Aktual.: 17.09.2025 10:40
Praha – Český rozhlas po úpravě výše a výběru rozhlasového poplatku letos získá navíc do svého rozpočtu 197 milionů korun. Částku naopak snížilo omezení reklamy a sponzoringu. Prostředky využije na posílení redakcí, rozvoje regionálního zpravodajství, programové nabídky i do krizového vysílání. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci. Rozpočet ČRo bez zohlednění zvýšení poplatku letos počítal s výnosem z poplatků 2,068 miliardy korun.
Nová legislativa v podobě na jaře přijaté tzv. velké mediální novely znamenala rozšíření okruhu poplatníků rozhlasového poplatku o 198.100 domácností ke zhruba třem milionům, které již poplatek platily, a 640.000 právnických osob a OSVČ. Z nich ale většina má do 25 zaměstnanců, a proto přes povinnost registrovat se poplatek neplatí. Ze zhruba 17.600 právnických osob s více zaměstnanci se jich přihlásilo zhruba 10.000. Rozhlasový poplatek se zvýšil o deset korun na 55 Kč měsíčně. Změnila se také definice rozhlasového přijímače i o mobilní telefony nebo PC s internetem. Novela zavádí také valorizaci poplatku.
Díky vyššímu rozpočtu ČRo posílí investigativní redakci na osm lidí a od příštího roku otevře devátý post zahraničního zpravodaje, a to v jihovýchodní Asii se sídlem v korejském Soulu. Web iRozhlas posílí regionální zpravodajství a také také prodlouží on-line poslech literární a dramatické tvorby z jednoho na dva měsíce a posílí nabídku regionálních autorů. ČRo také rozšíří spolupráci se záchrannými složkami pro dobu krizí.
Příští týden předloží generální ředitel René Zavoral Radě ČRo ke schválení Memorandum o veřejné službě, které pro ČRo vymezuje rozsah veřejné služby. Poté by měl dokument podepsat ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Pro konečnou podobu návrhu memoranda posloužila ČRo veřejná anketa, které se zúčastnilo 11.453 lidí a více než stovka institucí. Následně proběhl kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku.Lidé si podle ankety přejí nezávislé a důvěryhodné zpravodajství, kontrolu politických a ekonomických elit, měl by také plnit vzdělávací funkci, zvyšovat odolnost společnosti vůči krizím a posílit vysílání pro regiony.
Téměř polovina respondentů očekává, že ČRo bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce, 58 procent si myslí, že by měl zachovat stávající rozsah pořadů a služeb a 18 procent je pro jejich rozšíření. Čtyři pětiny považují digitální služby za stejně hodnotné jako živé vysílání. Větší podporu literárně-dramatické tvorby požaduje 35 procent lidí a posílení regionálního obsahu chce čtvrtina respondentů.
Podle Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která sdružuje komerční rádia, memorandum zásadně ovlivní celé mediální prostředí. Proto by jej před schválením mělo vedení ČRo a Baxa se soukromými provozovateli projednat. Jako sporné body memoranda soukromá rádia označila podpis ministra kultury, který může znamenat riziko politického vlivu, nevymezení rozsahu činností, které mají spadat do veřejné služby, a netransparentní přípravu dokumentu bez širší konzultace s relevantními partnery. Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala rozhlas s APSV, dalšími institucemi i veřejností diskutoval, další debatě se nebrání.
Memorandum Českého rozhlasu je nový institut zavedený mediální novelou přijatou letos na jaře. Připravuje ho generální ředitel ČRo, projednává Rada ČRo a po schválení ho má podepsat ministr kultury. První memorandum má platit pro období 2025 až 2029 a má detailně rozpracovat, jak Český rozhlas konkrétně naplňuje veřejnou službu – tedy stanovit pravidla a priority, které zákon ani Kodex ČRo v takové podrobnosti neobsahují.
