Tato kapitolka by se pln klidn mohla jmenovat i Kde eskoslovensko nezaniklo a bylo by to docela trefn. Tentokrt jsme v Blch Karpatech. Na jedn stran je to pr kilometr do slovenskho Trenna, na druhou stranu 12 kilometr do msteka Brumov-Bylnice v okrese Zln.

Na sam hranici tam stoj mal osada jmnem Sidonie. Samozejm e se jmenuje po majitelce brumovskho panstv z 18. stolet, jej pbuzn tam dokonce zaloil sklrnu, ale nen to ta znmj Sidonie Ndhern, kter mla zmek Vrchotovy Janovice. Sidonie se zhruba ped 30 lety dostala do hlavnch titulk novin a do televiznch zprv. Po rozdlen sttu se jej st ocitla na Slovensku, pestoe pirozen patila na Moravu, tedy do eska. Tak to dopad, kdy nkdo hranici nakresl jako ru bez rozmyslu. Nedalo mi to a osadu, kter se sthovala takkajc tam a zptky, jsem musel vidt.

Jistm opakem Sidonie je osada U Sabot o kus dl na jih nedaleko Vesel nad Moravou, kter zase odjela z eska na Slovensko a svm zpsobem jsme ji za Sidonii smnili.

A dnes? I kdy je tu naun stezka, dvn hranin zmny si tu u nikdo nepipomn. Svou polohou a atmosfrou je Sidonie nco jako mnohem znmj kopanisk vesnice tkov se svmi bohynmi.

Ale Sidonie pod zstv ponkud rozpolcen mezi oba stty. Sttn hranice tu toti vede po silnici, kterou neskuten roztahan osada, dlouh asi tyi kilometry, obklopuje. zk dol tu pomalu plh do hor. Nalevo vidm patnky s C, napravo patnky s psmenem S. Jsou tu zaparkovan auta z obou stt a lid tu mluv obma jazyky. Avak kter domy se sthovaly pes hranici, dnes u patrn nen.

Dlen sttu

Zanoil jsem se do novinovch archiv a osvil si ten dvn pbh. Obce U Sabot a Sidonie byly vlastn symboly dlen federace. Lid od Sabot chtli zstat na Slovensku, protoe k nmu thli. Mli tam potu, kostel, hbitov i kolu. Ale po rozdlen sttu v roce 1993 se ocitli v esk republice a za vemi dleitmi vcmi museli chodit pes celnici. Proto si vymohli o tyi roky pozdji, v roce 1997, pipojen ke Slovensku.

Pedn obce U Sabot pod sprvu slovensk obce Vrbovce

Nicmn ne vem tamnm obyvatelm se na Slovensko chtlo. Byly kolem toho velk kontroverze. Mon i proto se ves U Sabot u v novm stt pejmenovala na ance. Docela chytr, aby se zapomnlo na peshranin spor. Pesun Sidonie byl tak trochu revan za pesun Sabot.

Hranice dnes v mst ance U Sabot (tak se rozcest skuten jmenuje, take vymazn se pln nepovedlo) tvo fakt legran jazek Slovenska, vystren do esk republiky. Vmstnalo se do nj i ndra Vrbovce.

V Sidonii to byla taky legrace, protoe po vytyen hranice se devt rodin, kter ily ivotem Moravk, ocitlo na slovensk stran. Mstn zrali, kdy uprosted obce najednou vyrostly hranin kameny, a dokonce tam pivezli celnici. Obyvatel Sidonie pak celnici natruc poposunuli a hrozili blokdou. Odsunut najednou patili k slovensk obci Horn Srnie, ale dky tomu, e U Sabot vznikl opan problm, jak ji bylo eeno, byla mon smna zem a po tech letech se st Sidonky zase vrtila na Moravu, tedy do nov esk republiky.

Ale zpt do ternu v Sidonii. Hranici ste na hlavnm tahu do Trenna policie, kter tam h pi prv nazench namtkovch kontrolch na pevade a migranty. Musm projt kolem. Snam se nevypadat jako migrant, co se mi nikdy neda, ale nechaj m jt. Jinak to tady pipomn pod eskoslovensko jako jeden stt ten dvojdomek, jak o nm mluvili Klaus s Meiarem.

V Sidonii se dochovalo i nkolik pamtek: zbytek sklsk dlnick kolonie a spolen obecn pec na chleba, co je takov mal domeek. Hranice brutln pl teba i esk Tn a jeho polskho bratra, ale tady v Sidonii jsou si oba stty a nrody asi skuten nejbl.

