Athny ist a americk. Prozkoumejte sluncem zalitou eckou metropoli

Jak je eck metropole k turistm pvtiv, si lovk uvdom u na letiti, kter je dost rozlehl a k zavazadlm a vchodu vs rychle a pohodln dovezou pohybliv psy. Pmo z letit pak jede vlak a do centra msta, lstek stoj lidovch devt eur (225 korun). Na sprvn nstupit vs dovedou vrazn smrovky a anglicky se zde bez problm domluvte.

Jako ostatn vude jinde. Mon vs pekvap, e anglitinu aspo v centru uslyte astji ne jakkoli jin jazyk vetn etiny. Americkou anglitinu, abychom byli pln pesn. V minulm roce pibyly v nabdce aerolinek nov pm spoje, take se sem te relativn pohodln dostanou zpoza velk loue turist z Atlanty, Chicaga, New Yorku, Filadelfie i Washingtonu.

Sp ne v kolbce evropsk civilizace si tak nkdy mete pipadat jako na pedmst nkterho z tchto velkch mst. Samozejm nic proti Amerianm. Jedn se o turisty pomrn ukznn a bohat, co je pesn to, co ekonomickou, zdravotn i migran kriz zkouen ecko potebuje.

O povst hlavnho msta eck elity zkostliv dbaj. Aspo v centru je pekvapiv isto, graffiti i zchtral budovy pat k kazm sp neobvyklm. Tak ceny jsou pomrn pzniv a k naemu asu se ns nepokusili okrst ani ve stnku pmo vedle parlamentu, kde se srocuj davy pi stdn str.

V centru se mete slun najst za solidn cenu, kter nen o nic vy ne teba v Praze. Napomh tomu velk poet restaurac. Jen za chvatn vhled na nasvcenou, veern Akropoli ze stechy nkterho podniku budete muset shnout hloubji do penenky. Romantickou veei na nkterm z tchto mst se vyplat zarezervovat minimln nkolik dn pedem.

V Athnch, i aspo v jejich centru vs provz antika na kadm kroku.

Athny antick

Vechny tyto drobn radosti jen podporuj dojem, kter si z msta muste odnst. Bt obklopen antickmi divy od rna do veera je zkrtka zitek, a to i pro lovka, kter se o historii jaktiv nezajmal.

Primrnm clem kadho turisty je Akropole, vrek tyc se pmo v srdci msta, kde se nachz zbytky hned nkolika starovkch chrm, vetn toho nejvtho a nejznmjho Parthennu. U nkolik dekd je pod leenm, dkladn opravy si vak zaslouil.

Jeho osudy jsou toti vc ne pohnut. Vznikl v druh polovin ptho stolet ped nam letopotem jako svatostnek bohyn Athny. Ve stedovku slouil jako chrm Panny Marie, ne Athny v sedmnctm stolet dobyli Turci. Ti si zde zdili meitu, pozdji degradovanou na pouhou prachrnu. Po zsahu z dla z bentsk lodi Parthenn vybuchl no, asi jako velk sud se stelnm prachem.

Opodl pak stoj chrm Erechtheion, jeho st podpraj msto bnch sloup sochy en, takzvan karyatidy. Pro starovk eky se jednalo o zvl᚝ posvtn msto. Mla se tu toti odehrt sout mezi bohy Athnou a Poseidonem o patront nad novm, dosud nepojmenovanm mstem. Vhercem se ml stt ten, kter d mstu lep dar. Zatmco pod trojzubcem boha moe vytryskl slan pramen, bohyn moudrosti se vytasila s prvnm olivovnkem. Krl Kekrops nsledn rozhodl, e patront pipadne Athn a msto bude po n i pojmenovno. Vtina odbornk se vak dnes shoduje, e tomu bylo ve skutenosti pesn naopak a bohyn dostala jmno podle msta. Tak i onak, jeden star olivovnk vedle chrmu skuten stoj.

Modern

Muzeum Akropole

Pro nvtvu Akropole si vyhrate cel den a neopomete ani muzeum Akropole, kter je architektonickm divem samo o sob. Mete se zde zast do fascinujcho pbhu tohoto posvtnho okrsku a zhldnout destky, mon i stovky soch, kter dv zdobily tamj chrmy. Nechyb ani originly proslulch karyatid a dochovan vlysy z Parthennu.

Podobn jako Parthenn, i Erechteion bval ve stedovku kesanskm kostelem, Turci si z nj pak vytvoili harm. Sp ne oni je vak ekm dodnes trnem v oku britsk velvyslanec v Konstantinopoli Thomas Bruce, sedm hrab z Elginu. Ten v roce 1801 oesal oba chrmy o st dekorac, a zatmco Parthenn tak piel o nkter vlysy, z Erechtheionu zmizela jedna karyatida. Dnes jsou k vidn v Britskm muzeu v Londn. Povolenku pr hrabti vypsali Turci, z jejich podru se ecko vymanilo v roce 1821. Avak i po vc ne dvou stech letech pi zmnce jmna Elgin nejeden ek skpe zuby.

Krom nkolika chrm a celho pole historick suti stoj za to pokochat se vhledem do okol. Athny jsou kompaktn a z Akropole je budete mt takka cel jako na dlani. Nejhez vhled je rozhodn z Areopagu, kopce zasvcenho bohu vlky Areovi, kde v antice probhaly soudy. Vtina turist sem m sledovat zpad slunce a jeho poslednmi paprsky ozenou Akropoli. Spolknte proto pchu a zajdte na Areopagus tak. I pes spolenost destek pr a pzujcch influencerek se jedn o zitek, na kter se jen tak nezapomn.

