Aktual.: 26.09.2025 11:45
Manila – Čeští volejbalisté prožívají na mistrovství světa na Filipínách svoji pohádku, svůj sen, řekl v nahrávce pro ČTK smečař Lukáš Vašina. Budou se snažit o co nejšťastnější konec. K tomu, aby získali první medaili od zlata v roce 1966, potřebují o víkendu vyhrát alespoň jeden ze dvou zápasů. První překážkou bude v sobotním semifinále Bulharsko.
Už dosavadní cesta českého týmu turnajem předčila všechna očekávání. „Kdyby mi někdo před odletem řekl, že vůbec postoupíme ze základní skupiny, tak by to pro mě bylo něco neuvěřitelného, že nám někdo takhle moc věří,“ komentoval to Vašina. Ve skupině s Brazílií, Srbskem a Čínou nebyla česká reprezentace papírově favoritem na dvě postupová místa. „Všichni jsme moc dobře věděli, že nám moc lidí nevěřilo. V hodně novinách se psalo, že pojedeme po základní skupině domů a neuhrajeme ani set,“ řekl šestadvacetiletý smečař Rzeszówa.
Bezprostředně po čtvrtečním postupu přes Írán do semifinále ještě hráčům nedocházelo, čeho vlastně už nyní dosáhli. „Ale když jsme se dnes vzbudili, tak jsme se s kolegou na pokoji Milanem Moníkem na sebe podívali a řekli jsme si, že to vážně nebyl jen sen. Prožíváme svoji pohádku. Budeme se snažit, aby měla co nejšťastnější konec,“ svěřil se Vašina.
Z Česka má na tažení šampionátem neuvěřitelné ohlasy. „Dostávám strašně moc zpráv, že nám všichni moc gratulují, že nám všichni tenhle úspěch přejí. Že je to něco neuvěřitelného, že takhle bojujeme za takhle malou zemičku,“ přiblížil Vašina. Volejbalisté děkují za propagaci sportu pod vysokou sítí, který najednou zajímá i širší veřejnost. „Jak všichni víme, v Čechách je první hokej, fotbal, volejbal je až na nějakém vzdáleném místě. Jsem rád, že díky tomuto úspěchu se volejbal dostal do povědomí lidí. Jak to tak poslouchám, tak jsme pobláznili celou republiku, a doufám, že nám lidi budou držet palce v semifinále, jak nejvíc to půjde,“ pochvaloval si.
Před každým zápasem s liberem týmu Moníkem popíjejí japonský čaj matcha a probírají, co je čeká. Pak už se koncentrují na zápas. Vašina je známý tím, že při utkáních hodně projevuje emoce, ale od osmifinále se víc soustředí na samotnou hru. „Začal jsem být jako takový ten kůň, který má klapky na oči a vůbec se nedívá do strany. Ale ty emoce samozřejmě ve mně jsou,“ vykládal. I ve čtvrtfinále se od druhého setu uzavřel do své bubliny. „Byl to zápas o všechno. Věděl jsem, že první set se mi úplně nepovedl, takže od druhého jsem už byl koncentrovaný na výkon, abych tomu co nejlépe pomohl,“ vysvětlil.
Závěrečný zápas ve skupině s Čínou nedohrál kvůli zranění zad. Obával se, že pro něj turnaj skončil, protože v klubové sezoně v Rzeszówě, s nímž si v dubnu zahrál finále Poháru CEV, s podobně zablokovanými zády marodil dva týdny. Hned druhý den se ale ukázalo, že současná blokáda naštěstí nebyla tak velká, a děkoval lékařům a fyzioterapeutům, kteří ho před play off dali do provozuschopného stavu.
„Ty zápasy se neobejdou bez nějakých prášků proti bolesti, díky kterým to zvládám. Cítím se líp, ale ještě nemůžu říct, že ta bolest zad odešla na sto procent. Ale ten adrenalin, co v nás všech je, tu bolest přebíjí,“ popisoval Vašina. Důležitá je pro něj regenerace, každé dopoledne i odpoledne tráví fyzioterapiemi a masážemi, aby byl schopen hrát další zápas. Ještě má na MS před sebou dva.