Aktual.: 19.08.2025 14:19
Praha – Vládní i opoziční politici dnes ocenili posun v jednáních o možném konci války na Ukrajině po pondělní schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské agresi, dostala silné bezpečnostní garance. Za krok správným směrem označili schůzku také experti, které ČTK oslovila.
Trump po pondělním jednání oznámil, že začal s přípravami na schůzku prezidentů Ukrajiny a Ruska. Po tomto setkání by podle něj následovalo třístranné jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině s jeho účastí. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu v jakémkoliv formátu.
„Jsem rád za další pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak – stejně jako celá Evropa – jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ řekl ČTK Fiala. Dnes ve 12:00 SELČ měla začít on-line schůzka takzvané koalice ochotných, kde předseda vlády společně se zástupci dalších zemí zhodnotí výsledky jednání v Bílém domě.
Také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) považuje pondělní schůzku za další krok k míru. Je čas, aby ruský prezident Vladimir Putin přestal odpalovat rakety a zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu, uvedl v noci na síti X. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by Evropa měla žádat, aby před uzavřením míru bylo sjednané příměří. „Příměří jako předehra k míru je namístě, protože nechceme, aby umírali další a další lidé,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Pokud by Putin jednání se Zelenským odmítl, měly by následovat co nejtvrdší sankce, uvedla.
Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl dnes pro ČTK první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Bylo podle něj chybou, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.
Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jsou bezpečnostní garance, které zazněly, zatím relativně vágní, ale realistické.
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib míní, že Západ musí zvýšit tlak na Rusko v ekonomické rovině i posílením vojenské podpory Ukrajině. Je podle něj zjevné, že Putin nespěchá s uzavřením míru. „Na rozdíl od premiéra Fialy, který neustále řinčí zbraněmi, SPD podporuje prezidenta Trumpa v jeho mírové iniciativě co nejrychleji ukončit konflikt na Ukrajině,“ řekl ČTK místopředseda opozičního hnutí SPD Radim Fiala.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý hodnotí pozitivně připravovanou schůzku mezi prezidenty Ruska a Ukrajiny. Uvedl, že i přes dramaticky rozdílné představy Ruska a ukrajinského vedení jde o významný krok. Jednání podle něj musí být pečlivě připraveno a vedeno tak, aby se obě strany vyhnuly konfrontačnímu tónu.
Do dalších setkání by se podle Šedivého mělo promítnout poučení z únorové schůzky Trumpa se Zelenským, kdy bylo patrné, že jednání nebylo připraveno a podle toho dopadlo. „Včera (v pondělí) už bylo vidět, že Zelenskyj byl dobře připraven, stejně jako evropští partneři,“ dodal.
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Případnou ztrátou Donbasu by ale Ukrajina přišla o pevnostní val stejně jako Československo v roce 1938, řekl ČTK odborník z Univerzity obrany Zdeněk Petráš. Ztráta tohoto valu by vedla k tomu, že by Ukrajina zůstala otevřeným územím pro další případnou agresi ze strany Ruska, míní.