Vtina turist m na Areopag zhldnout romantick zpad slunce nad mstem.

V Athnch vak na antiku narazte na kadm kroku, nejenom pmo na Akropoli. Pod n se rozkldaj rovnou dva amfitetry, z nich jeden je stle pouvan. Ony a jet nkolik mench a mn dochovanch staveb tvo jeden arel. Na druh stran kopce je pak Hadrinova knihovna a star agora s pozstatky krytch kolond takzvanch stoa , chrm a soch. Jednalo se o veejn prostor uren k setkvn, komerci a enn, nachzel se tu i bleutrion, starovk obdoba radnice. U si vybavujete hodiny djepisu a slova uitelky o kolbce demokracie?

Nedaleko se pak nachz msk agora s V vtr, kter je se svmi vc ne dv tisci lety nejstar meteorologickou stanic na svt. M v sob zabudovan vodn a slunen hodiny i anemoskop. Na druhm konci stoj brna, kterou mstu zadotoval sm Julius Caesar. I v dobch, kdy ecko patilo do rozlehlho mskho impria a politick vznam msta upadal, bylo mezi csai stle velmi ven. Mstsk elity udlovaly panovnkm estn obanstv a ti za to na Attiku poslali hodnotn dary.

mt csai si Athny a jejich obyvatele pedchzeli hodnotnmi dary. Tuto brnu na msk agoe dotoval Julius Caesar.

Athny novovk a modern

Mon se na internetu dotete, e k projit Athn sta jeden nebo dva dny. Nevte tomu. K vidn je zde toho opravdu hodn, a to jsme se jet nezmnili o chrmu Dia Olympskho i Aristotelov akademii. Tak nvtva Nrodnho archeologickho muzea zabere klidn cel den. Osvden tip pouenho turisty: vezmte si dobr, pohodln boty.

Abyste poznali hlavn msto i eckou dui lpe, vydejte se i za hranice antiky, a to obrazn i doslova. Jist, ekov jsou na svou bohatou starovkou minulost hrd, zd se vak, e vc v nich rezonuje mylenka kesansk, byzantsk, tedy stedovk. Prv odkazy na tuto kapitolu djin byly hojn vyuvny pi eckm boji o nezvislost na Osmansk i. Ukzalo se toti, e antika byla ji ve dvactch letech devatenctho stolet pli vzdlenou a neuchopitelnou epochou.

V

Vmna str

Povinnou zastvkou turist je nmst Syntagma, kde pravideln ped parlamentem a hrobem neznmho vojna probh vmna str. lenov prezidentsk gardy na sob maj uniformy, jak nosili bojovnci ve vlce za nezvislost v prvn polovin devatenctho stolet. Nejzajmavj jsou bohat sukn se tymi sty zhyby, kter symbolizuj tyi sta let osmanskho jha. Strn mus bt minimln 187 centimetr vysoc a zvltnm pomalm krokem s vykopvnm nohou pr chod proto, aby se jim po dlouhm stn opt rozproudila krev v nohch.

Krom boru a stylu chze jsou proslul tak svou disciplnou a patriotismem. V roce 1941, za nmeck okupace, dostal jeden z nich za kol vymnit na Akropoli eckou vlajku za standartu s hkovm kem. Nacistickou vlajku sice skuten vyvsil, tu eckou vak odmtl Nmcm dt, radji se do n zabalil a skoil ze skly.

V roce 2001 hodil tonk na jeden ze strnch domk Molotovv koktejl, piem gardista zstal stt, i kdy u na nm hoela uniforma. V roce 2010 jin pachatel umstil bombu blzko hrobu neznmho vojna. Gardista se opt nepohnul, a to i bhem samotn detonace. Natst nepiel o ivot, se zrannmi byl vak pevezen do nemocnice.

Se stedovkmi Athnami se d seznmit vcelku snadno, a vlastn tak trochu mimochodem. Sta jen vyrazit na prochzku po mst a as od asu na vs v hust zstavb vykoukne mal, nzk, ovem bohat zdoben kostelk. Pro nadence je zde pak jet Byzantsk a kesansk muzeum i muzeum vojenstv.

Nkter byzantsk kostelky na prvn pohled zaujmou bohat zdobenou fasdou.

Pi cest za nkterm z tchto cl poznte jet jinou strnku msta tu, eknme, relnou, kter m daleko k turistickmu pozltku. Na rozplench ulicch sem tam posedvaj a polehvaj chud ekov, nkte ebraj, jin prodvaj propisky i balky kapesnk. Dobr zprva je, e situace se zde v porovnn s roky ovlivnnmi hospodskou kriz zlepuje a bezdomovc i lid nucench k ebrn ubv.

Je vidt, e do Athn proud znan finance z Evropsk unie, vkladn skn spoluprce je krsn, rozlehl a peliv udrovan park vedle parlamentu. Opt se vak zd, e zminkou bylo sp zven atraktivity msta v och turist ne sluba mstnm, kterch tu uvidte jen pomlu.

Aktuln podmnky v ecku

Pro obany Evropsk unie je pjezd bez omezen, nen teba vyplovat dn formule. V zemi je nadle povinn ochrana dchacch cest ve veejn doprav a zdravotnickch zazench. Vc informac najdete na strnkch ministerstva zahraninch vc.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts