Aktual.: 21.10.2026 13:05
Pardubice – Přijetí eura je především politická otázka, shodli se experti, kteří dnes debatovali na Univerzitě Pardubice. Politici podle nich odkládají zavedení jednotné evropské měny v Česku i kvůli nízké podpoře veřejnosti. Debata trvá více než 20 let a žádná vláda dosud o přijetí eura nerozhodla, připomněli.
Vůle Čechů přijmout jednotnou evropskou měnu kolísá s ohledem na vývoj hospodářské situace. V porovnání s dalšími státy mimo eurozónu ale patří mezi nejnižší. Odborníci se shodli, že právě proto se politici pro přijetí eura nerozhodli. Dělají, co chce volič, protože chtějí být znovu zvolení, uvedli. „Euro je politický projekt, tvorba eurozóny nebyla o tom, že je to ekonomicky výhodné, ale vznikla kvůli posílení integračního procesu,“ řekl ředitel měnové sekce ČNB Petr Sklenář.
Česko může podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla fungovat s vlastní měnou, pokud bude její měnová a fiskální politika lepší než průměr eurozóny. V opačném případě by pro ni vlastní měna byla spíše přítěží. Hampl připomněl, že debata o přijetí eura se v Česku vede více než 20 let, politické elity však rozhodnutí opakovaně odsunují. „Každá elita odkládá euro do politického nekonečna. Je to zvyk typicky český,“ dodal.
Hampl upozornil také na paradox eurozóny. Společná měna by podle něj měla vést k větší rozpočtové disciplíně, dlouhodobá data ale ukazují opačný trend. Jako příklad uvedl Bulharsko, které se po vstupu do eurozóny dostalo do nadměrného rozpočtového deficitu. Varoval tak před situací, kdy státy přenášejí část odpovědnosti za své hospodaření na ostatní členy měnové unie.
Zavedení eura neznamená automaticky urychlení hospodářského růstu, řekl Hampl. S tím souhlasil i bývalý slovenský vládní zmocněnec pro zavedení eura Ivan Štefanec. Zavedení eura v roce 2009 na Slovensku hodnotil ale pozitivně. „Že Slovensko začíná zaostávat za Českem a sousedními státy je dáno hospodářskou politikou. Zvýšili se daně, zhoršilo podnikatelské prostředí. Slovenská národní banka říká, že se očekávání naplnila, euro nemůže nahradit rozpočtovou politiku, euro pomohlo šanci na růst,“ řekl Štefanec.
Kromě Štefance si většina diskutujících myslí, že Česko bude i za deset let platit korunou. „Já bych si strašně přál, abychom za deset let platili eurem, to by znamenalo, že eurozóna a Česká republika jsou v dobrém stavu,“ řekl předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Tomáš Ditrt. Upozornil, že samotná změna měny neodstraní základní problémy, které brání Česku přibližovat se ekonomické úrovni průměru Evropské unie. Koruna podle něj dosud nebyla překážkou hospodářského růstu. Přijetí eura by sice firmám usnadnilo plánování, současně by ale změnilo prostředí, na které jsou zvyklé. A to je potřeba při debatě o euru zohledňovat, dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}