Český ministr Výborný očekává, že EK předloží další návrhy na podporu zemědělců

Komerční prezentace Aktualizace: 26.03.2024 19:16

Brusel – Český ministr zemědělství Marek Výborný očekává, že Evropská komise přijde v blízké budoucnosti s dalšími návrhy, jak podpořit zemědělce v Evropské unii. Uvedl to při dnešním jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu. Ministr doufá, že současné návrhy Evropské komise v dubnu projdou i Evropským parlamentem a velmi by si přál, aby uklidnily zemědělce, kteří v posledních měsících protestovali po celé Evropě. Farmáři dnes dorazili i do Bruselu, podle místních médií bylo v belgické metropoli asi 250 traktorů. Protestující házeli vajíčka a další předměty na policisty a zapalovali seno i pneumatiky, nejméně dva policisté utrpěli zranění.

„Je zde návrh, který má výrazným způsobem začít zjednodušovat podmínky směrem k zemědělcům jak v České republice, tak v celé Evropě. Když to řeknu velmi jednoduše, tak jdeme cestou méně regulace, více motivace a týká se to řady opatření,“ řekl novinářům český ministr.

Unijní exekutiva v polovině března vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z požadavků na farmáře je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění podobných podmínek bude nyní dobrovolné. Komise rovněž navrhuje osvobodit od kontrol zemědělce s méně než deseti hektary půdy, tedy dvě třetiny všech příjemců podpory ve společné zemědělské politice.

„Jsem rád, že máme na stole například vyřešení toho, co je pro farmáře velmi citlivé, a to je ponechávání půdy ladem,“ zdůraznil i ministr Výborný. „Zároveň jsem rád, že řešení nejdou od extrému do extrému, to znamená my určitě nerezignujeme na ambice pečovat o půdu, krajinu, životní prostředí, ale například u té podmíněnosti směrem k ponechávání půdy ladem přecházíme k dobrovolnosti,“ dodal. Tato dobrovolnost by měla platit až do konce tohoto období společné zemědělské politiky, tedy do roku 2027.

Současné návrhy komise jsou podle Výborného dobrým startem a pozitivním signálem, musí ale přijít i další. Ministr zároveň prohlásil, že byrokracii je třeba omezovat na evropské i národní úrovni.

Jednání ministrů se dnes na krátkou chvíli zúčastnil i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, který podle Výborného přítomné informoval o současné situaci na Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Právě téma prodloužení volného obchodu s Ukrajinou je jedním z hlavních, kterými se zástupci sedmadvacítky nyní zabývají. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývoz, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.

Výsledkem trialogu tedy bylo, že liberalizace obchodu s Ukrajinou by měla být od června prodloužena o další rok. Zároveň se ale sedmadvacítka rozhodla posílit ochranu některých citlivých produktů, jako jsou drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude podle návrhu stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.

Pro některé státy, například Polsko či Francii, je ale i toto málo a nechtějí kompromisní dohodu podpořit. Výhrady k ní má i Česko. „Závěry z trialogu jsou pro mě těžko pochopitelné. Nerozumím tomu, proč se v těch komoditách, které budou pod mimořádnými ochrannými opatřeními, objevil oves, proč tam jsou kroupy. To opravdu není něco, co by podle mě trápilo farmáře v Evropě a v ČR,“ uvedl ministr Výborný ještě před jednáním. Podle ČR patří mezi klíčové komodity, které si zaslouží ochranu, zejména pšenice.

Český ministr dodal, že po dnešním zasedání se očekává, s jakým kompromisním návrhem přijde belgické předsednictví v Radě EU. Zástupci členských států by o tomto tématu měli znovu jednat už ve středu. „Za Českou republiku chci jednoznačně zdůraznit, že pro nás je cíl jediný, a sice že dohoda musí být prodloužena. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že bychom se po 5. červnu vraceli do režimu cel,“ prohlásil Výborný. „Zopakoval jsem proto při diskuzi, že je potřeba se snažit hledat kompromis, který bude přijatelný jak pro podporu Ukrajiny, tak bude reflektovat ne úplně jednoduchou situaci českých farmářů a zemědělců,“ dodal.

Česko chce, aby EU posílila ochranu i pšenice a ječmene, uvedl ministr v Bruselu 

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl dnes na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný. Česká republika podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale Česko zařadit i pšenici a ječmen.

Nespokojení farmáři dnes již potřetí za dva měsíce protestovali v Bruselu. Podle policie dorazilo do okolí evropských institucí na 500 traktorů. „Nechte nás živit se naší profesí,“ stálo na jednom z transparentů připevněném na obrovském traktoru, který blokoval hlavní bruselskou dopravní tepnu nedaleko sídla Evropské komise. I když je dnešní demonstrace menší než předchozí dvě, dopad na belgickou metropoli byl během ranní špičky značný, poznamenala belgická média. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nejezdili auty, autobusy a tramvajemi a raději využili vlaky či metro. Anebo raději pracovali z domova.

„I v České republice vidíme, jakým způsobem byla otřesena důvěra českých a evropských zemědělců vůči Evropské unii, a mým zájmem je, abychom dokázali tuto důvěru obnovit,“ řekl ministr českým novinářům. Je podle něj potřeba řešit zejména obrovské množství předpisů ze strany EU a nejrůznějších kontrol dopadajících na zemědělce.

Druhým problémem, který podle Výborného „pálí farmáře a zemědělce v celé Evropě, jsou nízké výkupní ceny komodit na Evropské komoditní burze“, a proto i na to je potřeba reagovat. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.

Výsledkem trialogu tedy bylo, že liberalizace obchodu s Ukrajinou by měla být od června prodloužena o další rok. Zároveň se ale sedmadvacítka rozhodla posílit ochranu některých citlivých produktů, jako jsou drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.

Pro některé státy, například Polsko či Francii, je ale i toto málo a nechtějí kompromisní dohodu podpořit. Výhrady k ní má i Česko. „Závěry z trialogu jsou pro mě těžko pochopitelné. Nerozumím tomu, proč se v těch komoditách, které budou pod mimořádnými ochrannými opatřeními, objevil oves, proč tam jsou kroupy. To opravdu není něco, co by podle mě trápilo farmáře v Evropě a v ČR,“ reagoval ministr Výborný. „Já bych byl velmi rád a věřím, že se ta debata ještě otevře, aby se tam dostala pšenice a ječmen, protože to jsou ty klíčové komodity, které mají v tuto chvíli negativní vliv na ceny obilí v celé Evropě,“ dodal. Otevření debaty může znamenat i opětovné otevření již dojednané dohody z trialogu. V případě, že členské státy navrhnou změny, bude o nich muset znovu hlasovat i Evropský parlament.

Dalším tématem diskusí v posledních dnech je návrh Evropské komise na zavedení cel na dovoz ruského obilí do Evropy. Právě Česká republika byla jednou ze zemí, která společně s Polskem a pobaltskými státy zaslala EK dopis, ve kterém k zavedení restrikcí vůči Moskvě vyzývala. Dopis za ČR podepsal právě ministr zemědělství Výborný.

„V Evropě nemá ruské zrno co dělat, jenom tím podporujeme nepřímo agresora,“ uvedl dnes Výborný. „Chci jen připomenout, že se jedná o clo 95 eur na tunu nebo 50 procent, což fakticky přeloženo znamená, že ruské a běloruské obilí v Evropě nebude, protože je v tom okamžiku neprodejné, a to byl náš cíl,“ dodal český ministr. Očekává, že členské státy návrh EK schválí do měsíce a poté by měl brzy začít platit. Souhlas Evropského parlamentu v tomto případě není potřeba.