Český HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,1 pct, analytici čekali víc

Meziroční růst české ekonomiky byl podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní vývoj pozitivně ovlivnila především rostoucí tvorba hrubého kapitálu, tedy investice. Také v tomto případě mělo negativní vliv saldo zahraničního obchodu.

„Aktuální data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Mezičtvrtletní tempo růstu bylo nejpomalejší od prvního čtvrtletí roku 2024, to meziroční pak od závěru stejného roku,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Letošní první kvartál navíc byl jen velmi omezeně ovlivněn válkou na Blízkém východě a s ní spojenými narušeními dodavatelských řetězců. Tyto faktory zřejmě silněji negativně promluví do nadcházejícího období, kdy budou tlumit spotřebitelské výdaje a ochotu firem realizovat investice,“ dodal.

Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek očekává silnější dopady války v Íránu na českou ekonomiku v dalších čtvrtletích. „Českou ekonomiku bude letos i nadále zatěžovat konflikt v Zálivu, který s sebou přináší vyšší ceny energií a, jak se zdá, i možnou zhoršenou dostupnost některých komodit. Pokud se situace v Zálivu brzy nevyřeší, bude velkým úspěchem dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu,“ uvedl.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák varoval před tím, že problém pro české hospodářství může představovat i vývoj v Evropě. „Oslabuje i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod jedno procento,“ upozornil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}