu přidělila 65 bodů ze sta. Nejhoršího hodnocení v tomto regionu dosáhly Rumunsko (46 bodů), Bulharsko (45 bodů) a Maďarsko (42 bodů).

V Maďarsku, kde od roku 2010 jako premiér vládne Viktor Orbán, se podle TI už více než deset let formuje systém, ve kterém korupce bez trestu bují. Orbánova vláda k nelibosti TI současný stav měnit nehodlá.

Kritice ve zprávě čelí také Slovensko. „Dosavadní pokrok ve stíhání korupce na Slovensku znehodnotila vláda kontroverzním propouštěním v justiční sféře. Rychle následovala legislativní opatření, jejichž cílem je zrušit úřad speciálního prokurátora pro boj s korupcí a snížit tresty za korupci,“ upozornila TI. Pokud tato opatření Slovensko skutečně přijme, výrazně to podle TI podkope zásady právního státu a demokratické stability.

Česku se hlavní zpráva TI podrobněji nevěnuje, zemi nezmiňuje ani část věnovaná západní Evropě a Evropské unii. Česká TI ráno ve své vlastní zprávě uvedla, že země dál v hodnocení zaostává za průměrem EU. „Příčinou, tak jako v předchozích letech, je dlouhodobá absence strategického a programového řešení omezování korupce, a to jak ze strany vládních představitelů, tak i současné opozice,“ napsala Transparency International Česká republika.

Výtky adresovala TI stejně jako loni Švédsku, které od roku 2015 ztratilo sedm bodů. Větší zhoršení eviduje TI jen u Guatemaly a Turecka, které si pohoršily o devět, respektive 11 bodů. V případě Guatemaly i Turecka je pokles počítán od roku 2014. U Švédska, které i tak zůstává v čele žebříčku, je podle TI problém v kvalitě soudního systému. Na politické nominace přísedících loni upozornila také Evropská komise, neboť to vyvolává otázky o jejich nezávislosti.

TI kladně hodnotí vývoj na Ukrajině, která s 36 body dosáhla meziročního zlepšení o tři body, ačkoli už dva roky čelí ruské vojenské invazi. Ukrajinu zařadila TI mezi největší skokany, protože od roku 2014 své hodnocení díky sérii reforem dokázala vylepšit o deset bodů. Naopak Rusko na žebříčku meziročně pokleslo o dva body na 26 bodů.

Čína, která je řazena do regionu Asie a Tichomoří, získala 42 bodů, což znamená meziroční pokles o tři body.

Nejhůře hodnoceným světovým regionem je subsaharská Afrika, která získala 33 bodů, následovaná s 35 body východní Evropou a střední Asií.

Podíl
Exit mobile version