Komerční prezentace Aktual.: 4.12.2024 14:58
Praha – Žáci čtvrtých tříd základních škol se zhoršili v přírodních vědách, v matematice jsou jejich výsledky srovnatelné s rokem 2019. Vyplývá to z výsledků mezinárodního testování dovedností a znalostí z matematiky a přírodních věd (TIMSS), které se koná jednou za čtyři roky. V testování žáků osmých tříd, do kterého se ČR zapojila naposledy v roce 2007, se čeští žáci zhoršili v přírodních vědách, ale zlepšili v matematice. Osmáci i čtvrťáci dosáhli nadprůměrného výsledku ve srovnání s průměrem zapojených zemí i s průměrem zemí Evropské unie. Výsledky dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Lepších výsledků dosahovali v matematice i přírodních vědách chlapci, rozdíly mezi dívkami a chlapci jsou větší u žáků na druhém stupni. Testování se konalo v roce 2023, ve čtvrtých ročnících se zapojilo 59 zemí, v osmých 44 zemí. V Česku se do testování zapojilo asi 220 škol. Nejlepších výsledků dosáhly východoasijské země, například Singapur, Tchaj-wan či Korejská republika. Česko se do testování zapojuje od roku 1995, uvedl Zatloukal.
Od roku 2019 stoupl podíl žáků čtvrtých tříd, kteří dosáhli nízké vědomostní úrovně v přírodovědě, zároveň klesl podíl těch na výborné úrovni. V matematice zůstává podle inspekce podíl čtvrťáků v jednotlivých kategoriích podobný. Výuku žáků ovlivnila od testování v roce 2019 pandemie covidu-19, podle inspekce měla distanční výuka větší dopad na žáky čtvrtých tříd než na žáky druhého stupně ZŠ.
Od roku 1995 se v ČR postupně zvyšoval podíl žáků osmých tříd s nedostatečnými znalostmi v matematice, z původních dvou procent na současných osm. Podíl osmáků s nejvyšší úrovní znalostí klesl za tuto dobu z 15 na deset procent. V porovnání s rokem 2007 ale podíl žáků ve dvou nejvyšších vědomostních kategoriích stoupl. U přírodních věd se podíl osmáků v nejvyšších úrovních od roku 2007 snížil, naopak těch s nedostatečnými znalostmi přibylo.
Českým žákům se v testování z matematiky nejméně dařilo v orientaci v grafech, tabulkách či diagramech. Podle Zatloukala je úzký vztah mezi matematickou a čtenářskou gramotností. Žáci podle něj mají potenciál se v této oblasti zlepšovat. „Ten potenciál neznamená, že bychom museli něco dramaticky měnit, proměňovat, jen se na to zaměřit,“ řekl Zatloukal. Platí to podle něj pro první i druhý stupeň.
V přírodovědných předmětech se čeští žáci podle Zatloukala spíše postupně zhoršují ve všech tématech. Souvisí to podle něj i s aprobovaností učitelů, kdy pedagog nemá vystudovaný obor daného předmětu. V přírodovědných předmětech je podle něj míra aprobovanosti relativně nižší než v jiných. Učitelé, kteří se na daný předmět nespecializují, podle něj potřebují více podpory, jak mají vyučovat.
V porovnání s průměrem zemí EU se čeští žáci ve výuce málo setkávají s pokusy či badatelsky orientovanou výukou. Například 43 procent českých žáků čtvrtých tříd nikdy žádný pokus ve škole nedělalo. Nedostatek experimentální výuky může podle inspekce snižovat zájem o přírodní vědy a omezovat rozvoj praktických dovedností. Nízký důraz na experimentální a badatelsky zaměřenou výuku je v českých školách i na druhém stupni, uvedla inspekce.