Bloumn Brumovem

Startovnm bodem pi cest do Sidonie (kterou je lep podniknout vzhledem k nepehlednmu ternu po silnici) je jednoznan dvojmst Brumov-Bylnice, ktermu dominuje strn hrad na vysokm kopci pmo ve mst. Vypad u tak romanticky divoce jako hrady na Slovensku nebo nkde v Rumunsku.

Hrad Brumov stoj na vbku kopc nad mstem Brumov-Bylnice.

Brutalistn obadn s na hbitov v Brumov

Ale m v Brumov zajmal pedevm hbitov. Tamn smuten s jsem zvaoval do knihy o bizarnch mstech tak zaadit, protoe vypad jako obrovsk brutalistn koruna z kouovho skla. Pochz ze 70. let minulho stolet.

Na hbitov le svrzn spisovatel Ludvk Vaculk, kter se v Brumov i narodil. M stran jednoduch a skromn hrob vysypan kamnky, jeho jmno se mezi nimi skoro ztrc, o to roztomilej msto to je. Akort jsem ho dlouho hledal, protoe jsem se nemohl zorientovat podle plnku na tabuli.

Bohyn a negramoti

Kdy jsem u psal, e Sidonie mi svoji atmosfrou trochu pipomn tkovou, pozval bych vs i tam, tkov le nkolik kilometr po hranici jinji.

Vesnici tkov v Blch Karpatech proslavila kniha Kateiny Tukov tkovsk bohyn. Piznm se, e jsem z n peetl jen malou st a proto jsem do tkov mil bez pedsudk. Ale tuil jsem, e m jt o vjimen a magick msto. tkov ovem nen dn skanzen s romantickmi roubenkami, ale vesnice s docela normlnmi rodinnmi domky. Jej pednost je poloha ve vce skoro 600 metr, o 300 metr ve, ne le nejbli msto Bojkovice. Je odtud pohdkov vhled. Skoro jak kdybyste postavili vesnici na Snce.

Zbyla tu chalupa posledn bohyn Irmy Gabrhelov (zemela 2001), kterou majitel ukazuj jako mal muzeum. K vidn jsou v tkov i dv malebn zvoniky a nkolik k. Vidt je odtud heben Karpat s Velkm Lopenkem (911 m n. m.) a daleko v dlce na Slovensku snad a Povsk Inovec za ekou Vh.

Ani dnes to si na tkov nebude dn extra idyla. Jedin zdej obchod u obecnho adu byl v dob m nvtvy zrovna na prodej. Kraj zvan Kopanice, kde tkov le, byl dlouho nejzaostalej oblast dnen esk republiky. Asi nejdle se tu drela negramotnost. Robota tu skonila a na konci 19. stolet, protoe kdy konila jinde, vyuila zdej vrchnost negramotnosti zdejch obyvatel. Mnoh nechala podepsat papr, kterm se upsali k pokraovn nucench prac. Jet v prvn plce 20. stolet tam jeden z obyvatel il v nuzn chi.

To vechno se dozvte v bojkovickm muzeu nebo na tabulch zdejch naunch stezek. Na jedn z tabul naun stezky v tkov se pe i o mstnm kolstv. Teba o tom, jak se ve kole ped pekvapenm uitelem shromdilo prvn koln den na konci 19. stolet krom dt i teltko a mal prastko. Je tam i obrzek strnky z tdn knihy z roku 1887, kde je v posledn kolonce u jednoho ka lakonick hodnocen blb.

Bizarn esko

Vte, kde je takzvan Dm obench panenek? Vte, e v Brdech je jedin bval sklad jadernch zbran na svt, kter je zrove pstupn veejnosti? Znte pbh legendrn chaloupky na pili uprosted eky na Plzesku? Vte, co je uvnit trychte Jetdu, jak se bydlelo v kladenskch Rozdlovskch vcch a u jste navtvili muzeum samorost a seker?

To vechno najdete v nov knize Jakuba Pokornho, kter pro iDNES.cz Cestovn pravideln kad msc pe rubriku esk vletnk.

Autor sestavil novou knihu jako prvodce msty, kter jsou njakm zpsobem kurizn, ujet, bizarn, zvltn, pekvapiv a vjimen. V esku na n narazte pekvapiv na kadm kroku, i kdy si to teba hned neuvdomte.

Podíl
Exit mobile version